Limity pro toxické látky v recyklovatelných plastech jsou příliš velké, upozorňuje Arnika
„Jako organizace z členského státu Evropské unie se musíme za představitele EU stydět. Je smutné vidět, jak stejná síla, která pomohla na svět jedné z nejdůležitějších mezinárodních úmluv o toxických látkách, Stockholmské úmluvě, ji dnes pohřbívá. Představitelé států osmadvacítky dali přednost ekonomickým zájmům firem působících v EU před ochranou lidského zdraví a životního prostředí. Je to jed, který otráví Evropskou unií prosazovanou zelenou ekonomiku,“ reagoval na snahu EU předseda Arniky Jindřich Petrlík.
Svou nespokojenost nad návrhem EU recyklovat odpad z výrobků s vysokým obsahem toxických zpomalovačů hoření do nových produktů vyjádřili také zástupci afrických zemí. „Výhodou dětí v Evropské unii je, že jejich státy mají více laboratoří, které budou schopné toxické látky odhalit a ochránit je, jenže děti v Africe takové štěstí nemají. Nechceme toxické látky z recyklovaných plastů v hračkách ani pro naše děti, ani pro děti v Evropě, a obáváme se, že levné výrobky z recyklátu zaplaví především rozvojové země, včetně těch afrických,“ řekl Tadesse Amera z etiopské nevládní organizace PAN, která léta bojuje proti vývozu elektronického šrotu. „Ze zemí EU k nám proudí spousta elektrošrotu už teď a zdá se, že EU chce tuto zátěž toxickými látkami dále zvýšit,“ doplnil Amera.
Návrh EU totiž podle aktivistů dovolí nejen použití toxických recyklovaných výrobků v Evropě, ale současně dovolí potenciální vývoz odpadů z nich z rozvinutých států do rozvojových či chudších zemí. Ty pak ponesou zátěž toxickými látkami, aniž by měly technologie, které si s nimi poradí. To už se ostatně děje, jak přiznal na jednání zástupce německé vlády při výměně názorů s Čínou. „Je to opravdu podivný dárek v Roce rozvojové pomoci. Zátěž toxickými látkami je spojená se zdravotními riziky a dopadá na ty nejchudší v rozvojových zemích,“ komentoval návrh EU Petrlík.
Arnika provedla testy na přítomnost nebezpečných látek například na oblíbených Rubikových kostkách. Analýzy prokázaly, že se tyto toxické látky (tzv. POPs) v hračkách skutečně nacházejí. Důvodem je mimo jiné právě fakt, že jsou vyráběny z recyklovaných plastů z elektrošrotu.
Nejvyšší koncentrace zjistili v laboratořích Vysoké školy chemickotechnologické v Praze v Rubikových kostkách zakoupených v Srbsku. „Určitě jsou podobně toxické výrobky k dostání i v tržnicích s levným zbožím v České republice, jen jsme na ně nenarazili. Nikdo totiž v hračkách přítomnost bromovaných zpomalovačů hoření nekontroluje, není pro ně stanovený limit," upozorňuje autorka studie Jitka Straková z Arniky. S jistou nadsázkou se podle ní dá říci, že se nám do Evropy vrací jenom to, co sami do Číny vyvážíme. „Tam z elektrošrotu vyberou plastové části a z nich pak vyrobí recyklát, obarví ho na černo a použijí ho mimo jiné na výrobu hraček a hlavolamů pro děti,“ popisuje.
EU prosazuje pro polybromované difenylétery (PBDE) a HBCD limit ve výši 1000 mg/kg, limit pro srovnatelně toxické polychlorované bifenyly přitom dvacetkrát přísnější, upozorňuje Arnika.
Jedna z věcí, které by mohly tento koloběh toxických látek v odpadech zastavit, je podle Arniky právě nastavení dostatečně přísného mezinárodního limitu pro bromované zpomalovače hoření v odpadech. Pak by nebylo tak jednoduché odpad s toxickými látkami vyvážet do jiných států. V Evropě navíc existují technologie, které dokážou z plastů jedovaté bromované látky extrahovat.
Bromované zpomalovače hoření, například HBCD (hexabromcyklododekan) nebo PBDE (polybromované difenylétery pentaBDE a oktaBDE) se ve velké míře používaly a stále ještě používají v čalounění, v plastových částech elektroniky anebo polystyrenu pro tepelnou izolaci budov. Všechny tyto látky jsou na seznamu látek zakázaných Stockholmskou úmluvou, ale pro všechny platí poměrně široké výjimky prosazené dříve také Evropskou unií. V Česku se tyto látky používají například v Synthosu v Kralupech nad Vltavou, kde vyrábějí polystyren k zateplování budov.
Všechny tři jmenované zpomalovače hoření přetrvávají dlouho v životním prostředí a kumulují se v živočišných tkáních. Poškozují hormonální systém a mají negativní vliv na vývoj nervové soustavy u dětí a jejich inteligenci. Jelikož nejsou v materiálu pevně vázány, během manipulace s výrobkem se postupně uvolňují do prostředí.
reklama
Praha zavede kontejnery na textil, sběrné dvory budou mít limit
Chrudim požádala o povolení na stavbu separačního dvora v Průmyslové zóně západ
Analýza: V Břeclavi méně třídí odpad lidé v rodinných domech než na sídlišti