Evropa v datech: Zelený vodík má hrát významnou roli v budoucí energetice

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Evropa si dala za cíl být do roku 2050 uhlíkově neutrální. S vodíkem počítají strategické plány EU v příštích letech jako s důležitým alternativním palivem v dopravě, zároveň by měl hrát roli v dekarbonizaci průmyslu. Na rozdíl od baterií, umožňuje skladování energií po delší časový úsek. Podmínkou nicméně je, že půjde o zelený vodík, uvádí analýza. Do roku 2030 ho chce Evropa produkovat až deset milionů tun, a to s minimálními emisemi.

"Vodík má na evropské úrovni silnou politickou podporu a do roku 2030 počítá Evropa dle evropské vodíkové strategie s vlastní výrobou deseti milionů tun obnovitelného vodíku a stejným množstvím vodíku dovezeného ze zemí mimo EU," uvedla analytička portálu Evropa v datech Kateřina Novotná. Podotkla, že absolutní většinu světového vodíku ale momentálně představuje takzvaný šedý vodík vyrobený prostřednictvím fosilních zdrojů.

V polovině února schválila Evropská komise možnost národní finanční podpory sedmi členských států pro vodíkové projekty ve výši 6,9 miliard eur. Projekty mezi sebou státy iniciovaly a peníze na ně si vzájemně rozdělí. Česká republika mezi danými státy není. "Česko se do evropských vodíkových projektů zapojilo také, ale pouze v rámci první vlny společných vodíkových projektů, jež se týkaly především výzkumu, vývoje technologií či inovativního využití vodíku," uvedla Novotná. Důvodem poměrně malého počtu těchto projektů v Česku je podle ní mimo jiné nedostatek obnovitelných zdrojů energie.

Jeden z prvních komerčních projektů pro výrobu zeleného vodíku v Česku spustila v říjnu 2023 skupina Solar Global v Napajedlech na Zlínsku. Další z projektů představuje Green Energy Centre (GET Center) Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP). V pilotním provozu v laboratoři budou experti vyrábět vodík s pomocí energie z fotovoltaických panelů.

Vodíkové technologie jsou v tradičně uhelných regionech v rozmachu a mohly by vést k rozvoji těchto oblastí a současně dekarbonizaci průmyslu, uvádí analýza. Kromě Ústeckého kraje se vývoji vodíkových technologií věnuje také Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Letos tyto tři kraje podepsaly společné vodíkové memorandum.

Rozvoji vodíkového trhu by mohla pomoci aktualizace české vodíkové strategie. Ministerstvo průmyslu a obchodu pracuje na revizi strategie z roku 2021, úpravu by mělo představit v první polovině letošního roku.

Na potřebu využití vodíku poukázal v únoru Svaz průmyslu a dopravy ČR. Varoval před tím, že bez rozvoje vodíkové ekonomiky hrozí českým firmám po roce 2030 miliardové pokuty za nedodržování evropských směrnic a také dražší emisní povolenky. Svaz očekává i dopad na hrubý domácí produkt a zaměstnanost.

Mezi hlavní důvody, proč se vodík v Česku zatím příliš nevyužívá, patří podle svazu především jeho vyšší cena a také chybějící infrastruktura. V ČR jsou zatím čtyři vodíkové stanice, chybí také produktovody, kterými by se vodík do Česka dostal ze zahraničí.

Globální spotřeba vodíku roste, za rok 2022 dosáhla rekordních 95 megatun, což představuje meziroční zvýšení o tři procenta. Na zelený vodík připadala jedna megatuna. Vodíkovému trhu v současné době dominuje Čína, za ní je v produkci Severní Amerika.