Europoslanci budou hlasovat o zpřísnění emisních limitů

Dvě důležitá hlasování čekají poslance Evropského parlamentu během plenární schůze v Bruselu. Schvalovat budou takzvaný klimatický zákon, jehož cílem je vytyčit podmínky dosažení uhlíkové neutrality Evropské unie do roku 2050. Měli by rovněž potvrdit nové složení Evropské komise, jejíž řady má rozšířit jejich dosavadní irská kolegyně z europarlamentu Mairead McGuinnessová.

Většina poslanců Evropského parlamentu podporuje plán zpřísnění emisních limitů Evropské unie přinejmenším v podobě, jakou v září navrhla Evropská komise. Jednotlivé politické skupiny však nejsou zajedno v tom, jak ambiciózní má cíl k roku 2030 být. Zatímco část z nich považuje návrh Bruselu za nejvyšší dosažitelnou metu, další hovoří o ještě výraznějším omezení zplodin, než chce unijní exekutiva. Není proto zatím jasné, jaký závazek ve středečním hlasování evropští zákonodárci podpoří.

Poslanci včera debatovali o návrhu takzvaného klimatického zákona, který má stanovit podmínky pro to, aby unie byla v polovině století klimaticky neutrální. Tedy aby neprodukovala žádné emise skleníkových plynů nebo aby takové emise vyvážila například výsadbou stromů.

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v polovině září navrhla, aby EU snížila své celkové emise do deseti let nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Současný cíl počítá se čtyřicetiprocentním omezením.

"Pokud chceme doopravdy naplnit pařížskou klimatickou dohodu, není tento cíl dostatečný," prohlásila během debaty socialistická zpravodajka parlamentního návrhu Jytte Gutelandová, jejíž text podporovaný částí zákonodárců počítá se šedesátiprocentním omezením zplodin.

Další poslanci, zejména skupina zelených, hovoří o ještě vyšším cíli a chtějí do textu prosadit metu 70 procent. Členové nejsilnější lidovecké frakce naproti tomu považují i šedesátiprocentní cíl za příliš náročný a chtějí podpořit plán komise.

"Debata bohužel začíná mít velmi silný politický nádech. Ve chvíli, kdy nemáme dopadové studie dalšího snižování emisí na jednotlivé státy, přece nemůžeme rozhodovat jen tak od stolu. Nikdo nevíme, kolik podniků bychom museli zavřít, kolik lidí by přišlo o práci," kritizovala navrhovaných 60 procent česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová.

Stejně jako někteří její kolegové upozornila, že hospodářství unijních zemí se potýká s následky koronavirových omezení a příliš náročné omezování emisí by mohlo být pro některé oblasti včetně dopravy či automobilového průmyslu další ranou.

Ačkoli analýza dopadů na jednotlivé země zatím není hotová, Brusel již má k dispozici rozbor vlivu na celou EU, k níž se zmíněná hranice vztahuje. Její rozpočítání pro jednotlivé státy bude teprve následovat.

"Bude zatraceně těžké toho dosáhnout. Oběti bude muset přinést každý. Ale půjde to," ujišťoval dnes europoslance místopředseda komise Frans Timmermans.

O výsledné podobě textu bude poté parlament vyjednávat s členskými státy, mezi nimiž zatím není podpora pro přísnější limity jednoznačná. Stojí za nimi převážně země západní a severní Evropy, kriticky se naproti tomu vyjadřují vlády z východní části unie včetně Česka či Polska.

Výsledky hlasování o pozměňovacích návrzích by měly být známy už dopoledne, o celém textu budou poslanci hlasovat až odpoledne.

Nahradit svého krajana Phila Hogana, který v srpnu rezignoval kvůli porušení koronavirových pravidel, by měla v komisi dlouholetá europoslankyně Mairead McGuinnessová. Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová dala Irce na starosti oblast finančních služeb, jejíž znalosti McGuinnessová minulý týden prokazovala při slyšení před členy europarlamentních výborů. Ti se po jejím vystoupení vyjadřovali většinou pochvalně a očekává se, že na základě jejich doporučení dnes plénum Irku ve funkci potvrdí. Problémy patrně nebude mít ani místopředseda EK Valdis Dombrovskis, který nově získá vlivné Hoganovo obchodní portfolio.

---

reklama

---