https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/entomologove-podali-trestni-oznameni-kvuli-vyhubeni-motyla-jasone-na-palave
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Entomologové podali trestní oznámení kvůli vyhubení motýla jasoně na Pálavě Aktualizováno

7.4.2021 12:16 | BULHARY (ČTK)
Jasoň dymnivkový v Čechách už vyhynul, na Moravě přežívá jen na několika místech.
Jasoň dymnivkový v Čechách už vyhynul, na Moravě přežívá jen na několika místech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | AOPK ČR
Česká společnost entomologická podala trestní oznámení ohledně vyhubení chráněného motýla jasoně dymnivkového v oboře Bulhary na Pálavě. Podle entomologů motýla vyhubilo nevhodné a neohleduplné hospodaření Lesů ČR a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) problém ignoruje. Uvedli to dnes ve své tiskové zprávě. Lesy ČR nesouhlasí. Spojovat způsob hospodaření s populačním úbytkem některého přírodního druhu je s vědomím klimatické změny zavádějící a nelogické, řekla ČTK mluvčí státního podniku Eva Jouklová.
 

Jasoň dymnivkový v Čechách už vyhynul, na Moravě přežívá jen na několika místech. Nejvíce, asi 4000 jasoňů, ještě v minulém desetiletí létalo v oboře Bulhary. Před dvěma lety jich tam bylo už jen několik desítek. Zásah Agentury ochrany přírody a krajiny zvedl v roce 2020 početnost motýlů na nižší stovky. Hlavní problém ale podle odborníků přetrvává. Příčinu vidí v hospodaření Lesů ČR. Obora je podle nich po mnoho let zvěří každoročně zcela vypasena a další stanoviště jasoňů zlikvidovalo frézování pasek a také používání herbicidů. Housenky ani motýli nemají kde žít.

"Jen zde připravily státní lesy naši přírodu o tisíce chráněných jasoňů. Za několik kusů tohoto motýla ve sbírce přitom sběratelům hrozí vysoké pokuty i vězení. Před více než rokem jsme podali podnět na ČIŽP. Nicneříkající odpověď přišla měsíce po zákonné lhůtě, od té doby nereagují. Snažili jsme se kontaktovat ředitele, upozorňovali jsme ministerstvo životního prostředí, marně," uvedl předseda společnosti David Král.

Vysoká míra přepasení je zjevná i vletech, kdy je srážek dost.. Obora Bulhary, pastvina pod Středními díly.
Vysoká míra přepasení je zjevná i vletech, kdy je srážek dost.. Obora Bulhary, pastvina pod Středními díly.

V oboře nemizí jen jasoň dymnivkový, ale řada dalších druhů hmyzu, včetně zvláště chráněného roháče obecného, a mnoha druhů chráněných rostlin. "Obora je minimálně od roku 2015 každoročně spasená na hlínu, včetně loňského deštivého roku. Co nesežere zvěř, zlikviduje frézování," sdělil entomolog Lukáš Čížek z Biologického centra Akademie věd ČR. Dodal, že jasoně není těžké chránit. Pomáhá například prosvětlení kousku lesa, ale je třeba snížit tlak zvěře a ukončit frézování.

Podle Jouklové Lesy ČR na pasekách nefrézují pařezy a také prosvětlují okolní porosty. "V přírodě vše souvisí se vším. Od roku 2015 zemi opakovaně oslabovalo extrémní sucho. Nedostatek vody ovlivnil rostliny i živočichy, což potvrzují i vědci z AOPK ČR. Zalévat louky není možné, a kde nejsou rostliny, nemohou žít ani motýli a další živočichové vázaní na vegetaci. Lesy ČR dělají naopak kroky pro zachování biodiverzity. Navíc skutečný letošní stav jasoňů bude možné zjišťovat nejdříve v červnu. Děláme také opatření, která významně snižují stavy zvěře, což lesu prospívá. Jinak v oblasti proběhla kontrola hospodaření ze strany AOPK a nezjistila pochybení," uvedla Jouklová.

Proti tvrzení entomologů se ohradila také ČIŽP. "Inspekce situaci v žádném případě neignoruje. Lokalitu inspektoři znají, monitorují a podnět zaslaný v loni únoru šetří. Bohužel v březnu běžné procesy zkomplikovala a prodloužila pandemie covidu. Za prodlení jsme se v korespondenci s Českou společností entomologickou omluvili. I přes pandemii provedli inspektoři loni v červnu za přítomnosti dalších odborníků z AOPK ČR šetření na místě. V srpnu se uskutečnilo jednání zástupců MŽP, AOPK, ČIŽP s policií, cílem bylo zjistit stav věci a následně měla být svolána další schůzka včetně zástupců odborných institucí. Ta se však kvůli nouzovému stavu v zemi, který dosud trvá, neuskutečnila. Jednání bude, jakmile to situace umožní," řekla mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.

Trestní oznámení podali entomologové 6. dubna Odboru hospodářské kriminality v Brně. Připojili dokumentační část obsahující vědecké studie, výsledky průzkumů lokality i fotografie, které podle nich potvrzují nevhodné hospodaření v oboře.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RJ

Robert Jirman

7.4.2021 14:05
úroveň hospodaření LČR je skutečně na vysoké úrovni. Ale zase v tý oboře je na co střílet, to je důležitější.
Odpovědět
JS

Jiří Sovák

7.4.2021 21:05 Reaguje na Robert Jirman
O jakém hospodaření to mluvíte. Vysávají lesy a chlubí se že je tam co střílet. Takže zastřelit sežrat a vysát to je ten nejvyšší cíl. Státní lesy pořád patří všem a mělo by s nimi být zacházeno tak aby tam bylo co nejvíce živočichů. Místo toho se tam sypou chemické látky, že už jenom to chození do lesa je pro zdraví lidí nebezpečné.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.4.2021 10:36 Reaguje na Jiří Sovák
Tak tak.
Odpovědět
kk

karel krasensky

7.4.2021 14:50
Jako člen klubu chovatelu Melolontha melolontha se plně ztotožnují s postupem české společnosti entomologické
Odpovědět
KT

Karel Tejkal

7.4.2021 16:43
V okolí malého města, kde mám bydliště, se v posledních letech provozuje tzv. "ekologická pastva koz a ovcí". Občas se ta zvířátka pasou i na stepích a na jedné takové lokalitě v rámci "ekologické pastvy" někdo vyklučil porost kleče. Úspěšně tím zničil široko daleko jedinou lokalitu, kde se v listopadu hojně vyskytovala šťavnatka pomrazka a klouzek zrnitý. Ne že by to byly nějaké extra vzácné druhy, ale člověka to zamrzí.
Odpovědět
L

Lukas Cizek

7.4.2021 17:27
Vyjadření pí Jouklové je krásná ukázka způsobu práce LČR s veřejností a realitou. Věta "Děláme také opatření, která významně snižují stavy zvěře, což lesu prospívá." totiž nejspíš nijak nesouvisí se zbytkem textu. Lesy ČR jistě někde taková opatření dělají. Nikoli ale na Pálavě v oboře Bulhary. Minimálně o tom nic netuší Správa CHKO Pálava.
Oficiální zástupce Lesů ČR veřejnosti nelže přímo, ale záměrně nás uvádí v omyl. Což je nakonec totéž. Znamená to, že správci největšího kusu státního majetku se nedá věřit. To je ten nejdůležitější vzkaz od tiskové mluvčí státního podniku.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

8.4.2021 08:29 Reaguje na Lukas Cizek
Hodně lidí si asi po revoluci myslelo, že se všechno změní. Že už se nebude tak lhát a podvádět a všechno ohýbat.... to bylo naivní....

Komunismus není něco abstraktního ve vzduchu co lusknutím prstu zmizí a co vyřeší nějaká revoluce.... komunismus je v hlavách... a dokud ty hlavy nevymřou, tak se nic zásadního nezmění.... naivně si hodně lidí myslelo, že, když se nebude společnost po revoluci "čistit" od všelijakých šmejdů, tak, že tito šmejdi projdou osvícením a že se napraví sami (budou si vážit té šance)... nenapravili a teď jsou opět u moci... dohnala nás vlastní neschopnost "udělat si své domácí úkoly"...

Někdo by mohl namítat, že plácám něco off topic.... ale vůbec ne... toto všechno má zásadní dopad na přístup obyvatel ČR k životnímu prostředí.... než, aby si společnost udělala vlastní názor na skutečnost podloženou fakty a vědou, tak si raději většina nechá něco nalhat... je to bez práce a je to velice jednoduché... a většina lidí v této zemi si pořád raději udělá život jednodušším než aby pracovala na tom, aby ho měla kvalitní, zdravý a uspokojivý....

Jsme země, která je moc líná na to, aby se měla dobře.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

8.4.2021 09:12
Obvyklý argunment, že za všechno může klimatická změna je třeba smést jednou navždy! Je to stále opakované zaklínadlo, které se snaží maskovat vlastní špatné hospodaření: v lesích, zemědělství, rybnících.
Klimatická změna pouze ty lumpárny ukázala v celé šíři. A to je všechno...
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.4.2021 10:30 Reaguje na Jindřich Duras
Přesně tak to je. Děkuji, že jste se k tomu adekvátně vyjádřil.
Odpovědět
F

František Dvořák

8.4.2021 17:42
Tak to je něco. Předem podotýkám. Nejsem přítelem obor. Ale, ale najednou sepíše o vypaseném prostředí, když jsem zde již několikrát napsal, že pastvin dobytka, ovcí a koňů jsou totálně ekologicky zlikvidované obrovské plochy kolem vesnic, tak nemám pravdu, naopak, když je mi odpovězeno, tak v tom smyslu, že jsem spadl asi z nebe, že to je ohromná ekologie, vždyť to přišlo ze západu. Jenom připomenu své oblíbené zajíce, kolik jich tady ještě v r.1989 bylo, když se na polích ještě ekologicky nehospodařilo a kolik je jich tam dnes. Jenom připomenu, že jsme dohnali ekologický západ.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.4.2021 10:32 Reaguje na František Dvořák
Pane měl by jste si o tom první něco zjistit, jinak se z vás stává jen ubohý přenašeč desinformací...
Odpovědět
F

František Dvořák

9.4.2021 11:31 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vážený pane, já již jsem tak starý, že si pamatuji ještě soukromý hospodaření před kolektivizací. Studoval jsem 2 zem. školy, pokud proti tomu něco máte, že to bylo za totality, tak Vám můžu říct jediný. Je to asi 5 let jsem se byl podívat na oslavách výročí založení hnojárny, kde jsem studoval. Říká se tomu stále hnojárna, ale o hnoji už se tam nedozvíte nic. Celý život jsem prožil na vesnici a v zemědělství. Tudíž se domnívám, že o tom vím něco víc než Vy. Vím třeba to, jak se někdo honosí tím jak hospodaří jako jeho předci a má tam pastevní chov pár krav na obrovské ploše. Žádný jeho předek tak nehospodařil, tehdy nebyly dotace a nikdo by mu tu nevýrobu nezaplatil. Jinak děkuji za poučení, ale jaksi jste zapomněl dodat, co si o tom mám zjistit. Ale stále si myslím, že o tom vím víc jak Vy.
Odpovědět
F

František Dvořák

9.4.2021 11:42 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Jinak ještě maličkost, takový to neurčitý, že si mám něco o tom jistit, je na nic, já bych byl raději, kdyby jste mi napsal a jel bych se tam podívat, kde ty motýli lítají nad soukromými lány, třeba nad těmi pastvinami. Vždyť takto se tady hospodaří tak dlouho a je to ekologický, tak už by se to mělo nějak projevit.Pokud mi to nenapíšete, tak jste ubohým přenašečem desinformací Vy.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

9.4.2021 13:26 Reaguje na František Dvořák
Víte, on ten pán problematice sice nerozumí, ale
vystačí si plně s ideologií. Myslím, že by to byl
ideální politik typu paní Biomasy a pana Úsporné
žárovky i do historických lustrů na Hradě. Takoví
mudrlanti sice o přírodě vědí prd, ale poučují
koho mohou a nebo je rovnou urážejí za názory,
které se jim nelíbí. Já už mu na nic neodpovídám
a radím to všem ostatním. Ideolog ať se angažuje
v politice a nezapleveluje odborné a hobby weby.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.4.2021 19:06
Nikomu nic zlého nepřeji, soukromý vlastník by je odkázal na lampárnu.
LČR jsou zřejmě nový cíl, koho zlikvidovat a tak tomu ekologové aktivně
napomáhají. Neříkám, že je vše ideální, ale ani vše zavrženihodné. Stát
požaduje ekonomičnost provozu a ta nebývá ekologická, protože ruční
práce se stává finančně neudržitelnou. Představa ruční likvidace buřeně
a výběrové těžby je z pohledu vědců a aktivistů samozřejmostí, ale
z pohledu ekonoma prodělečná činnost. Chci pouze upozornit, že taková
činnost se vzhledem k obnově lesa koná dejme tomu na jedné padesátině
celkové výměry, pokud nejde o kalamitu a 49 padesátin není nijak
poškozeno. Přesto tam hmyz mizí a i ta obora tam je už 300 let.
Hledejte prosím všechny příčiny a ne pouze to, co se nabízí a co je
snadno použitelné k žalobě. Co tak v rámci obory zřídit oplocenky
s rostlinami potřebnými ke zdárnému vývinu housenek a tak to, že
tam přežijí i kukly. Imago je sice viditelnější, ale důležité je
chráněné místo k množení. I obyčejný bělásek zelný je díky
absenci pěstování kdysi běžného zelí na každé zahradě minulostí
a podobně je to i u jiných druhů. Když vím, čím se housenky živí,
tak to po dohodě oplotím a vytvořím tak minirezervaci a nechci
rovnou zlikvidovat oborní chov zvěře a žalovat LČR za zásahy na
padesátině výměry. Pokud je cílem nezasahovat vůbec, tak prosím
se vším všudy a vyčkat, jak to dopadne. Pak tu může být pláč zcela
jiný, že se nic neudržuje, nespásá a nechávají se zarůst i louky.
Tak brzo dopadnou louky malochovatelů v místech výskytu vlka a
i tam, kde se předpokládá jeho šíření. Myslím, že úbytek hmyzu bude
i tam a díky jeho absenci ubude i hmyzožravých ptáků a obojživelníků.
Kdo někdy viděl kravinec, či jiný trus plný larev hmyzu, tak to chápe
a je za ten trus domácích zvířat a zvěře vděčen. Vidět pouze ikonické
druhy jakýchkoliv živočichů je módní a ještě jsem tu neslyšel pláč
nad úbytkem obyčejných ovádů či brouků závislých na trusu té lesní
zvěře. Jen tak dál a možná se dočkáte i toho soukromníka a lampárny.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

9.4.2021 10:35 Reaguje na Břetislav Machaček
No až na to, že máte invertní vnímání reality. LČR jsou až na jisté výjimky tragikomický hospodář.... tak jako většina státních podniků.... spíše teda tragický, ale někdy je jejich zatvrzelost v neznalosti svého vlastního podnikání spíše k smíchu...
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist