Europoslanci odhlasovali změny v obchodování s emisními povolenkami

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Opatření mají přiblížit EU k cíli snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o alespoň 55 procent oproti roku 1990. K jejich konečnému vstupu v platnost je ještě potřeba závěrečný souhlas členských zemí unie.

Pro revizi systému obchodování s povolenkami (ETS) zvedlo roku 413 poslanců, 167 bylo proti. Prošlo také opatření ohledně přezkumu emisních povolenek v letectví a zavedení nového systému, takzvaného ETS II, který má od roku 2027 zpoplatnit emise vznikající kvůli pohonným hmotám využívaných v silniční dopravě a emise plynoucí z užívání budov.

Většina evropských zákonodárců se také vyslovila pro uhlíkové vyrovnání na hranicích, kterým chce unijní blok zajistit, aby země mimo EU zvýšily své cíle ve snižování emisí. Podle tohoto mechanismu budou muset dovozci zboží, na které se vztahuje unijní systém obchodování s povolenkami, zaplatit rozdíl mezi cenou za emise uhlíku v zemi výroby a cenou uhlíkových povolenek v EU. Europoslanci rovněž podpořili vytvoření takzvaného sociálního fondu, který má ochránit domácnosti a malé podnikatele před vysokými cenami energií a náklady na dopravu.

Schválení změn v systému obchodování s povolenkami vítá český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP), podle něhož opatření skutečně povedou ke snižování emisí. Jako podstatné také vnímá, že příjmy z emisních povolenek, musejí vlády použít na opatření související s klimatem. "Konečně se podařilo dojednat, že příjmy, které budou mít vlády z emisních povolenek, se musí vrátit do dekarbonizace. V minulosti totiž řada zemí používala příjmy k financování rozpočtu," řekl ČTK. Vytvoření jednotného systému ETS II pro budovy a pohonné hmoty také považuje za lepší řešení než scénář, v němž by jednotlivé členské země musely přicházet s řešeními, jak omezovat takto vzniklé zplodiny.

Negativně naopak nová opatření hodnotí místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO, ALDE), která uvedla, že pro ně nehlasovala. Obává se, že kvůli přezkumu emisních povolenek v letectví hrozí zdražování letenek, přestože letecký průmysl se podle ní na emisích zásadně nepodílí. Na rozdíl od Niedermayera se Charanzová domnívá, že zpoplatnění emisí z vytápění budov, které se dotkne plynáren a tepláren, povede ke zvýšení cen energií.

Cena emisních povolenek v evropském systému ETS v únoru letošního roku poprvé překonala hranici 100 eur (2374 korun) za tunu. Emisní povolenky si v současnosti kupují uhelné elektrárny, ocelárny, cementárny a další průmyslové podniky včetně například cukrovarů.

Výběr hlavních bodů dohody EU na zpřísnění fungování trhu s emisními povolenkami

Hluboké reformy vznikají na základě plánu EU na snížení emisí oxidu uhličitého (CO2) do roku 2030 minimálně o 55 procent proti úrovni z roku 1990. Do roku 2050 chce EU dosáhnout uhlíkové neutrality, což znamená, že se do ovzduší nebude vypouštět více skleníkových plynů, než kolik jich může být technicky uskladněno nebo kolik příroda může sama vstřebat. Pokud firmy vypouštějí CO2, musejí si teď kupovat povolenky, což je má motivovat k tomu, aby vypouštěly méně škodlivin.

Do konce desetiletí by měly sektory zahrnuté do povolenkového systému, jako jsou producenti energií a energeticky náročné obory (ocelářství, stavebnictví a další), snížit škodlivé emise o 62 procent proti hodnotám z roku 2005, kdy evropský blok obchodování s emisemi zavedl. Předchozí cíl byl 43 procent.

Reforma počítá rovněž s postupným ukončováním bezplatných povolenek pro podniky, a to mezi roky 2026 a 2034. Výrazný úbytek ale nastane už v roce 2024, kdy bude staženo 90 milionů povolenek (nyní je to v celé EU zhruba 1,45 miliardy povolenek), o dva roky později to bude 27 milionů. Od roku 2024 by jejich počet měl klesat o 4,3 procenta ročně, od roku 2028 do roku 2030 pak o 4,4 procenta.

Vytvořen by měl být také samostatný nový systém ETS II pro pohonné hmoty v silniční dopravě a pro budovy, který stanoví cenu emisí skleníkových plynů z těchto odvětví v roce 2027 (nebo 2028, budou-li ceny energií mimořádně vysoké). Bude zřízen nový mechanismus cenové stability, který zajistí, že pokud cena povolenky v systému ETS II vzroste nad 45 eur, bude uvolněno 20 milionů dodatečných povolenek.

Evropský parlament rovněž poprvé hlasoval pro zahrnutí emisí skleníkových plynů z námořního odvětví do systému ETS. Snížení by se mělo týkat lodí s tonáží nad 5000 tun. Do roku 2026 se také postupně zruší bezplatné povolenky pro odvětví letectví a navýší podpora udržitelným leteckým palivům.

Europarlament také přijal pravidla pro nový celní mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích EU. Poplatek, který mají při dovozu do EU hradit dodavatelé neekologicky vyráběného železa, oceli, hnojiv a dalších produktů, se začne postupně vybírat od roku 2026 v souladu s postupným rušením bezplatných povolenek v těchto odvětvích. Dovozci tohoto zboží budou muset doplatit jakýkoli rozdíl mezi cenou uhlíku zaplacenou v zemi výroby a cenou povolenek na emise uhlíku v unijním systému ETS. Cílem mechanismu je motivovat země, které nejsou členy EU, aby si stanovily vyšší klimatické cíle. Má také zajistit, aby evropské i celosvětové úsilí v oblasti klimatu nebylo ohrožováno přemísťováním výroby z EU do zemí s méně přísnou klimatickou politikou.

Dopady reformy na spotřebitele jak z řad domácností tak i firem, jako je například růst nákladů na vytápění, by měl kompenzovat Sociální fond EU pro klimatická opatření, který počítá s celkovou částkou 86,7 miliardy eur (téměř 2,1 bilionu korun). Bude financován z dražeb povolenek v rámci systému ETS II až do výše 65 miliard eur, dalších 25 procent prostředků pak půjde z vnitrostátních zdrojů. Má financovat například investice do energeticky efektivnějších budov nebo do ekologičtější dopravy.

zdroj: https://www.europarl.europa.eu