DW: Norsko chce pohřbít toxickou ponorku z 2. světové války
 |
|
| Německá válečná ponorka typu IX. Plavidlo stejného typu leží na dně moře u pobřeží Norska s nákladem rtuti uloženým v kýlu. Tato fotografie je zveřejněna pod licencí Creative Commons Attribution-ShareAlike 2.5.Využívá materiál z článku Wikipedie "German Type IX submarine" | |
| Foto: Jeremy Atherton/wikipedia.org |
V roce 1945 plula německá ponorka U-864 s nákladem rtuti pro vojenskou výrobu určenou válečnému spojenci - Japonsku. Její cesta skončila u západního pobřeží Norska, kde ji torpédovala britská ponorka HMS Venturer. Na německém plavidle tak zahynulo všech 73 členů posádky. Ponorka klesla ke dnu i s nákladem 65 tun rtuti. Norské námořnictvo pak strávilo mnoho let jejím hledáním, nakonec byl vrak před třemi lety objeven v hloubce 150 metrů nedaleko ostrova Fedje, 70 kilometrů od Bergenu. Od té doby se Norsko věnuje otázce, jak tuto ekologickou časovanou bombu v Severním moři zabezpečit.
Podle Ane Eide Kjerasové, tiskové mluvčí Norské správy pobřežních vod, je dno v okolí potopené ponorky silně kontaminováno rtutí. „Slabou, ale neustále rostoucí úroveň rtuti nacházíme také v rybách a dalších mořských živočiších,“ řekla Kjerasová Deutsche Welle. Rtuť nepředstavuje bezprostřední nebezpečí jen pro mořský ekosystém, ale problémy mohou mít i lidé, kteří budou konzumovat kontaminované maso. Správa pobřeží se rozhodla, že nejlepším řešením bude německý vrak a jeho bezprostřední okolí nepropustně uzavřít a pohřbít jej ve vrstvách písku, štěrku a betonu. V podstatě jde o podmořskou verzi sarkofágu, který ukrývá černobylský jaderný reaktor.
Podle mluvčí existuje řada velmi dobrých důvodů, proč by nebylo dobré pokoušet se vyzvednout náklad rtuti z mořského dna. „Když potápěči zkoušeli rýpnout do kýlu ponorky, celá loď se začala sunout dolů, protože dno je zde velmi nestálé,“ říká Kjerasová. „Také se na trupu objevily trhliny, proto se obáváme, aby se celý náklad rtuti nedostal do moře.“
A v neposlední řadě existuje nebezpečí, že stará ponorka má na palubě ještě zbraně z války. „Předpokládáme, že na palubě je nejméně jeden pár torpéd,“ upřesňuje Kjerasová. Podle odborníků z pobřežní správy by při pokusu o vyzdvižení vraku hrozilo velké nebezpečí, že se torpéda aktivují. Norská vláda ještě nerozhodla o detailech toho, jak bude ponorka na dně zabezpečena proti únikům toxických látek, nejsou známé ani předpokládané náklady na celou operaci. O všem by měl rozhodnout norský parlament nejpozději do příštího léta.
Podle článku Kate Hairsineové Deutsche Welle 20. 12. 2006.
reklama
