Česká společnost entomologická: Trestní oznámení ve věci zničení populace kriticky ohroženého jasoně dymnivkového
Skutkové okolnosti
V oboře Bulhary v CHKO Pálava došlo k zásadnímu narušení vegetace, v jehož důsledku klesla početnost zvláště chráněného druhu, denního motýla jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne). Jedná se o kriticky ohrožený druh dle přílohy III vyhlášky č. 395/1992 Sb., prostřednictvím které se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Populace jasoně dymnivkového v oboře Bulhary byla donedávna největší v České republice, před patnácti lety dosahovala její početnost kolem 4000 jedinců ročně (intenzivní výzkum populace metodou zpětných odchytů, publikace Vlašánek et al. 2009). V oboře měl jasoň 12 kolonií a motýli byli běžně k zastižení na celém území obory i v jejím okolí. V letech 2003–2004 byl jasoň v době letu (květen) v oboře Bulhary zdaleka nejpočetnějším druhem denního motýla (Beneš a Konvička 2021).
![Obr. 1 Mapka výskytu jasoně dymnivkového v Milovickém lese v roce 2005 (žlutě), 2017 (oranžově) a 2019 (červeně). Před deseti lety tu jasoň patřil k nejběžnějším motýlům. Dnes žije na poslední pasece a brzy nejspíš zmizí úplně.Zelenou čarou hranice evropsky významné lokality Milovický les, modrozelenou hranice obory a bílou hranice bloků, v nichž se těží. Fialově vytěžené plochy. Obr. 1 Mapka výskytu jasoně dymnivkového v Milovickém lese v roce 2005 (žlutě), 2017 (oranžově) a 2019 (červeně). Před deseti lety tu jasoň patřil k nejběžnějším motýlům. Dnes žije na poslední pasece a brzy nejspíš zmizí úplně.Zelenou čarou hranice evropsky významné lokality Milovický les, modrozelenou hranice obory a bílou hranice bloků, v nichž se těží. Fialově vytěžené plochy.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/dymnivkovy_obr1.jpg&w=666)
V posledních letech jasoň z obory téměř vymizel, v r. 2017 byl při cíleném, velmi intenzivním průzkumu celého komplexu Milovického lesa nalezen jen na dvou mikrolokalitách v počtech několika málo jedinců (Plátek 2017). Rozsáhlý průzkum v r. 2019 vedl k nálezu už jen jediné malé kolonie s desítkami, maximálně dvěma stovkami jedinců (Florián 2019, obr. 1). Početnost jasoně se tak propadla zhruba na jednu dvacetinu počtů oproti stavu kolem r. 2005. Bude-li tento negativní trend pokračovat, v nejbližších letech je pravděpodobné úplné vymření jasoně dymnivkového v Milovickém lese.
Spolu s jasoněm z Milovického lesa zároveň prakticky téměř vymizeli i další druhy motýlů nebo byly jejich populace výrazně oslabeny. Donedávna přitom šlo o jednu z nejbohatších lokalit lesních a lesostepních druhů denních motýlů v České republice (Beneš et al. 2006), dnes je tu běžně k zastižení jen několik druhů zemědělské krajiny v zanedbatelných početnostech (Florián 2019, A. Florián, osobní sdělení).
![Obr. 2 Devastační postupy – frézování a/nebo aplikace herbicidů - při přípravě pasek před zalesněním v Milovickém lese jsou zjevné i z leteckých snímků. Všude zeleno, jen většina pasek je žlutá. Zde devastace vegetace v daném roce postihla osm z deseti sečí v porostu přiléhajícím k PP Na cvičišti v r. 2015 (souřadnice 48.8231533N, 16.6782083E). Obr. 2 Devastační postupy – frézování a/nebo aplikace herbicidů - při přípravě pasek před zalesněním v Milovickém lese jsou zjevné i z leteckých snímků. Všude zeleno, jen většina pasek je žlutá. Zde devastace vegetace v daném roce postihla osm z deseti sečí v porostu přiléhajícím k PP Na cvičišti v r. 2015 (souřadnice 48.8231533N, 16.6782083E).](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/paseka_mapy.png&w=666)
Příčina tohoto stavu je zjevná i laickému návštěvníkovi obory a nepochybně souvisí s lesnickým hospodařením vdané lokalitě. Drastický úbytek jasoňů i dalších motýlů je prostým odrazem stavu vegetace na území obory. Kvůli těžbám dřeva a obnově porostů zde byly vytvořeny tzv. obnovní bloky, tedy rozsáhlé oplocené a zvěři nepřístupné plochy. Stavy zvěře na jednotku plochy ve zbytku obory proto drasticky narostly, což se projevuje devastací bylinného patra. Lokalita, která byla známa svou mimořádně cennou hájovou a teplomilnou květenou, je vlivem zvěře výrazně narušena. Přežívají tu hlavně nitrofilní, jedovaté druhy, jimž se zvěř vyhýbá (Chytrý a Prokešová 2020). Plochy přístupné zvěři jsou zcela spaseny, a to nejen v suchých letech (obr. 5, 6, 9, 10, 11, 12).
![Obr. 3 Stav poslední plochy osídlené jasoněm dymnivkovým v komplexu Milovického lesa (48.8000756N, 16.6983847E) dne 11. 5. 2019, tedy v době letu motýla. Vegetace nevykazuje nejmenší známky nedostatku vody. Obr. 3 Stav poslední plochy osídlené jasoněm dymnivkovým v komplexu Milovického lesa (48.8000756N, 16.6983847E) dne 11. 5. 2019, tedy v době letu motýla. Vegetace nevykazuje nejmenší známky nedostatku vody.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/zarostlapaseka.png&w=666)
Jasoň dymnivkový často osidluje paseky, a měl by proto teoreticky z těžeb v Milovickém lese profitovat. V tom mu však brání praktikované lesnické hospodaření, zejména způsob obnovy a příprava pasek před zalesněním. Na paseky jsou plošně aplikovány herbicidy a/nebo jsou paseky frézovány. Na problém přípravy půdy na pasekách ve vztahu k jasoňovi přímo v Milovickém lese byl zde hospodařící lesní závod Židlochovice opakovaně během uplynulých patnácti let upozorňován na různých jednáních, v odborném tisku (např. Lesnická práce 8/2007; Živa 6/2007) a v nejrůznějších písemných materiálech (např. Plán péče o CHKO Pálava na období 2016–2025; Souhrn doporučených opatření pro EVL Milovický les). Jak plyne z rozhodnutí ČIŽP vydaného v minulosti pro EVL Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje, frézování pařezů představuje také zásah do přirozeného vývoje dalšího zvláště chráněného druhu, konkrétně roháče obecného(Lucanus cervus) – ohroženého druhu dle přílohy III vyhlášky č. 395/1992 Sb., který je zároveň předmětem ochrany EVL Milovický les. A zatímco v EVL Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje, spadajících pod stejného lesního správce (LZ Židlochovice), je otázka frézování pařezů legislativně ošetřena, v EVL Milovický les tomu tak zřejmě není. Jedná se tedy o zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněného druhu, který podléhá povolení Správy CHKO Pálava. V posledních letech ale zřejmě probíhal zcela bez jejího vědomí, a tedy bez příslušných povolení. Použití půdních fréz přímo likviduje živné rostliny jasoně dymnivkového (dymnivky rodu Corydalis) i mnoho dalších zvláště chráněných druhů rostlin, které v Milovickém lese rostou. I likvidace běžných druhů rostlin však ovlivňuje např. další druhy denních motýlů, kteří tak přicházejí o potravu. Likvidace pařezů znamená také zničení míst vývoje roháče obecného, který je také zvláště chráněným druhem, a dokonce předmětem ochrany EVL Milovický les. Zároveň frézování urychluje rozklad organické hmoty a přispívá k rozvoji nitrofilní pasekové vegetace a ústupu původních druhů lesního porostu, z nichž řada patří mezi zvláště chráněné druhy rostlin. Tedy mění vegetaci na zasažené ploše dlouhodobě až trvale (obr. 2, 4, 7, 8).
![Obr. 4 Paseka po přípravě půdy, zřejmě celoplošné. Foto z 26. 4. 2019. Příprava půdy proběhla zřejmě bez patřičných výjimek (souřadnice 48.8013053N, 16.7018394E). Obr. 4 Paseka po přípravě půdy, zřejmě celoplošné. Foto z 26. 4. 2019. Příprava půdy proběhla zřejmě bez patřičných výjimek (souřadnice 48.8013053N, 16.7018394E).](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/paseka.png&w=666)
Obdobný efekt na vegetaci má také plošné používání herbicidů, k němuž v Milovickém lese také běžně dochází. Těžba porostů je v současnosti lokalizována koncentrovaně na několika málo místech v oboře v tzv. obnovních blocích. Mimo obnovní bloky jsou porosty udržovány ve vysokém zápoji a současně jsou v důsledku vysokého pastevního tlaku zvěře prakticky bez bylinného podrostu. Současný způsob lesního hospodaření tak výrazně poškozuje řadu zvláště chráněných druhů, doložitelný je především propad početnosti jasoně dymnivkového.
![Obr. 4 Paseka po přípravě půdy, zřejmě celoplošné. Foto z 26.4.2019. Příprava půdy proběhla zřejmě bez patřičných výjimek (souřadnice 48.8013053N, 16.7018394E). Obr. 4 Paseka po přípravě půdy, zřejmě celoplošné. Foto z 26.4.2019. Příprava půdy proběhla zřejmě bez patřičných výjimek (souřadnice 48.8013053N, 16.7018394E).](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/spaceno.jpg&w=666)
Úbytek jasoně a změny vegetace jsou zjevným důsledkem:
1) nadměrných stavů zvěře chované v oboře – ze strany držitele obory (LZ Židlochovice) nedošlo k přizpůsobení stavů chované zvěře úživnosti obory a změně rozlohy ploch přístupných zvěři po vytvoření obnovních bloků;
2) přímé likvidace biotopu jasoně dymnivkového, roháče obecného a dalších druhů zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin frézováním pasek, které navíc zřejmě probíhá bez vědomí a příslušných povolení orgánu ochrany přírody;
3) plošné aplikace herbicidů na pasekách, přestože existují alternativní způsoby likvidace buřeně. a ty by měly být v ZCHÚ/EVL využívány přednostně;
![Obr. 6 Stav vegetace v 2. zóně CHKO Pálava, obora Bulhary (48.8188756N, 16.7217803E), Foto z 26.4.2019. Obr. 6 Stav vegetace v 2. zóně CHKO Pálava, obora Bulhary (48.8188756N, 16.7217803E), Foto z 26.4.2019.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/spaseno.jpg&w=666)
Dle názoru České společnosti entomologické jsou uvedené zásahy(způsob lesnického hospodaření) v rozporu se základní ochranou chráněných krajinných oblastí (CHKO) dle ust. § 26 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, především odst. 3 – na území druhé zóny CHKO je zakázáno používat biocidy, hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie (celoplošnou přípravou půdy a frézováním pařezů dochází k podstatným změnám v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů, neboť vedou k úbytku až zániku nejen výše uvedených zvláště chráněných druhů živočichů, ale i dalších druhů rostlin a živočichů – přirozených složek ekosystému) a zavádění intenzivních chovů zvěře.
![Obr. 7 Stav jedné z pasek z leteckého snímku na obr. 2 dne 15. února 2019 (souřadnice 48.8231533N, 16.6782083E). Pohled od PP Na cvičišti do obory Bulhary. Je zřejmé, že i zde proběhla příprava půdy. Obr. 7 Stav jedné z pasek z leteckého snímku na obr. 2 dne 15. února 2019 (souřadnice 48.8231533N, 16.6782083E). Pohled od PP Na cvičišti do obory Bulhary. Je zřejmé, že i zde proběhla příprava půdy.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/paseka.jpg&w=666)
Dále jsou uvedené zásahy v rozporu se základní ochranou zvláště chráněných druhů živočichů (minimálně kriticky ohroženého jasoně dymnivkového a ohroženého roháče obecného) stanovených v ust. § 50 odst. 1 a 2, přičemž je jednak zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje a zároveň je zakázáno poškozovat jejich přirozené biotopy (o přímém usmrcování jedinců nemluvě).
![Obr. 8 Stav jiné paseky z leteckého snímku na obr. 2 dne 15.února 2019 (souřadnice 48.8231533N, 16.6782083E). Pohled od PP Na cvičišti do obory Bulhary. Je zřejmé, že i zde proběhla příprava půdy. Obr. 8 Stav jiné paseky z leteckého snímku na obr. 2 dne 15.února 2019 (souřadnice 48.8231533N, 16.6782083E). Pohled od PP Na cvičišti do obory Bulhary. Je zřejmé, že i zde proběhla příprava půdy.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/paseka2.jpg&w=666)
Navržené důkazy
Chytrý K. & Prokešová H. (2020) Změny vegetace v evropsky významné lokalitě Milovický les. Nepublikovaná zpráva uložená na AOPK ČR. Vědecká práce shrnující změny vegetace na lokalitě v posledním desetiletí.
Vlašánek P., Hauck D. &Konvička M. (2009) Adult sex ratio in the Parnassius mnemosyne butterfly: effects of survival, migration and weather. [Poměr pohlaví u jasoně dymnivkového: vliv přežívání, migrace a počasí]. Israel Journal of Ecology and Evolution 55: 233–253. Vědecký článek shrnující početnost motýla jasoně dymnivkového na lokalitě v roce 2005.
Beneš J., Čížek O., Dovala J.& Konvička M. (2006) Intensive game keeping, coppicing and butterflies: The story of Milovicky Wood, Czech Republic. Forest Ecology and Management 237: 353–365. Vědecký článek ukazující, že početnost motýla jasoně dymnivkového na lokalitě v roce 2004 byla vysoká, jde o jeden z nejčastěji zaznamenaných druhů.
Čížek L., Roleček J.& Danihelka J. (2007) Vliv plošné přípravy půdy na biodiverzitu. Lesnická práce 86: 514–515.
Čížek L., Roleček J.& Danihelka J. (2007) Celoplošná příprav a půdy v lesích a její důsledky pro biodiverzitu. Živa 2007/6: 266–268. Odborné články ukazující, jaký problém frézování pasek představuje pro jasoně dymnivkového a další zvláště chráněné druhy.
Florián A. (2019): Monitoring jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) v EVL Milovický les (CHKO Pálava) v roce 2019. Nepublikovaný rukopis uložený na AOPK ČR.
Plátek M. (2017): Monitoring evropsky významných druhů motýlů Zerynthia polyxena a Parnassius mnemosyne. Manuskript pro AOPK ČR. Odborné zprávy ukazující stav populace jasoně dymnivkového na lokalitě v daných letech.
Beneš J. & Konvička M. (2020): Jasoň dymnivkový v Milovickém stav populace v letech 2003 - 2019. Analýza stavu, přiloženo.
Mapa nedávného a dnešního rozšíření a fotografie dokumentující aktuální stav lokalit (viz příloha).
Jako oznamovatel žádám, abych byl v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů vyrozuměn o tom, jak bylos tímto oznámením naloženo.
S pozdravem RNDr. David Král, Ph.D., předseda České společnosti entomologické
![Obr. 9 Stav lesního podrostu v 2. zóně CHKO Pálava, obora Bulhary (48.8188756N, 16.7217803E), 26.4.2019. Obr. 9 Stav lesního podrostu v 2. zóně CHKO Pálava, obora Bulhary (48.8188756N, 16.7217803E), 26.4.2019.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/podrost.jpg&w=666)
![Obr. 10 Stav vegetace v e 2. zóně CHKO Pálava, obora Bulhary (48.8188756N, 16.7217803E), 26.4.2019. Obr. 10 Stav vegetace v e 2. zóně CHKO Pálava, obora Bulhary (48.8188756N, 16.7217803E), 26.4.2019.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/spaseno2.jpg&w=666)
![Obr. 11 Kontrast mezi vegetací na plochách s přístupem zvěře a mimo dosah zvěře. Obora Bulhary (48.8384681N, 16.7080153E), 18.5.2019. Obr. 11 Kontrast mezi vegetací na plochách s přístupem zvěře a mimo dosah zvěře. Obora Bulhary (48.8384681N, 16.7080153E), 18.5.2019.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/spaseno3.jpg&w=666)
![Obr. 12 Vysoká míra přepasení je zjevná i vletech, kdy je srážek dost. Obora Bulhary, pastvina pod Středními díly. (48.8287069N, 16.7178783E), 17.8. 2020. Obr. 12 Vysoká míra přepasení je zjevná i vletech, kdy je srážek dost. Obora Bulhary, pastvina pod Středními díly. (48.8287069N, 16.7178783E), 17.8. 2020.](/aaa/img.php?src=/img_upload/e6ffb6c50bc1424ab10ecf09e063cd63/spaseno4.jpg&w=666)
reklama