EU zařadila české rychlodráhy do hlavní sítě TEN-T, dá tak na ně peníze z fondů
Do hlavní sítě TEN-T tak bude patřit celá část vysokorychlostní dráhy Via Vindobona z Berlína do Vídně. Úseky Lovosice – Praha – Světlá nad Sázavou a Velká Bíteš – Břeclav pak budou součástí hlavní sítě s maximální prioritou financování do roku 2030. Část mezi oběma úseky pak patří do rozšířené hlavní sítě s dokončením do roku 2040, financovat z evropských fondů ovšem bude moci být také už nyní. Výjimkou může být pouze část Středohorského tunelu, což podle Správy železnic zatím není zatím vyjasněné. Další novou součástí rozšíření hlavní sítě TEN-T by měl patřit úsek mezi Přerovem a Ostravou. Ten naváže na úsek z Brna do Přerova s plánovanou modernizací na rychlost 200 km/h, který je součástí TEN-T už nyní.
V hlavní síti zůstává i úsek Česká Třebová – Ostrava, a to i v případě možného zařazení vysokorychlostní tratě. V hlavní síti pro nákladní dopravu pak dále zůstává úsek Brno – Česká Třebová a nově také trať Velký Osek. To umožňuje spolufinancování projektů na těchto tratích z evropského fondu Blending Call CEF.
Jednání o zařazení nových tuzemských rychlodrah bylo podle Správy železnic složité, protože Evropská komise původně změny map hlavní sítě kvůli hrozbě jejich nedokončení do roku 2030 vylučovala. Počáteční návrh, který by ponechal české vysokorychlostní tratě pouze v tzv. v globální síti, by podle správy reálně vylučoval financování tratí z evropského fondu CEF před rokem 2040. CEF je hlavním nástrojem EU pro financování evropské infrastruktury. Komise nakonec po jednáních se správou ovšem plány změnila. Revize zavádí novou vrstvu sítě TEN-T. Podle původního nařízení byl termín dokončení hlavní sítě stanovený na rok 2030 a globální sítě na rok 2050. Nově je zařazená tzv. rozšířená hlavní síť s termínem dokončení 2040.
Správa železnic při přípravách vysokorychlostních tratí vybrala pět úseků, jejichž příprava bude ve zrychleném režimu. Jde o úseky Praha Běchovice - Poříčany, dále Přerov (Prosenice) - Ostrava - Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou a úsek Brno (Modřice) - Vranovice na tahu Brno - Vídeň/Bratislava a dva úseky mezi Prahou a Drážďany.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (16)
Jaroslav Řezáč
20.12.2021 16:15 Reaguje na Vaclav SobrBřetislav Machaček
20.12.2021 19:02 Reaguje na Jaroslav Řezáčpro dálkovou dopravu a nikoliv pro většinu cestujících.
Z míst mezi body A a B pojedu hodiny po jiných tratích,
abych se dostal k těmto dvěma stanicím. To už si to těmi
couráky dojedu i do cíle. Vložit zmíněné náklady do
modernizace tratí couráků a samotných vlaků by přivítalo
násobně více lidí, než těch cestujících v rychlovlacích.
Jinak platí i to co napsal pan Sobr. Tu se možná někde
i kopne, ale bude to jako u dálnic s úseky napřeskáčku
a možná i s náhradní autobusovou dopravou. Stačí pár
potížistů a stavba se potáhne půl století. Rekonstrukce
tratí v původní trase pro o něco rychlejší couráky je
daleko realističtější a rentabilnější. Obojí je i tak
utopií u snědeného krámu čekajícího na úvěry a dary.
Pavel Hanzl
20.12.2021 19:57 Reaguje na Břetislav MachačekMy jsme země ve středu Evropy a tak zcela logicky přes nás jdou doprvní cesty. A místo toho, abychom toho využívali, tak budeme trucovat a sabotovat. Místo superrychlého vlakového spojení Brna a Prahy, (které využívají tisíce pasažérů), se trtkáme hodiny a hodiny v autobusech na přetížené D1, to je fakt výhra.
Břetislav Machaček
21.12.2021 09:06 Reaguje na Pavel Hanzltetelí radostí, že nastoupila k moci vláda, která
hází vidle do propojení vodních cest kanálem DOL,
což je terčem kritiky Polska i Slovenska, kteří
tak jako vy uprdění nejsou. Než stavbu rychlodráhy, tak je moudřejší stávající tratě modernizovat tak,
aby byly odstraněny úrovňové přejezdy, úzká hrdla
přetížených stanic a tratí (zvícekolejnění) a taky
modernizace vozového parku. On ten rozdíl 300 Km/h rychlovlaku a možnost zvýšit u stávajících tratí
rychlost na 200 km/h by u toho rychlovlaku byla
na všech plánovaných trasách pouze nepatrným zrychlením proti vlakům po modernizaci trati.
Jinak raději realistická "zaprděnost", než
utopické vize prázdné kasy, blokace výkupů a
úsekovitá stavba s nedokončenými úseky a už
chátrajícími částmi nové tratě. Zaprděnost se
ukáže i u ekologů při blokování trasy tu přes
louku s kytičkami a tu bažinu s obojživelníky.
To se teprve nasmějeme těm zazděným miliardám
pár metry chráněných území. Zdar vaši naivitě.
Zbyněk Šeděnka
21.12.2021 10:03 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
21.12.2021 18:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnkačtyři říční lodě, takže ten propočet
je blábol odpůrců kanálu. Přínos kanálu
může být i při využití jako přečerpávací elektrárna k akumulaci těch slavných
OZE, k rekreaci, regulacích při povodních
atd. Chybou byla propagace Zemanem, který
je pro půlku národa červeným hadrem
na rozzuřeného býka z prezidentské
prohry. On o tom mlčet, tak to mimo
pár skutečných odpůrců nikdo nebude tak
vehementně odsuzovat. Nařídit to EU,
tak sklapnou podpatky i ti odpůrci a i
to se dá časem čekat. Polsko to má jako
prioritu a Polsko má na EU daleko větší
vliv, než my. Udělá-li Polsko kompromisy
něco za něco, tak to můžeme klidně dostat
od EU befelem stejně jako ty rychlotratě.
Pavel Hanzl
20.12.2021 14:46Ovšem Ťokovo ministerstvo dopravy to přehodnotilo a jasně řeklo, že nebude ani ťok.
Není nad to, když si lidé zvolí do vedení státu nepolitiky.
Slavomil Vinkler
20.12.2021 18:46 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
20.12.2021 19:51 Reaguje na Slavomil VinklerPavel Hanzl
20.12.2021 19:58Jaroslav Štemberk
20.12.2021 20:18 Reaguje na Pavel HanzlPavel Hanzl
20.12.2021 20:31 Reaguje na Jaroslav ŠtemberkJaroslav Štemberk
20.12.2021 21:12 Reaguje na Pavel HanzlBřetislav Machaček
21.12.2021 09:24 Reaguje na Jaroslav Štemberkodstraním tkzv. úzká hrdla více kolejemi s možností oprav
bez výluk tratě(prostřídání kolejí při opravách)? Vaše vize
překládat kontejnery z říčních lodí na vlaky a zpět je
pouze z nouze cnost, když ČR hodila vidle do stavby DOL.
Polsko to má jako dopravní prioritu a Slovensko je zatím
zdrženlivé v ostřejším hodnocení. Stávající koridory jsou
na pozemcích státu i s rezervou na rozšíření o kolej, či
dvě a tak nic nebrání jejich zkapacitnění a zvýšení
rychlosti přepravy. Naopak rychlotrať čekají výkupy,
potížisté a případné soudní pře o vyvlastnění. Úbytek
pár tisíc cestujících koridorové tratě od přetíženosti
nezachrání a spíše se obávám, že finance do jejich
modernizací se přelejí do rychlotratí a ony tak budou
až na chvostu dopravních priorit. Tudíž se sen o té
přepravě kontejnérů po tratích konat nebude. Ale ono
to může být taky něčí zájem mít na dalších x let co
vozit kamiony po silnicích.