Ekologické organizace žalují MŽP kvůli výjimce pro Počerady
Částečná a časově omezená výjimka se vztahuje pouze na emise rtuti a původně měla platit plošně pro všech pět bloků po dobu čtyř let. Odvolací orgán platnost zkrátil, a to u dvou bloků do poloviny roku 2024, u jednoho bloku do konce roku 2024 a u zbývajících dvou bloků do poloviny roku 2025. Ministerstvo dále uložilo elektrárně, aby do konce listopadu příštího roku vyhodnotila efekt technik ke snižování emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého na emise rtuti a navrhla případnou úpravu limitu.
Rozhodnutí bylo podle organizací vydáno v době, kdy měla elektrárna limit plnit už několik týdnů, nebo být odstavena. Původní rozhodnutí o výjimce, proti kterému se ekologické organizace odvolaly, vydal úřad Ústeckého kraje. Podle organizací je podjatý, protože od firem majitele Počerad dostával v minulých letech milionové dary. Proti vydání výjimky se staví kromě organizací i blízká obec Volevčice.
Ekologické organizace považují udělení výjimky za nezákonné. Jedná se podle nich o selhání ministerstva v povinnosti chránit zdraví a životní prostředí před znečištěním z uhelných elektráren. Součástí správní žaloby je proto také návrh na udělení odkladného účinku, který by v době soudního řízení zakázal elektrárně překračovat limit pro rtuť, a zabránil tak škodám na životním prostředí a lidském zdraví. Pokud soud odkladný účinek žalobě udělí, výjimka pozbyde právní moci až do konečného rozhodnutí soudu. "Pokud uspějeme s naší žalobou, elektrárna bude muset buď zákonné limity splnit, nebo uzavřít svůj provoz," řekl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek.
Podle Roubíčkové postupovalo MŽP v souladu s evropskou legislativou i českým zákony. Uvedla, že výjimky udělují i okolní státy. "Evropská legislativa také stanovuje, za jakých podmínek lze výjimky udělit, ty byly podle našeho názoru dodrženy," napsala na dotaz ČTK Roubíčková. Mluvčí uvedla, že nové podmínky pro další provoz elektrárny jsou stanoveny přísně a mají vést k zásadnímu poklesu emisí v příštím roce. "Kdy bude po roce fungování aktuálně zrealizovaných ekologických opatření možné vypuštěné emise reálně změřit a limity znovu zpřísnit," dodala mluvčí.
"Výjimka je navíc kratší, než požadoval provozovatel elektrárny, a povolené emise jsou srovnatelné jako například u elektrárny Opatovice, se kterou nemají ekologové problém, u ní naopak výsledek správního řízení pochválili. Ekologické organizace v tomto tedy veřejnost poněkud blamují," míní Roubíčková. Podotkla, že se resort nemůže vyjádřit k detailům žaloby, protože je zatím nezná.
Ekologická organizace kritizuje úřady i MŽP také za to, že elektrárna Chvaletice na Pardubicku funguje, i když nemá platnou výjimku, a od začátku platnosti nových limitů už uplynulo téměř čtvrt roku. Greenpeace a Hnutí DUHA podaly podněty k ukončení nečinnosti úřadů a žádaly stanovení platných limitů jmenovaným elektrárnám, které nemají výjimku. Krajský úřad Pardubického kraje reagoval zahájením správního řízení, ale není jasné, jak dlouho toto řízení bude trvat. "Fakticky tak úřad dále protahuje svoji záštitu nad nezákonným provozem elektrárny," dodal Hrábek.
reklama
Zákon, který umožní snížit podporu OZE, míří ke schvalování
Stát dá z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů příští rok opět 8,5 miliardy korun
Repsol pozastavuje projekty zeleného vodíku ve Španělsku, stěžuje si na regulaci
