Česká společnost entomologická: Trestní oznámení ve věci zničení populace kriticky ohroženého jasoně dymnivkového

Výbor České společnosti entomologické podal prostřednictví svého předsedy trestní oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin – zničení populace zvláště chráněného druhu, denního motýla jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) v oboře Bulhary (CHKO Pálava).

Skutkové okolnosti

V oboře Bulhary v CHKO Pálava došlo k zásadnímu narušení vegetace, v jehož důsledku klesla početnost zvláště chráněného druhu, denního motýla jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne). Jedná se o kriticky ohrožený druh dle přílohy III vyhlášky č. 395/1992 Sb., prostřednictvím které se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Populace jasoně dymnivkového v oboře Bulhary byla donedávna největší v České republice, před patnácti lety dosahovala její početnost kolem 4000 jedinců ročně (intenzivní výzkum populace metodou zpětných odchytů, publikace Vlašánek et al. 2009). V oboře měl jasoň 12 kolonií a motýli byli běžně k zastižení na celém území obory i v jejím okolí. V letech 2003–2004 byl jasoň v době letu (květen) v oboře Bulhary zdaleka nejpočetnějším druhem denního motýla (Beneš a Konvička 2021).

V posledních letech jasoň z obory téměř vymizel, v r. 2017 byl při cíleném, velmi intenzivním průzkumu celého komplexu Milovického lesa nalezen jen na dvou mikrolokalitách v počtech několika málo jedinců (Plátek 2017). Rozsáhlý průzkum v r. 2019 vedl k nálezu už jen jediné malé kolonie s desítkami, maximálně dvěma stovkami jedinců (Florián 2019, obr. 1). Početnost jasoně se tak propadla zhruba na jednu dvacetinu počtů oproti stavu kolem r. 2005. Bude-li tento negativní trend pokračovat, v nejbližších letech je pravděpodobné úplné vymření jasoně dymnivkového v Milovickém lese.

Spolu s jasoněm z Milovického lesa zároveň prakticky téměř vymizeli i další druhy motýlů nebo byly jejich populace výrazně oslabeny. Donedávna přitom šlo o jednu z nejbohatších lokalit lesních a lesostepních druhů denních motýlů v České republice (Beneš et al. 2006), dnes je tu běžně k zastižení jen několik druhů zemědělské krajiny v zanedbatelných početnostech (Florián 2019, A. Florián, osobní sdělení).

Příčina tohoto stavu je zjevná i laickému návštěvníkovi obory a nepochybně souvisí s lesnickým hospodařením vdané lokalitě. Drastický úbytek jasoňů i dalších motýlů je prostým odrazem stavu vegetace na území obory. Kvůli těžbám dřeva a obnově porostů zde byly vytvořeny tzv. obnovní bloky, tedy rozsáhlé oplocené a zvěři nepřístupné plochy. Stavy zvěře na jednotku plochy ve zbytku obory proto drasticky narostly, což se projevuje devastací bylinného patra. Lokalita, která byla známa svou mimořádně cennou hájovou a teplomilnou květenou, je vlivem zvěře výrazně narušena. Přežívají tu hlavně nitrofilní, jedovaté druhy, jimž se zvěř vyhýbá (Chytrý a Prokešová 2020). Plochy přístupné zvěři jsou zcela spaseny, a to nejen v suchých letech (obr. 5, 6, 9, 10, 11, 12).

Jasoň dymnivkový často osidluje paseky, a měl by proto teoreticky z těžeb v Milovickém lese profitovat. V tom mu však brání praktikované lesnické hospodaření, zejména způsob obnovy a příprava pasek před zalesněním. Na paseky jsou plošně aplikovány herbicidy a/nebo jsou paseky frézovány. Na problém přípravy půdy na pasekách ve vztahu k jasoňovi přímo v Milovickém lese byl zde hospodařící lesní závod Židlochovice opakovaně během uplynulých patnácti let upozorňován na různých jednáních, v odborném tisku (např. Lesnická práce 8/2007; Živa 6/2007) a v nejrůznějších písemných materiálech (např. Plán péče o CHKO Pálava na období 2016–2025; Souhrn doporučených opatření pro EVL Milovický les). Jak plyne z rozhodnutí ČIŽP vydaného v minulosti pro EVL Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje, frézování pařezů představuje také zásah do přirozeného vývoje dalšího zvláště chráněného druhu, konkrétně roháče obecného(Lucanus cervus) – ohroženého druhu dle přílohy III vyhlášky č. 395/1992 Sb., který je zároveň předmětem ochrany EVL Milovický les. A zatímco v EVL Soutok-Podluží a EVL Niva Dyje, spadajících pod stejného lesního správce (LZ Židlochovice), je otázka frézování pařezů legislativně ošetřena, v EVL Milovický les tomu tak zřejmě není. Jedná se tedy o zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněného druhu, který podléhá povolení Správy CHKO Pálava. V posledních letech ale zřejmě probíhal zcela bez jejího vědomí, a tedy bez příslušných povolení. Použití půdních fréz přímo likviduje živné rostliny jasoně dymnivkového (dymnivky rodu Corydalis) i mnoho dalších zvláště chráněných druhů rostlin, které v Milovickém lese rostou. I likvidace běžných druhů rostlin však ovlivňuje např. další druhy denních motýlů, kteří tak přicházejí o potravu. Likvidace pařezů znamená také zničení míst vývoje roháče obecného, který je také zvláště chráněným druhem, a dokonce předmětem ochrany EVL Milovický les. Zároveň frézování urychluje rozklad organické hmoty a přispívá k rozvoji nitrofilní pasekové vegetace a ústupu původních druhů lesního porostu, z nichž řada patří mezi zvláště chráněné druhy rostlin. Tedy mění vegetaci na zasažené ploše dlouhodobě až trvale (obr. 2, 4, 7, 8).

Obdobný efekt na vegetaci má také plošné používání herbicidů, k němuž v Milovickém lese také běžně dochází. Těžba porostů je v současnosti lokalizována koncentrovaně na několika málo místech v oboře v tzv. obnovních blocích. Mimo obnovní bloky jsou porosty udržovány ve vysokém zápoji a současně jsou v důsledku vysokého pastevního tlaku zvěře prakticky bez bylinného podrostu. Současný způsob lesního hospodaření tak výrazně poškozuje řadu zvláště chráněných druhů, doložitelný je především propad početnosti jasoně dymnivkového.

Úbytek jasoně a změny vegetace jsou zjevným důsledkem:
1) nadměrných stavů zvěře chované v oboře – ze strany držitele obory (LZ Židlochovice) nedošlo k přizpůsobení stavů chované zvěře úživnosti obory a změně rozlohy ploch přístupných zvěři po vytvoření obnovních bloků;
2) přímé likvidace biotopu jasoně dymnivkového, roháče obecného a dalších druhů zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin frézováním pasek, které navíc zřejmě probíhá bez vědomí a příslušných povolení orgánu ochrany přírody;
3) plošné aplikace herbicidů na pasekách, přestože existují alternativní způsoby likvidace buřeně. a ty by měly být v ZCHÚ/EVL využívány přednostně;

Dle názoru České společnosti entomologické jsou uvedené zásahy(způsob lesnického hospodaření) v rozporu se základní ochranou chráněných krajinných oblastí (CHKO) dle ust. § 26 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, především odst. 3 – na území druhé zóny CHKO je zakázáno používat biocidy, hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie (celoplošnou přípravou půdy a frézováním pařezů dochází k podstatným změnám v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů, neboť vedou k úbytku až zániku nejen výše uvedených zvláště chráněných druhů živočichů, ale i dalších druhů rostlin a živočichů – přirozených složek ekosystému) a zavádění intenzivních chovů zvěře.

Dále jsou uvedené zásahy v rozporu se základní ochranou zvláště chráněných druhů živočichů (minimálně kriticky ohroženého jasoně dymnivkového a ohroženého roháče obecného) stanovených v ust. § 50 odst. 1 a 2, přičemž je jednak zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje a zároveň je zakázáno poškozovat jejich přirozené biotopy (o přímém usmrcování jedinců nemluvě).

Navržené důkazy

Chytrý K. & Prokešová H. (2020) Změny vegetace v evropsky významné lokalitě Milovický les. Nepublikovaná zpráva uložená na AOPK ČR. Vědecká práce shrnující změny vegetace na lokalitě v posledním desetiletí.

Vlašánek P., Hauck D. &Konvička M. (2009) Adult sex ratio in the Parnassius mnemosyne butterfly: effects of survival, migration and weather. [Poměr pohlaví u jasoně dymnivkového: vliv přežívání, migrace a počasí]. Israel Journal of Ecology and Evolution 55: 233–253. Vědecký článek shrnující početnost motýla jasoně dymnivkového na lokalitě v roce 2005.

Beneš J., Čížek O., Dovala J.& Konvička M. (2006) Intensive game keeping, coppicing and butterflies: The story of Milovicky Wood, Czech Republic. Forest Ecology and Management 237: 353–365. Vědecký článek ukazující, že početnost motýla jasoně dymnivkového na lokalitě v roce 2004 byla vysoká, jde o jeden z nejčastěji zaznamenaných druhů.

Čížek L., Roleček J.& Danihelka J. (2007) Vliv plošné přípravy půdy na biodiverzitu. Lesnická práce 86: 514–515.

Čížek L., Roleček J.& Danihelka J. (2007) Celoplošná příprav a půdy v lesích a její důsledky pro biodiverzitu. Živa 2007/6: 266–268. Odborné články ukazující, jaký problém frézování pasek představuje pro jasoně dymnivkového a další zvláště chráněné druhy.

Florián A. (2019): Monitoring jasoně dymnivkového (Parnassius mnemosyne) v EVL Milovický les (CHKO Pálava) v roce 2019. Nepublikovaný rukopis uložený na AOPK ČR.

Plátek M. (2017): Monitoring evropsky významných druhů motýlů Zerynthia polyxena a Parnassius mnemosyne. Manuskript pro AOPK ČR. Odborné zprávy ukazující stav populace jasoně dymnivkového na lokalitě v daných letech.

Beneš J. & Konvička M. (2020): Jasoň dymnivkový v Milovickém stav populace v letech 2003 - 2019. Analýza stavu, přiloženo.

Mapa nedávného a dnešního rozšíření a fotografie dokumentující aktuální stav lokalit (viz příloha).

Jako oznamovatel žádám, abych byl v zákonem stanovené lhůtě 30 dnů vyrozuměn o tom, jak bylos tímto oznámením naloženo.

S pozdravem
RNDr. David Král, Ph.D., předseda České společnosti entomologické

---

reklama

---