Německo čelí v EU tlaku, aby odložilo odchod od jaderné energetiky

V Německu jsou nyní v provozu tři jaderné elektrárny: Emsland v Dolním Sasku, Isar 2 v Bavorsku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. Podle platných zákonů musí být uzavřeny nejpozději do 31. prosince 2022.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Podle zemí, jako je Maďarsko, Rumunsko, Slovensko či Francie, by pokračující provoz německých jaderných elektráren mohl významně přispět k úspoře plynu, který se v Německu stále podílí na výrobě elektrické energie z přibližně 15 procent. Pokud by Rusko zcela zastavilo dodávky plynu do EU, bylo by tím k dispozici více plynových zásob pro vytápění domácností i pro průmysl.

"Pokud chce Německo šetřit plynem, ať nechá své jaderné elektrárny dál běžet - respektive ty tři, které byly loni odstaveny, ať se znovu připojí do sítě," řekl v úterý slovenský ministr hospodářství Richard Sulík na ministerské schůzce v Bruselu. Podle něj by se zachováním provozu šesti jaderných elektráren ušetřilo 15 miliard metrů krychlových plynu. Je to podle jeho výpočtů polovina částky, kterou chce EU uspořit v rámci svého krizového plánu.

Krátce předtím se podobně vyjádřil i maďarský premiér Viktor Orbán. Kritizoval Evropskou komisi za to, že Německo nenutí pokračovat v provozu jaderných elektráren. Přestože jaderné elektrárny vyráběly levnou energii, bruselský úřad povolil jejich uzavření, řekl minulý týden Orbán. Pokud by zdroje energie došly, Maďarsku by byl odebrán jeho vlastní plyn, dodal.

Orbán narážel na plán EU pro řešení plynové krize, který byl v úterý přijat proti vůli Maďarska. V jednotlivých státech předpokládá dobrovolné snížení spotřeby o 15 procent v období od 1. srpna 2022 do 31. března 2023. Jeho součástí bude také možnost vyhlášení plynové nouze, v níž budou úspory povinné. Země, které by již neměly dost plynu například pro domácnosti, by jej dostaly ze zemí, které by disponovaly dostatečnými zásobami.

V Německu jsou nyní v provozu tři jaderné elektrárny: Emsland v Dolním Sasku, Isar 2 v Bavorsku a Neckarwestheim 2 v Bádensku-Württembersku. Podle platných zákonů musí být uzavřeny nejpozději do 31. prosince 2022.

Ve spolkové vládě jsou Zelení striktně proti dlouhodobému prodloužení životnosti těchto elektráren. Jedinou možností je podle nich nechat jaderné elektrárny v provozu po omezenou dobu se zbývajícími palivovými články. Jaderná elektrárna Isar 2 by takto patrně mohla sloužit nejméně do května příštího roku.

Zelení v současnosti zároveň vylučují nákup nových palivových článků a rovněž delší provoz elektrárny Isar 2 by měl být umožněn pouze tehdy, pokud by to bylo užitečné pro zajištění stability elektrické sítě. Spolkový ministr hospodářství Robert Habeck z řad Zelených opakovaně uváděl, že plné využití zbývajících palivových článků ve třech jaderných elektrárnách by umožnilo snížit spotřebu plynu v Německu o 0,7 procenta. Podobně argumentují i vládní sociální demokraté (SPD), zatímco liberálové (FDP) jsou pro prodloužení provozu elektráren na neurčito.

Podle odborníků by v Německu mohly být znovu uvedeny do provozu tři odstavené jaderné elektrárny: Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gundremmingen C v Bavorsku. Ředitel sdružení certifikačních společností TÜV Joachim Bühler nedávno deníku Bild řekl, že opětovné zprovoznění reaktorů, které byly odstaveny v roce 2021, by "nebylo otázkou let, ale spíše několika měsíců nebo týdnů". Jde podle něj především o otázku politické vůle. "Jsme přesvědčeni, že tři elektrárny jsou v bezpečném stavu, který by umožnil jejich opětovné připojení do sítě," řekl Bühler.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová odmítá kritiku, že se do debaty o jaderné energetice nezapojila. "Za energetický mix jsou zodpovědné členské státy EU," řekla agentuře DPA. Dodala však, že si je vědoma, že mnoho členů EU považuje jádro za potřebný překlenovací zdroj energie.

V březnu se belgická vláda rozhodla odložit odchod od jaderné energetiky, který původně plánovala na konec roku 2025. Nyní má nastat o deset let později.