EU chce omezit ceny plynu, podle komentářů ale není jisté, zda to bude funkční

Země Evropské unie se v pondělí po dlouhých týdnech nesnadného vyjednávání shodly na nástroji, kterým chtějí omezit ceny plynu v případě, že překročí stanovenou mez 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Dosažení dohody ale podle komentářů v médiích nemusí stačit k tomu, aby nový mechanismus byl v praxi skutečně funkční. Analytici upozorňují, že efekt pro koncové spotřebitele bude jen minimální, a varují, že v konečném důsledku se snaha ovlivňovat tržní ceny plynu může unii vymstít.

Kvůli obavám členských zemí z možných dopadů cenového stropu byly do konečného návrhu zahrnuty různé pojistky. Opatření také může zcela spadnout ze stolu v případě, že chystaná zpráva Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA) a evropského úřadu pro energetickou regulaci (ACER) společně s analýzou Evropské centrální banky (ECB) konstatují, že rizika nového mechanismu na omezení cen převažují nad možnými benefity.

"Je tady tolik pojistek, že je velmi obtížné plně porozumět tomu, jak to bude fungovat," citoval server Politico analytika Simona Tagliapietru z bruselského institutu Bruegel. Podle něj je cenový strop na plyn pro mnoho zemí spíše důležitým symbolem, který v praxi nebude mít valný význam. "Omezení cen plynu je v několika členských státech vnímáno jako jakési magické řešení problému... ale byla by chyba si myslet, že to tak skutečně je," dodal.

"Je těžké posoudit, čeho se tím doopravdy dosáhne... Reálně to neovlivní průměrnou cenu, kterou lidé v Evropě za plyn platí," řekl deníku The Financial Times analytik James Waddell z konzultantské společnosti Energy Aspects.

Ještě skeptičtější jsou zástupci plynárenského průmyslu. Šéf německého plynárenského svazu Zukunft Gas Timm Kehler podle serveru Politico řekl, že snaha EU o nastavení maximálních cen je "politická iluze". "V tržní ekonomice jsou ceny určované nabídkou a poptávkou - a ne politickými rozhodnutími," řekl.

Agentura Bloomberg rovněž upozornila, že nové opatření se týká pouze obchodování v klíčovém virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) a nikoli denních kontraktů nebo smluv uzavíraných přímo mezi dvěma stranami, takzvaných OTC. Analytici proto poukazují na riziko, že obchodování se přesune z burzy na méně transparentní platformy. "Takový přesun by znamenal, že spotřebitelé budou skokovým změnám cen vystaveni stejně jako dříve," citovala agentura analytika firmy Aurora Energy Research Jacoba Mandela.

Katja Yafimavaová z oxfordského Institutu pro energetická studia dokonce varuje, že zavedení cenového stropu se může vymstít a negativně ovlivnit schopnost EU přilákat mezinárodní dodavatele plynu. "Vysílá to signál všem dodavatelům plynu do Evropy, že EU je ochotná - v principu i v praxi - ovlivňovat trh, když se jí to politicky hodí... což může poznamenat budoucí obchodní rozhodnutí dodavatelů," citoval ji server Politico.

Smíšené pocity má z dohody o zastropování cen plynu i komentátor italského deníku La Repubblica Walter Galbiati, podle kterého je dohoda zemí sedmadvacítky vítězstvím i prohrou zároveň. Pozitivním aspektem podle něj je skutečnost, že státy se znovu dokázaly shodnout na společném postupu. Zároveň je ale podle něj mechanismus problematický kvůli tomu, že nijak nemotivuje k hledání alternativních zdrojů energie, jen se snaží získat dodávky surovin odjinud než z Ruska.

---

reklama

---