https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/experiment-s-rekuperaci-vzduchu-k-cemu-je-dobra-a-jak-vlastne-funguje?sel_ids=1
reklama
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Experiment s rekuperací vzduchu: k čemu je dobrá a jak vlastně funguje

14.9.2012 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Graf zobrazuje, jak se měnila koncentrace CO2 v měřené ložnici.
Graf zobrazuje, jak se měnila koncentrace CO2 v měřené ložnici.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Každý chce mít doma příjemné teplo a čerstvý vzduch. Zvláště v zimě. Jenže při našem pobytu doma se tu hromadí vydýchaný vzduch. Zpravidla se ho zbavujeme větráním. Tím však přicházíme i o drahocenné teplo. Není možné větrat a při tom nepřicházet o teplo? Je – pomocí rekuperační jednotky. Malý experiment ukazuje, že rekuperace funguje lépe, než větrání okny.
 
Než se podíváme na samotný experiment s rekuperací, je na místě si rekuperační jednotku popsat. Jejími hlavními součástmi jsou výměník tepla, zvaný rekuperátor, a dva ventilátory. Jeden ventilátor přivádí čerstvý vzduch zvenčí přes výměník do domu. Druhý nasává vydýchaný vzduch z místností a přes výměník jej vyfukuje ven.

Ve výměníku teplý vydýchaný vzduch z domu předává své teplo chladnému vzduchu, který přichází zvenčí. Účinnost jednotky je 80 – 90 %. Například v loni v zimě, kdy bylo venku -6 °C a v místnosti +22 °C, měl vzduch, který přicházel do místnosti, teplotu +19 °C.

Vzduch, který vnímáme jako čerstvý, je vzduch s nízkým množstvím oxidu uhličitého (CO2). Měří se v ppm (miliontina objemu). Venku v přírodě je ve vzduchu přibližně 350 ppm CO2, venku ve městě 550 ppm, hygienická hranice, kdy začne množství CO2 člověka ovlivňovat, je 1000 ppm.

Co s námi dělá CO2?

1000 – 2000 ppm: máme pocit ospalosti a horšího vzduchu
2000 – 5000 ppm: hůře se koncentrujeme, snižuje se pozornost, bolí hlava
více než 5000 ppm: máme pocit nevolnosti a těžkého vzduchu, zvýšený tep
60 000 ppm: upadáme do bezvědomí
(zdroj: Manuál energeticky úsporné architektury)

Experiment

O tom, jak dobře nebo špatně rekuperační jednotka větrá, jsem se přesvědčil experimentem. Prostě jsem změřil koncentraci CO2 v ložnici, a to jak při větrání okny, tak při zapnuté rekuperaci.

1. den, zapnutá rekuperace

Přes den hodnota CO2 klesla přibližně na 550 ppm (venkovní hodnota v Praze), večer nebylo nutné větrat okny. Přes noc postupně narostlo množství CO2 na 1200 ppm, kde se celou noc drželo. Ráno po odchodu z místnosti postupně hodnota klesla opět na 550 ppm.

2. den, vypnutá rekuperace, otevřeny dveře v celém bytě

Po vypnutí rekuperace druhý den odpoledne hodnoty pomalu rostly. Vyklopením okna na 10 minut se vzduch zlepšil jen přibližně na půl hodiny. Hodnoty narostly do rána na přibližně 1800 ppm. Kdy následovalo druhé větrání, vyklopení okna na 10 minut. Hodnoty opět klesly jen na chvíli.

3. den, vypnutá rekuperace a zavřené dveře v ložnici

Přes den, kdy v ložnici nikdo nebyl, klesly hodnoty CO2 pouze na 1000 ppm. Přes noc při zavřených dveřích v ložnici vystoupaly hodnoty na 2800 ppm, což si ráno vyžádalo otevření oken dokořán a důkladné vyvětrání. Brzy po zavření oken ale byla koncentrace CO2 opět vysoká, 1200 ppm. Zapnutím rekuperace množství CO2 pomalu kleslo na 500 ppm.

Výduch rekuperace v podlaze, vhodné pro teplovzdušné vytápění
Výduch rekuperace v podlaze, vhodné pro teplovzdušné vytápění
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ukázalo se, že je-li zapnutá rekuperace, nemusíte myslet na to, že byste měli vyvětrat. Zároveň platí, že otevření oken má jen krátkodobý efekt, přibližně na 0,5 h. Zvláště pokud se okno pouze vyklopí na několik centimetrů. S těsnými okny množství CO2 nedokáže klesnout na příjemné hodnoty, ani když lidé v místnosti nejsou. A zhoršený vzduch v místnosti si většinou neuvědomíme, zvykneme si na něj.

Toto měření se týká jedné konkrétní místnosti, nejde použít obecně. Ale dobře poslouží pro představu o tom, jak se mění kvalita vzduchu.

Kdy je dobré použít rekuperaci?

V pasivním a nízkoenergetickém domě je nezbytná, vzduchem při větrání by uteklo příliš mnoho tepla. Ve starším nepříliš těsném rekonstruovaném domě sice rekuperace nebude mít tak velký efekt na úsporu tepla, ale pro větrání bude dostatečná. V bytě v paneláku, pokud se na tom dohodnou všechny byty nad sebou a vymění se celá stoupačka vzduchotechnického potrubí. A nebo v jednotlivé místnosti, existují i malé jednotky pro jedinou místnost.

Zkušenosti s rekuperací

Pokud máte doma rekuperaci, můžete fyzicky větrat okny, ale vzduch v místnostech je stále dost čerstvý, proto jen málokdy máte pocit, že je třeba vyvětrat okny. Je dobré mít na paměti, že rekuperace není klimatizace, pouze vyměňuje vzduch.

V domech s rekuperací se používá cirkulační digestoř bez vyústění ven, zachytí nečistoty a vzduch odvětrá rekuperace ve stropě.

Vzhledem k hluku z rekuperační jednotky je vhodné, aby byla umístěna na záchodě nebo v technické místnosti. Hlučnost závisí na typu jednotky a průměru potrubí.

Rekuperace je ve stavbách pro bydlení zatím novinka, ale do budoucna se zřejmě stane standardem podobně jako klimatizace v automobilech. Jejím hlavním účelem je ušetřit teplo a vyvětrat z bytu vlhkost, pachy a oxid uhličitý.

Rozvod vzduchotechniky

Nejnáročnější pro instalaci rekuperace je zřízení rozvodů vzduchotechniky v domě. Na vzduchotechniku je napojena rekuperační jednotka.

Vyústění rekuperace na fasádě rodinného domu
Vyústění rekuperace na fasádě rodinného domu
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Potrubí jsou potřeba dvě. Jedno přivádí čerstvý vzduch do ložnic, obývacího pokoje a chodby. Druhé odsává vydýchaný vzduch ze špinavých místností jako jsou WC nebo kuchyně. Mezi místnostmi vzduch proudí mezerou pod dveřmi, ta stačí vysoká 0,5 cm. Proudění vzduchu mezi místnostmi není vůbec poznat.

Rozvody vzduchotechniky se vedou buď pomocí pružného potrubí v sádrokartonovém podhledu, nebo pevným hranatým potrubím v podlaze. Hadice jsou poměrně velké, mají průměr 10 až 16 cm + 2 cm tepelné izolace.

Při instalaci potrubí je třeba dávat pozor, aby se potrubí nepromáčklo, pak jím vzduch neproudí.

Rekuperační jednotka potřebuje ke svému provozu elektřinu pro pohon ventilátorů a napojení na kanalizaci, protože v ní kondenzuje voda.

Při průchodu 120 m3 vzduchu za hodinu spotřebovala rekuperační jednotka 1 kWh elektrické energie za den.

Vzduchotěsný dům

Aby rekuperace dobře fungovala, je třeba, aby byl dům co nejtěsnější, jinak by nasávala studený vzduch škvírami zvenčí.

Těsnost domu se měří Blower door testem. Vzduch v domě by se měl vyměnit maximálně 1,5 x za hodinu. Pro srovnání, běžný dům má výměnu vzduchu 3-4x za hodinu, pro pasivní domy je požadavek na výměnu vzduchu dokonce 0,6 x za hodinu.

Pokud máte velmi těsný dům, nemůžete v něm vařit na plynu. Oheň sporáku by spotřebovával příliš mnoho kyslíku z místnosti.

V rekonstruovaném domě je skoro nemožné dosáhnout požadované vzduchotěsnosti.


reklama

Další informace |
Chcete ušetřit? Můžete zkusit kalkulačku cen elektřiny serveru Sfinance.cz
Martin Perlík
Autor je je autorizovaný stavební inženýr a projektant rodinných domů a bytů.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VP

Václav Příhoda

12.4.2022 23:32
Velice zajímavý článek, mockrát díky. Právě o rekuperaci jsem se teď docela začal zajímat, jen mi pořád nebylo úplně jasné jak to funguje. Díky mockrát za vysvětlení. Určitě teď nad nákupem rekuperační jednotky uvažuji o něco více. Když už jsme u toho, nemá někdo náhodou zkušenost s https://rekuperace-aldes.cz/ ? Díky.
Odpovědět

Čistění rozvodů - 14. 9. 2012 - Vláďa

Článek je zajímavý,ale vynechal problematiku čistoty rozvodů. Dokoři varují alergiky před klimatizací právě kvůli nečistotám v rozvodech. Zatím jsem vždy našel, jen obecná prohlášení, že se dají čistit a mají filtry. Jaké jsou zkušennosti po pár letech provozu?

Čistění rozvodů - 14. 9. 2012 - joho

je dobré mít na paměti,že rekuperace není klimatizace :)

Čistění rozvodů - 14. 9. 2012 - fafnir

joho
to je sice dobré mít na paměti,ale filtr tam jistě také nějaký bude nutný.Otázka zněla,jaké zkušenosti jsou s filtry,zvláště vzhledem k alergikům.Právě kvůli nim,některé domácnosti nemohou v době výskytu alergenů otevírat okna.Takto,bez filtru, by zdravotně přitížili alergikům.Takže vynechte smajlíka,a zkuste to uchopit technicky.

Čistění rozvodů - 17. 9. 2012 - Jan Šimůnek

Je třeba si uvědomit, že na výměníku se bude srážet masívně vlhkost (tam, kde jde teplejší vzduch z domu). Naopak vzduch zvenku, pokud nebude uměle zvlhčován, bude mít po zahřátí velmi nízkou relativní vlhkost, a dostaneme se přesně tam, kde jsme u ústředního topení, které v zimě srazí relativní vlhkost až někam k parametrům Sahary kolem poledne. A pokud budeme vstupovaný vzduch zvlhčovat, narazíme na ty samé problémy, jako u klimatizace.

Čistění rozvodů - 20. 9. 2012 - nii

No tak zvlhčit vzduch v místnosti není až takový problém - pár kytek, akvárium... pokud tedy vynecháme více hi-tech řešení.

Zelení nezvládají trojčlenku, - 20. 9. 2012 - Jan Šimůnek

což je u nich pravidlem, Je-li venku nula stupňů a v bytě kolem dvaceti, potřebujete dodat víc než 20 ml vody na každý krychlový metr vzduchu, který rekuperujete. To vám pár kytek a akvárium nedodají.

Čistění rozvodů - 16. 9. 2012 - gargamel

Tohle by mě taky docela zajímalo, zvlášť pak zkušenost člověka s alergií na plísně.

Čistění rozvodů - 17. 9. 2012 - Martin Perlík

Co se čištění rozvodů týče, čistil jsem zatím pouze ventily ve vstupu do místnosti, po dvou letech od spuštění. Na přívodu vzduchu byly čisté, ani nebylo třeba je mýt, nečistoty zvenčí odchytil filtr. Odvodní ventily byly zaprášené. Dle mého názoru je zásadní čistota přívodního potrubí.

K čistitelnosti rozvodů, dobře se čistí rozvody z pevného potrubí, velmi špatně čistitelné jsou pružné hadice (Flexi potrubí), ale o to oblíbenější jsou u montážních firem.

K alergiím.
Filtr, který mám v jednotce je jen prachový. Je možné ale koupit daleko jemnější a také dražší filtr proti alergenům.
I s alergikem v domě jsme si ale dvě pylové sezóny vystačili s prachovým filtrem. Záleží totiž také kde jsou výústky vzduchotechniky, ty máme u hřebene střechy a pylů ze stromů před domem se tam dostane jen velmi málo.

Srážení vlhkosti a vysoušení domu,
uvnitř v rekuperační jednotce se vlhkost sráží a kondenzát odtéká do kanalizace. S vysoušením domu jsem se nesetkal, mám jednotku ve starším cihelném domě, tam je to spíš užitečné.
Pozitivní vlastnost vysoušení, je že po prvním spuštění jednotky v zimě zmizelo orosení z vnitřních stran oken.


Čistění rozvodů - 17. 9. 2012 - Barbora Hrdinová ThermWet

Dobrý den, čištění rozvodů v ČR není zatím dáno legislativou, tak jako např. v severských zemích (8 let frekvence). Se zanášením vzduchovodů se to má tak, že: na přívodu jsou v ideálním případě pravidelně cca 1x za 2 měsíce, vyměňovány filtry-my osazujeme v základu pylové filtry, které zachytí i velmi jemné částečky. Na odvodním potrubí by se zanášení prachem týkalo spíše provozu jednotek a snížení jejich účinosti. Výměníky Helix jsou jako jediné na trhu trubkové protiproudé a na straně tvorby kondenzátu jsou jednotky tímto kondenzátem omývány a oplachovány. Samozřejmě lze jednotku i odmontovat a důkladně "propláchnout" čistícím roztokem. To je však spíše teoretická možnost po např. požáru v budově. Já osobně jsem po 3,5 letech provozu "rozebrala" rozvody rekuperace u nás doma a ne odvodním potrubí bylo prachu ještě méně než je obvyklé například na skříních při větším úklidu. Z hygienických důvodů a z důvodů velkých objemů vzduchu, není vhodné zaústit do vzduchotechniky s rekuperací digestoř. Čištění se věnuje intenzivně např. firma vzduchovody.cz, my v ThermWet jsme na potřebu čištění také připraveni.
Přeji příjemný den a těším se případně na zaslání fotek Vašich rozvodů na email info(at)thermwet.cz.
Bára Hrdinová

Čistění rozvodů - 17. 9. 2012 - Čech

Má nějaký vliv pylový filtr na spotřebu el. energie soustavy případně na tah ventilátoru(m3/hod)?

Čistění rozvodů - 17. 9. 2012 - Čech

Myslím nějaký zásadnější vliv.

Vliv filtrů na výkon - 26. 11. 2012 - Barbora Hrdinová

Dobrý den, trochu se zpožděním, ale přeci. Tlaková ztráta na všech filtrech je a zvyšuje se se znečištěním (ucpáním). Filtry doporučujeme měnit jednou za cca 2-3 měsíce, záleží na kapacitě resp. velikosti filtru. Větší skládané filtry jsou dražší ale více vydrží a opačně. S tlakovou ztrátou se počítá, ventilátory si "sami" přidávají výkon, takže je lepší filtry měnit a ventilátory nenamáhat. Tlaková ztráta pylového a G4 prachového se na elektrice nepozná (v řádech 10ti korun), filtry F5 jako takové jsou za 400,-Kč /5ks, tedy o 100Kč dražší (rouno do filtrboxu).
Přeji příjemný den.

Čistění rozvodů - 17. 9. 2012 - wfr

tak to máte tak,čím více složitostí tím více starostí.Okno otevřu vyvětrám, zase zavřu a mám po starostech.Ne vždy ty novoty jsou dobrý.To máte taky jako s tou bionaftou,fotovoltaikou atd.všechno je to lobistiskej podvod.Investuješ tisíce a skutečně vyděláš pár korun.

Čistění rozvodů - 20. 9. 2012 - nii

Nesouhlasím. Naopak, výhodou rekuperace je možnost poměrně dobrého nastavení a to, že větrá nepřetržitě. To se nedá říct o dnešních supertěsných oknech, která buď větrají hodně (a tedy člověk topí pánubohu do oken), nebo nevětrají prakticky vůbec. Rekuperace tohle docela elegantně řeší a navíc to, že je "levná" (z hlediska spotřeby energie) zvyšuje míru větrání u škudlilů a těch, kteří nemají rádi průvan.

Čistění rozvodů - 20. 9. 2012 - nii

Jinak spotřeba energie na větrání dělá asi půlku celkových nákladů na vytápění (resp. s dobrým zateplením úměrně víc). Takže jde o úspory docela podstatné.

Čistění rozvodů - 20. 9. 2012 - nii

No, protože rekuperace v zimě funguje přesně obráceně než klimatizace, tak tam odpadá problém s kondenzací vody a potažmo tedy zachytáváním prachu ve vlhkých místech a růstem plísní.

spotřeba - 16. 9. 2012 - gargamel

"Při průchodu 120 m3 vzduchu za hodinu spotřebovala rekuperační jednotka 1 kWh elektrické energie. "

Za jak dlouho? Takhle je to jak sdělení, že při rychlosti 130km/h spotřebovalo auto 20l benzínu. Nebo je ta spotřeba taky za hodinu? :o)

spotřeba - 17. 9. 2012 - jonáš

Pravděpodobně za den, bejvá tam tak 30-40W ventilátor. Čili srovnatelně třeba s oběhovym čerpadlem v topnym systému. Jaderky milujou stálou spotřebu ;-]

spotřeba - 17. 9. 2012 - Martin Perlík

Ano, je to za den :o), děkuji za upozornění.

Několik upřesnění - 17. 9. 2012 - Jiří Svoboda

Předně v těsném obyčejném domě se rekuperace vyplatí více než v pasivním, protože šetří teplo po delší dobu topného období.

O potížích s CO2 se není dobré informovat a citovat to jako zdroj z nějakých manuálů úsporné architektury. Ti jsou napojeni na výrobce rekuperačních jednotek a dělají jim propagandu. Ví se, že dýcháním musíte v plicních sklípcích udržovat asi 50 000 ppm CO2 a rozdíl mezi místností s 1000 ppm a s 2000 ppm je potřeba navýšení ventilace plic o asi 2%, což zjevně vůbec nepocítíte. Problémy rozhodně nelze svádět na CO2, ale CO2 může být indikátorový plyn, který bude říkat, že je třeba větrat z jiných, jinak těžko měřitelných, důvodů.

Rozhodně by se mělo větrat spíše podle vlhkosti, aby byla v zimě rel. vlhkost kolem 50 %.

Pokud dáte na vstup vzduchu filtr, nedovedu si představit, že se v potrubí může dít něco divného. Jsou tam podmínky jistě lepší než v lese nebo vinném sklípku (kam lidé rádi dobrovolně chodí).

Rozhodně zatím platí, že rekuperace se ekonomicky nevyplatí. Aby to vypadalo, že ano, projektanti počítají ventilační systémy na zcela nesmyslné výměny vzduchu (příkladem je 120m3/hod v RD). Výměna vzduchu by měla být asi 25m3/hod na přítomnou osobu, tedy v bydlení pro 4 člennou rodinu v průměru 50 m3/hod při předpokládané poloviční obsazenosti. Při takových průtocích a dejme tomu 120 dní topné sezony v roce se standardní rekuperace zaplatí tak za 50 let. Prostě mnohé je docela nechutná propaganda. Ale kde to tak není?

Jinak ten článek není až tak špatný a cením si hlavně upřímnosti autora.

Několik upřesnění - 19. 9. 2012 - jonáš

No asi záleží hlavně na tom, jak velkou si na to pořídíte mašinu a za kolik si uděláte (necháte udělat) rozvody. Malá jednotka na 30-60 m3 za hodinu se dá pořídit levnějc než kamna ;-)

Několik upřesnění - 19. 9. 2012 - vladimír šmídl

V osmdesátých letech jsem byl svědkem averze proti rekuperační jednotce a proti odsávání škodlivin z pracoviště (zaměstnanci oboje vypínali). Příčinou bylo defektní provedení(hlučnost). Následek - alergie, které zmizely až s transformací fabriky a jejím zánikem.
Přitom odsávání a rekuperace obecně byla na pracovišti žádoucí, pájelo se tam olovnatými pájkami s použitím anilinhydrochloridu a betanaftolu (karcinogeny).

Několik upřesnění - 19. 9. 2012 - Jiří Svoboda

Pokud by byla tichá jednotka na 60m3/hod s účinností 90% co žere 10W za 20 000 Kč a já si ji mohl spínat hodinami z bauhauzu, pak stojí za to natahat si PVC potrubí a začít jednotku provozovat. Bohužel, sofistifikované systémy, které nedají o moc vyšší užitek a žerou mnohem více elektřiny stojí tak 3x více.

Několik upřesnění - 20. 9. 2012 - jonáš

Vygůglujte si HR100. Přívod elektriky můžete spínat čimkolivěk.

Několik upřesnění - 21. 9. 2012 - V Rotter

Z čeho je počítána návratnost 50 let? Pokud v pasivním domě neinstaluji otopnou soustavu a namísto ní zřídím dejme tomu stejně drahou rekuperaci. Tak v případě celoročního provozu spotřeby elektřiny za nucené větrání zaplatím srovnatelně jako za vytápění od podzimu do jara třeba plynovým kotlem?
Jak by dopadla návratnost v případě že budu jednotku mít spuštěnou třeba půl roku a zbylé dny mi nebude brát energii a já budu větrat okny? V případě pasivního domu pak třeba dotápět elektřinou měsíc v roce? Nebyla by ta návratnost nižší?
Ještě k tomu CO2... nemá to pak nějak vliv na mozek ta vyšší koncentrace CO2, přeci jen kde je vydýchaný vzduch mi dobře není.

reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist