Evropská komise: Doma raději nedýchat
 |
|
| Lidé se mě ptají, co mají dělat. Říkám jim nekuřte, jinak máte smůlu, ale na to neslyší. (Dimitrij Kotzias) | |
| Ilustrační kresba: Karel Stibral
|
K tomuto závěru došli po několikaletém bádání vědci z výzkumného střediska Evropské komise Joint Research Centre (JRC). Výsledky výzkumu zveřejnili vědci 22. září na konferenci v severoitalském městečku Stresa. Tým evropských vědců tak vyvrátil dlouholeté přesvědčení většiny obyvatel, že zdi budov chrání lidský organismus před škodlivým vzduchem venku.
Vysedět si astma
Vědci v místnostech naměřili vysoké množství karcinogenního benzenu, radonu a dalších takzvaných polycyklických aromatických uhlovodíků. Především množství benzenu a formaldehydu je v místnostech dvojnásobně vyšší než ve venkovním prostoru. "Naměřili jsme stovky těkavých látek, některé
z nich jsou toxické, mutagenní či karcinogenní, a počet jejich zdrojů je obrovský. Ale právě tabákový kouř, radon, azbest a benzen vyskytující se ve vnitřních prostorech jsou hlavní příčinou zvyšování počtu onemocnění rakovinou u evropské populace," varoval Phillippe Busquin, hlavní komisař pro evropský výzkum.
Vědci považují nově získané poznatky za alarmující především proto, že podle nejnovějších statistik tráví průměrní Evropané 85 - 90 % svého času právě v uzavřených místnostech. Proto podle vědců lidé vdechují až dvojnásobné množství škodlivých látek uvnitř budov než venku. Mezi další projevy škodlivin vdechovaných uvnitř místností patří astma, alergie, bolesti hlavy, únava či podráždění sliznice. "Samozřejmě že největšími znečišťovateli jsou stále doprava a kouř, ale stejně velkému nebo i většímu riziku se vystavujeme, když sedíme doma na pohovce. Množství vdechovaných jedovatých látek může být stejné, jako když jedeme na kole během dopravní špičky centrem města," uvedl Busquin.
Toluen ve třídách
Měření škodlivin ve vnitřních prostorech probíhalo v několika evropských městech včetně Prahy. Vědci se přitom zaměřili především na mateřské školky, školy, veřejné budovy, ale i na běžné domácnosti. Stovkám dětí i dospělým umístili vědci na tělo malou jednoduchou sondu, v níž byla karbonová trubička. Ústí sondy bylo umístěno nedaleko úst, a tak nasávalo stejný vzduch, jaký dotyčný vdechoval. "Například v jedné z milánských škol jsme naměřili vyšší koncentrace benzenu a toluenu ve třídách než venku před školou. Zatímco venku to bylo kolem 10 mikrogramů na metr krychlový vzduchu, uvnitř hodnoty přesahovaly 15 mikrogramů," uvedl jeden z vedoucích projektu Dimitrij Kotzias.
Daleko vyšší hodnoty škodlivin však byly naměřeny v místnostech, kde se kouří. "Jde o mnohonásobně vyšší hodnoty. A stačí k tomu jen pár cigaret. Škodlivé látky v místnosti přitom zůstávají i tři dny poté, kdy se tam kouřilo," vysvětluje Kotzias. Podle něj by lidé mohli výrazně ozdravit vnitřní ovzduší, kdyby nekouřili. "Víme ale, že je to nemožné. Lidé se mě ptají, co mají dělat. Říkám jim nekuřte, jinak máte smůlu, ale na to neslyší," dodal Kotzias.
Praha na chvostu
Během výzkumu došli vědci k závěru, že vnitřní ovzduší je horší na jihu Evropy než na severu. Mezi další vlivy patří i rychlost větru či hustota dopravy. "Naměřené hodnoty proto mohou být každý den jiné," poznamenává Kotzias.
Vnitřní ovzduší v pražských budovách patří v porovnání s ostatními evropskými velkoměsty mezi silně znečištěné. Zatímco průměrný obyvatel českého hlavního města denně vdechne uvnitř budov 12 mikrogramů benzenu, člověk žijící v Basileji či Helsinkách jen 3 mikrogramy. Hůř jsou na tom ale obyvatelé Milána, kteří uvnitř nadýchají 13,2 mikrogramů. V Praze je ale velmi znečištěné i venkovní ovzduší, a to především kvůli zplodinám z automobilové dopravy.
Normální je nekouřit
Jedním z cílů evropských vědců je nyní nejen pokračovat v měření škodlivin uvnitř budov a ve výzkumu jejich vlivu na lidské zdraví, ale i vyvíjení nátlaku na politické činitele, aby uzákonili zákaz používání závadných stavebních materiálů a přijali další opatření, která by pomohla snížit množství škodlivých látek uvnitř budov. "Náš nejdůležitější úkol, který nyní máme, je redukovat tyto škodliviny. Musíme přesvědčit Evropskou komisi o tom, že existují koberce, nátěrové barvy či stavební materiály, jež jsou nebezpečné. Problém samozřejmě bude v tom, že výrobci se proti tomu silně ohradí. Vůle ze strany politiků zde ale je. Nyní musíme najít společný způsob, jak cíle dosáhnout," řekl EkoListu Kotzias.
A co vědci radí lidem pro snížení množství vdechovaných škodlivin v místnostech? "Zaprvé nekouřit, nepohybovat se v prostorech, kde se kouří, a používat jen výrobky, jejichž zdravotní závadnost byla ověřena, a to i v případě, že jejich cena je vyšší," říká Kotzias.
Tento článek je převzatý z říjnového čísla EkoListu.
reklama
