https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/eu-zaradila-ceske-rychlodrahy-do-hlavni-site-ten-t-da-tak-na-ne-penize-z-fondu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

EU zařadila české rychlodráhy do hlavní sítě TEN-T, dá tak na ně peníze z fondů

20.12.2021 11:51 | PRAHA (ČTK)
Do hlavní sítě TEN-T bude patřit celá část vysokorychlostní dráhy Via Vindobona z Berlína do Vídně. Úseky Lovosice – Praha – Světlá nad Sázavou a Velká Bíteš – Břeclav pak budou součástí hlavní sítě s maximální prioritou financování do roku 2030.
Do hlavní sítě TEN-T bude patřit celá část vysokorychlostní dráhy Via Vindobona z Berlína do Vídně. Úseky Lovosice – Praha – Světlá nad Sázavou a Velká Bíteš – Břeclav pak budou součástí hlavní sítě s maximální prioritou financování do roku 2030.
Foto | S. Terfloth / Wikimedia Commons
Připravovaná vysokorychlostní trať mezi Berlínem a Vídní, která by měla vést přes Prahu, a také nová vysokorychlostní trať mezi Brnem a Ostravou budou součástí hlavní sítě transevropských dopravních sítí TEN-T. Česko tak bude moci na jejich přípravu a stavbu čerpat peníze z evropských fondů, sdělila Správa železnic. První úseky v Česku by se měly začít stavět v roce 2025.
 

Do hlavní sítě TEN-T tak bude patřit celá část vysokorychlostní dráhy Via Vindobona z Berlína do Vídně. Úseky Lovosice – Praha – Světlá nad Sázavou a Velká Bíteš – Břeclav pak budou součástí hlavní sítě s maximální prioritou financování do roku 2030. Část mezi oběma úseky pak patří do rozšířené hlavní sítě s dokončením do roku 2040, financovat z evropských fondů ovšem bude moci být také už nyní. Výjimkou může být pouze část Středohorského tunelu, což podle Správy železnic zatím není zatím vyjasněné. Další novou součástí rozšíření hlavní sítě TEN-T by měl patřit úsek mezi Přerovem a Ostravou. Ten naváže na úsek z Brna do Přerova s plánovanou modernizací na rychlost 200 km/h, který je součástí TEN-T už nyní.

V hlavní síti zůstává i úsek Česká Třebová – Ostrava, a to i v případě možného zařazení vysokorychlostní tratě. V hlavní síti pro nákladní dopravu pak dále zůstává úsek Brno – Česká Třebová a nově také trať Velký Osek. To umožňuje spolufinancování projektů na těchto tratích z evropského fondu Blending Call CEF.

Jednání o zařazení nových tuzemských rychlodrah bylo podle Správy železnic složité, protože Evropská komise původně změny map hlavní sítě kvůli hrozbě jejich nedokončení do roku 2030 vylučovala. Počáteční návrh, který by ponechal české vysokorychlostní tratě pouze v tzv. v globální síti, by podle správy reálně vylučoval financování tratí z evropského fondu CEF před rokem 2040. CEF je hlavním nástrojem EU pro financování evropské infrastruktury. Komise nakonec po jednáních se správou ovšem plány změnila. Revize zavádí novou vrstvu sítě TEN-T. Podle původního nařízení byl termín dokončení hlavní sítě stanovený na rok 2030 a globální sítě na rok 2050. Nově je zařazená tzv. rozšířená hlavní síť s termínem dokončení 2040.

Správa železnic při přípravách vysokorychlostních tratí vybrala pět úseků, jejichž příprava bude ve zrychleném režimu. Jde o úseky Praha Běchovice - Poříčany, dále Přerov (Prosenice) - Ostrava - Svinov na páteřním tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou a úsek Brno (Modřice) - Vranovice na tahu Brno - Vídeň/Bratislava a dva úseky mezi Prahou a Drážďany.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (16)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VS

Vaclav Sobr

20.12.2021 12:33
do roku 2040 se v Čr ani nepovede vykoupit pozemky :D :D :D
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.12.2021 16:15 Reaguje na Vaclav Sobr
tahle doprava je přínosná jak zimník v létě...dvě zastávky za 100 miliard
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

20.12.2021 19:02 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Přesně tak. Trať bez zastávek je zrychlením pouze
pro dálkovou dopravu a nikoliv pro většinu cestujících.
Z míst mezi body A a B pojedu hodiny po jiných tratích,
abych se dostal k těmto dvěma stanicím. To už si to těmi
couráky dojedu i do cíle. Vložit zmíněné náklady do
modernizace tratí couráků a samotných vlaků by přivítalo
násobně více lidí, než těch cestujících v rychlovlacích.
Jinak platí i to co napsal pan Sobr. Tu se možná někde
i kopne, ale bude to jako u dálnic s úseky napřeskáčku
a možná i s náhradní autobusovou dopravou. Stačí pár
potížistů a stavba se potáhne půl století. Rekonstrukce
tratí v původní trase pro o něco rychlejší couráky je
daleko realističtější a rentabilnější. Obojí je i tak
utopií u snědeného krámu čekajícího na úvěry a dary.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.12.2021 19:57 Reaguje na Břetislav Machaček
Zaprděnost je taky velmi silná vaše stránka, že?
My jsme země ve středu Evropy a tak zcela logicky přes nás jdou doprvní cesty. A místo toho, abychom toho využívali, tak budeme trucovat a sabotovat. Místo superrychlého vlakového spojení Brna a Prahy, (které využívají tisíce pasažérů), se trtkáme hodiny a hodiny v autobusech na přetížené D1, to je fakt výhra.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.12.2021 09:06 Reaguje na Pavel Hanzl
Ještě že jste vy tak pokrokový člověk, který se
tetelí radostí, že nastoupila k moci vláda, která
hází vidle do propojení vodních cest kanálem DOL,
což je terčem kritiky Polska i Slovenska, kteří
tak jako vy uprdění nejsou. Než stavbu rychlodráhy, tak je moudřejší stávající tratě modernizovat tak,
aby byly odstraněny úrovňové přejezdy, úzká hrdla
přetížených stanic a tratí (zvícekolejnění) a taky
modernizace vozového parku. On ten rozdíl 300 Km/h rychlovlaku a možnost zvýšit u stávajících tratí
rychlost na 200 km/h by u toho rychlovlaku byla
na všech plánovaných trasách pouze nepatrným zrychlením proti vlakům po modernizaci trati.
Jinak raději realistická "zaprděnost", než
utopické vize prázdné kasy, blokace výkupů a
úsekovitá stavba s nedokončenými úseky a už
chátrajícími částmi nové tratě. Zaprděnost se
ukáže i u ekologů při blokování trasy tu přes
louku s kytičkami a tu bažinu s obojživelníky.
To se teprve nasmějeme těm zazděným miliardám
pár metry chráněných území. Zdar vaši naivitě.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 10:03 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku. DOL byl vlhký sen našeho současného prezidenta a Babišova vláda to podporovala, protože cítila možnost přiživení se na něm. Jenže doprava je v prvé řadě otázka ekonomiky. Věděl jste, že stejný objem nákladní dopravy, který byl na DOLu plánován, by zabezpečily dva nákladní vlaky denně, přičemž by se nemuselo nic budovat, protože potřebná železniční síť už existuje. A s úspěchem pochybuji, že by to zůstalo u avizovaných 800 miliard, které ten projekt měl stát. Jak znám naši státní správu, tak by to dopadlo jako v menším měřítku u tunelu Blanka, který je svého jména skutečně hoden. Tam se totiž cena vyšplhala zhruba na dvojnásobek. Takže když vezmu v úvahu ušetřené peníze, které nemáme a záchranu velkých ploch zemědělské půdy, zastavení prací na DOLu je zatím nejlepší krok současné vlády,
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.12.2021 18:08 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Dva nákladní vlaky vlezou na dvě, až
čtyři říční lodě, takže ten propočet
je blábol odpůrců kanálu. Přínos kanálu
může být i při využití jako přečerpávací elektrárna k akumulaci těch slavných
OZE, k rekreaci, regulacích při povodních
atd. Chybou byla propagace Zemanem, který
je pro půlku národa červeným hadrem
na rozzuřeného býka z prezidentské
prohry. On o tom mlčet, tak to mimo
pár skutečných odpůrců nikdo nebude tak
vehementně odsuzovat. Nařídit to EU,
tak sklapnou podpatky i ti odpůrci a i
to se dá časem čekat. Polsko to má jako
prioritu a Polsko má na EU daleko větší
vliv, než my. Udělá-li Polsko kompromisy
něco za něco, tak to můžeme klidně dostat
od EU befelem stejně jako ty rychlotratě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.12.2021 14:46
Už za nějaké normální vlády před 10. (spíš 15.) lety jsme slíbili, že do roku 2030 bude hotvý první úsek z Prahy na Německé hranice.
Ovšem Ťokovo ministerstvo dopravy to přehodnotilo a jasně řeklo, že nebude ani ťok.
Není nad to, když si lidé zvolí do vedení státu nepolitiky.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

20.12.2021 18:46 Reaguje na Pavel Hanzl
Nicméně nevládní organizace blokovaly nové nádraží v Brně a tím i VTR až do loňska. Přitom od roku 1910 je jasné, že Brno potřebovalo a potřebuje nové nádraží.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.12.2021 19:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Brněnský nádraží je evergreen snad nejstarší, ale nějaké nevládní organizace s tím mají hodně málo společného. Je tam velké množství hlavně byznysových zájmů, kecá do toho každý, už několikáté referendum proběhlo, snad to už konečně rozhodli. Před řadou let a výsledek je zase jak dycky, praktická nula.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.12.2021 19:58
Tenhle systém rychlovlaků by mohl prakticky nahradit letecou dopravu na kratších (tj. evropských) tratích.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

20.12.2021 20:18 Reaguje na Pavel Hanzl
Ano. A dalším významným přínosem bude, že odlehčí železničním koridorům od expresních vlaků a tuto kapacitu uvolní pro kontejnerové vlaky, na které bude možno přesunout významnou část dálkové dopravy ze silnic.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

20.12.2021 20:31 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Dokonce by to nahradilo i DOL, pokud nebudeme ráčit to postavit.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

20.12.2021 21:12 Reaguje na Pavel Hanzl
O tom vážně uvažuje Slovensko, že by se náklady z lodí překládaly v Žilině na vlaky a vozily do Kožlí, případně do Pardubic, kde by se zas překládaly na lodě. V D-O-L by tak nahradila železnice problematický vodní kanál.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.12.2021 09:24 Reaguje na Jaroslav Štemberk
A není realističtější zkapacitnit stávající tratě tím, že
odstraním tkzv. úzká hrdla více kolejemi s možností oprav
bez výluk tratě(prostřídání kolejí při opravách)? Vaše vize
překládat kontejnery z říčních lodí na vlaky a zpět je
pouze z nouze cnost, když ČR hodila vidle do stavby DOL.
Polsko to má jako dopravní prioritu a Slovensko je zatím
zdrženlivé v ostřejším hodnocení. Stávající koridory jsou
na pozemcích státu i s rezervou na rozšíření o kolej, či
dvě a tak nic nebrání jejich zkapacitnění a zvýšení
rychlosti přepravy. Naopak rychlotrať čekají výkupy,
potížisté a případné soudní pře o vyvlastnění. Úbytek
pár tisíc cestujících koridorové tratě od přetíženosti
nezachrání a spíše se obávám, že finance do jejich
modernizací se přelejí do rychlotratí a ony tak budou
až na chvostu dopravních priorit. Tudíž se sen o té
přepravě kontejnérů po tratích konat nebude. Ale ono
to může být taky něčí zájem mít na dalších x let co
vozit kamiony po silnicích.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

21.12.2021 10:09
Jenom si tak říkám, že pokud se ty rychlotratě budou stavět stejným tempem jako dálnice, tak se jich nedočkají ani moje pravnoučata.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist