https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/experiment-s-rekuperaci-vzduchu-k-cemu-je-dobra-a-jak-vlastne-funguje
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Experiment s rekuperací vzduchu: k čemu je dobrá a jak vlastně funguje

14.9.2012 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Graf zobrazuje, jak se měnila koncentrace CO2 v měřené ložnici.
Graf zobrazuje, jak se měnila koncentrace CO2 v měřené ložnici.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Každý chce mít doma příjemné teplo a čerstvý vzduch. Zvláště v zimě. Jenže při našem pobytu doma se tu hromadí vydýchaný vzduch. Zpravidla se ho zbavujeme větráním. Tím však přicházíme i o drahocenné teplo. Není možné větrat a při tom nepřicházet o teplo? Je – pomocí rekuperační jednotky. Malý experiment ukazuje, že rekuperace funguje lépe, než větrání okny.
 

Než se podíváme na samotný experiment s rekuperací, je na místě si rekuperační jednotku popsat. Jejími hlavními součástmi jsou výměník tepla, zvaný rekuperátor, a dva ventilátory. Jeden ventilátor přivádí čerstvý vzduch zvenčí přes výměník do domu. Druhý nasává vydýchaný vzduch z místností a přes výměník jej vyfukuje ven.

Ve výměníku teplý vydýchaný vzduch z domu předává své teplo chladnému vzduchu, který přichází zvenčí. Účinnost jednotky je 80 – 90 %. Například v loni v zimě, kdy bylo venku -6 °C a v místnosti +22 °C, měl vzduch, který přicházel do místnosti, teplotu +19 °C.

Vzduch, který vnímáme jako čerstvý, je vzduch s nízkým množstvím oxidu uhličitého (CO2). Měří se v ppm (miliontina objemu). Venku v přírodě je ve vzduchu přibližně 350 ppm CO2, venku ve městě 550 ppm, hygienická hranice, kdy začne množství CO2 člověka ovlivňovat, je 1000 ppm.

Co s námi dělá CO2?

1000 – 2000 ppm: máme pocit ospalosti a horšího vzduchu
2000 – 5000 ppm: hůře se koncentrujeme, snižuje se pozornost, bolí hlava
více než 5000 ppm: máme pocit nevolnosti a těžkého vzduchu, zvýšený tep
60 000 ppm: upadáme do bezvědomí
(zdroj: Manuál energeticky úsporné architektury)

Experiment

O tom, jak dobře nebo špatně rekuperační jednotka větrá, jsem se přesvědčil experimentem. Prostě jsem změřil koncentraci CO2 v ložnici, a to jak při větrání okny, tak při zapnuté rekuperaci.

1. den, zapnutá rekuperace

Přes den hodnota CO2 klesla přibližně na 550 ppm (venkovní hodnota v Praze), večer nebylo nutné větrat okny. Přes noc postupně narostlo množství CO2 na 1200 ppm, kde se celou noc drželo. Ráno po odchodu z místnosti postupně hodnota klesla opět na 550 ppm.

2. den, vypnutá rekuperace, otevřeny dveře v celém bytě

Po vypnutí rekuperace druhý den odpoledne hodnoty pomalu rostly. Vyklopením okna na 10 minut se vzduch zlepšil jen přibližně na půl hodiny. Hodnoty narostly do rána na přibližně 1800 ppm. Kdy následovalo druhé větrání, vyklopení okna na 10 minut. Hodnoty opět klesly jen na chvíli.

3. den, vypnutá rekuperace a zavřené dveře v ložnici

Přes den, kdy v ložnici nikdo nebyl, klesly hodnoty CO2 pouze na 1000 ppm. Přes noc při zavřených dveřích v ložnici vystoupaly hodnoty na 2800 ppm, což si ráno vyžádalo otevření oken dokořán a důkladné vyvětrání. Brzy po zavření oken ale byla koncentrace CO2 opět vysoká, 1200 ppm. Zapnutím rekuperace množství CO2 pomalu kleslo na 500 ppm.

Výduch rekuperace v podlaze, vhodné pro teplovzdušné vytápění
Výduch rekuperace v podlaze, vhodné pro teplovzdušné vytápění
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Ukázalo se, že je-li zapnutá rekuperace, nemusíte myslet na to, že byste měli vyvětrat. Zároveň platí, že otevření oken má jen krátkodobý efekt, přibližně na 0,5 h. Zvláště pokud se okno pouze vyklopí na několik centimetrů. S těsnými okny množství CO2 nedokáže klesnout na příjemné hodnoty, ani když lidé v místnosti nejsou. A zhoršený vzduch v místnosti si většinou neuvědomíme, zvykneme si na něj.

Toto měření se týká jedné konkrétní místnosti, nejde použít obecně. Ale dobře poslouží pro představu o tom, jak se mění kvalita vzduchu.

Kdy je dobré použít rekuperaci?

V pasivním a nízkoenergetickém domě je nezbytná, vzduchem při větrání by uteklo příliš mnoho tepla. Ve starším nepříliš těsném rekonstruovaném domě sice rekuperace nebude mít tak velký efekt na úsporu tepla, ale pro větrání bude dostatečná. V bytě v paneláku, pokud se na tom dohodnou všechny byty nad sebou a vymění se celá stoupačka vzduchotechnického potrubí. A nebo v jednotlivé místnosti, existují i malé jednotky pro jedinou místnost.

Zkušenosti s rekuperací

Pokud máte doma rekuperaci, můžete fyzicky větrat okny, ale vzduch v místnostech je stále dost čerstvý, proto jen málokdy máte pocit, že je třeba vyvětrat okny. Je dobré mít na paměti, že rekuperace není klimatizace, pouze vyměňuje vzduch.

V domech s rekuperací se používá cirkulační digestoř bez vyústění ven, zachytí nečistoty a vzduch odvětrá rekuperace ve stropě.

Vzhledem k hluku z rekuperační jednotky je vhodné, aby byla umístěna na záchodě nebo v technické místnosti. Hlučnost závisí na typu jednotky a průměru potrubí.

Rekuperace je ve stavbách pro bydlení zatím novinka, ale do budoucna se zřejmě stane standardem podobně jako klimatizace v automobilech. Jejím hlavním účelem je ušetřit teplo a vyvětrat z bytu vlhkost, pachy a oxid uhličitý.

Rozvod vzduchotechniky

Nejnáročnější pro instalaci rekuperace je zřízení rozvodů vzduchotechniky v domě. Na vzduchotechniku je napojena rekuperační jednotka.

Vyústění rekuperace na fasádě rodinného domu
Vyústění rekuperace na fasádě rodinného domu
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Potrubí jsou potřeba dvě. Jedno přivádí čerstvý vzduch do ložnic, obývacího pokoje a chodby. Druhé odsává vydýchaný vzduch ze špinavých místností jako jsou WC nebo kuchyně. Mezi místnostmi vzduch proudí mezerou pod dveřmi, ta stačí vysoká 0,5 cm. Proudění vzduchu mezi místnostmi není vůbec poznat.

Rozvody vzduchotechniky se vedou buď pomocí pružného potrubí v sádrokartonovém podhledu, nebo pevným hranatým potrubím v podlaze. Hadice jsou poměrně velké, mají průměr 10 až 16 cm + 2 cm tepelné izolace.

Při instalaci potrubí je třeba dávat pozor, aby se potrubí nepromáčklo, pak jím vzduch neproudí.

Rekuperační jednotka potřebuje ke svému provozu elektřinu pro pohon ventilátorů a napojení na kanalizaci, protože v ní kondenzuje voda.

Při průchodu 120 m3 vzduchu za hodinu spotřebovala rekuperační jednotka 1 kWh elektrické energie za den.

Vzduchotěsný dům

Aby rekuperace dobře fungovala, je třeba, aby byl dům co nejtěsnější, jinak by nasávala studený vzduch škvírami zvenčí.

Těsnost domu se měří Blower door testem. Vzduch v domě by se měl vyměnit maximálně 1,5 x za hodinu. Pro srovnání, běžný dům má výměnu vzduchu 3-4x za hodinu, pro pasivní domy je požadavek na výměnu vzduchu dokonce 0,6 x za hodinu.

Pokud máte velmi těsný dům, nemůžete v něm vařit na plynu. Oheň sporáku by spotřebovával příliš mnoho kyslíku z místnosti.

V rekonstruovaném domě je skoro nemožné dosáhnout požadované vzduchotěsnosti.

Další informace |
Chcete ušetřit? Můžete zkusit kalkulačku cen elektřiny serveru Sfinance.cz
Martin Perlík
Autor je je autorizovaný stavební inženýr a projektant rodinných domů a bytů.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist