Expert: Mrtvé stromy nepřispěly k většímu šíření požáru v Saském Švýcarsku
2.2.2023 01:56 | DRÁŽĎANY
(ČTK)
Požáru v létě zasáhl Sasko spolu se sousedním Českým Švýcarskem.
Zdroj | HZS ČR
"V souhrnu znalecký posudek uvádí, že za stejných podmínek by se průběh požárů v národním parku a v hospodářských lesích lišil jen nepatrně," konstatuje saské ministerstvo.
Požár v národním parku České Švýcarsko, který vypukl 24. července 2022, byl největším v historii Česka. Plameny v parku spálily zhruba 1100 hektarů území, na německé straně v Saském Švýcarsku oheň zasáhl plochu asi 250 hektarů.
Ve spolkové republice se v souvislosti s požárem začalo diskutovat o tom, jestli k němu výrazně nepřispěl bezzásahový režim v národním parku, kvůli němuž v lese zůstávají i padlé mrtvé stromy. Odborný posudek to ale vyvrací, což uvítal saský ministr životního prostředí Wolfram Günther.
Také starostové některých měst a obcí v Českém Švýcarsku tvrdili, že rozsah požáru zvětšilo dřevo poničené kůrovcem, které v parku zůstalo. Správa parku ale namítala, že v lese by i bez kůrovcového dřeva byla hrabanka, která dobře hoří. Za pravdu jí dala analýza, kterou v lednu zveřejnilo české ministerstvo životního prostředí. Odklizení kůrovcového dřeva by podle ní požár nezastavilo, oheň by podle vědců naopak zřejmě zasáhl ještě větší plochu a šířil by se rychleji.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Rada NP České Švýcarsko schválila doplněné zásady péče. Promítl se do nich předloňský požár
Obžalovaný ze zapálení Českého Švýcarska podle policisty říkal, že je pod léky
Hasič u soudu: Cesty v Českém Švýcarsku při požáru v roce 2022 byly neprůjezdnéOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (20)
mara polasek
2.2.2023 05:14zacinam byt krapet nervozni z takovych expertu. jeden tvrdi, ze jed se v rece plizi 3 km pri brehu a ani jezy ho nepromichaji a druhy tvrdi, ze sireni ohne neovlivnuje suche drevo!
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
2.2.2023 05:25 Reaguje na mara polasekInu ekologisti. Ti mají patent na rozum.
Odpovědět
ss
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.2.2023 07:10Takže podle experta by odklizení možného zdroje hoření (kůrovcového dřeva) požár naopak ještě rozšířilo? Když aplikuji tuto myšlenku na klasická kamna, tak ta, pokud do nich nevložím dřevo, budou vydávat mnohem větší teplo. Takže jsem se celá desetiletí řídil mylnou ideou. Od teď bude na chatě topit bez dřeva. BUdu mít v chatě větší teplo a navíc ušetřím životní prosstředí, protože kamna při hoření nebudou uvolňovat CO2.
Odpovědět
ss
Karel Zvářal
2.2.2023 07:20To je asi podobný posudek, jako bych napsal: přesto, že závodníkovi nazuli železné boty, se délka trasy neprodloužila (takže závod byl regulérní).
Odpovědět
ss
Karel Zvářal
2.2.2023 07:39 Reaguje na Karel ZvářalJinými slovy: kontrolovat čelo požáru se nedařilo kvůli velkému množství dřevní hmoty (špatně průchodnému/neprůchodnému terénu), velkému žáru, takže tyto faktory nahrávaly dalšímu šíření.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
2.2.2023 08:56 Reaguje na Karel ZvářalTakhle nahlas, se snad o tom ani nesmí mluvit.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.2.2023 08:35Někdy přemýšlím, zda nás tito "odborníci" mají opravdu již za takové blbce nebo jsou tyto "posudky" diktovány čirou ideologií. Obávám se, že druhá možnost je správně a bohužel se to dávno netýká jen požáru v tomto území.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.2.2023 09:06 Reaguje na pavel peregrinOni ale mají dnes i většinu národa za blbce, protože vědí to, že
neznají praxi a teoreticky lze lidem nakecat kdejakou pitomost.
Uvedu příklad o zapůjčené chatě do které jsem přijel opožděně až
po příjezdu ostatních, kteří v životě netopili v kamnech. Z chaty
se okny a dveřmi linul kouř a v mrazu postávali venku. Na můj
dotaz, co se stalo tvrdili, že je asi ucpaný komín. Tak jsem se
šel kouknout na kamna a prvním šokem bylo, že měli zavřenou
klapku do komína. Pak otevřu kamna a v nich velké kusy dřeva
ještě se sněhem na povrchu. No nic, dřevo z kamen ven, zapálit
troje novin na prvé prohřátí komína a zjištění, zda není opravdu ucpaný(nebyl, byl pouze studený).Pak nasekat třísky a z hromady
pod zdí vybrat pouze suché nezasněžené dřevo. Ejhle pro panelákové turisty zázrak, že oheň hoří a nečadí. Nakonec jsem v kamnech topil
raději pouze sám, aby do nich neládovali jako zběsilí(chtěli mít
v chatě ihned teplo jako v paneláku) a nebo naopak, aby jim
v kamnech nevyhaslo. V neděli už ale uměli alespoň teoreticky
v kamnech zatápět a topit všichni a od té doby do té chaty už
jezdí i beze mne a nezmrznou. Inu praxe je praxe a kecy "vědců"
odtržených od praxe jsou k smíchu. Nejenom že byla výhřevnost
souší násobně vyšší než trávy a hrabanky, ale padající hořící
souše bránily hašení. Nebýt jich, tak žárem neuschly i okolní
zdravé stromy a neshořely, ale pouze ohořely a bylo je možno
lehce uhasit. Je vidět, že zjistili chybu, ale chtějí se z ní
za každou cenu vyvinit. Možná to u laiků zabere, ale hasiči
a starostové obcí, kteří jsou praktici, jim ty žvásty nesežerou.
Odpovědět
neznají praxi a teoreticky lze lidem nakecat kdejakou pitomost.
Uvedu příklad o zapůjčené chatě do které jsem přijel opožděně až
po příjezdu ostatních, kteří v životě netopili v kamnech. Z chaty
se okny a dveřmi linul kouř a v mrazu postávali venku. Na můj
dotaz, co se stalo tvrdili, že je asi ucpaný komín. Tak jsem se
šel kouknout na kamna a prvním šokem bylo, že měli zavřenou
klapku do komína. Pak otevřu kamna a v nich velké kusy dřeva
ještě se sněhem na povrchu. No nic, dřevo z kamen ven, zapálit
troje novin na prvé prohřátí komína a zjištění, zda není opravdu ucpaný(nebyl, byl pouze studený).Pak nasekat třísky a z hromady
pod zdí vybrat pouze suché nezasněžené dřevo. Ejhle pro panelákové turisty zázrak, že oheň hoří a nečadí. Nakonec jsem v kamnech topil
raději pouze sám, aby do nich neládovali jako zběsilí(chtěli mít
v chatě ihned teplo jako v paneláku) a nebo naopak, aby jim
v kamnech nevyhaslo. V neděli už ale uměli alespoň teoreticky
v kamnech zatápět a topit všichni a od té doby do té chaty už
jezdí i beze mne a nezmrznou. Inu praxe je praxe a kecy "vědců"
odtržených od praxe jsou k smíchu. Nejenom že byla výhřevnost
souší násobně vyšší než trávy a hrabanky, ale padající hořící
souše bránily hašení. Nebýt jich, tak žárem neuschly i okolní
zdravé stromy a neshořely, ale pouze ohořely a bylo je možno
lehce uhasit. Je vidět, že zjistili chybu, ale chtějí se z ní
za každou cenu vyvinit. Možná to u laiků zabere, ale hasiči
a starostové obcí, kteří jsou praktici, jim ty žvásty nesežerou.
pp
pavel peregrin
2.2.2023 11:29 Reaguje na Břetislav MachačekMoje dcera udělala kdysi stejnou zkušenost. Protože uměla topit v kotli, nebyl pro ni problém zatopit v kamnech na chatě, kam jeli se spolužáky. Ti ostatní koukali jako puci.
Odpovědět
MU
Michal Uhrovič
2.2.2023 09:16 Reaguje na pavel peregrinOdborníkům , co vyrábějí stutox věříte, jiným ne. Asi věříte jen odborníkům, kdy se vám to hodí.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
2.2.2023 11:27 Reaguje na Michal UhrovičVěřím, protože to mám sám několikrát vyzkoušené. v tom je ten podstatný rozdíl. To v případě Stutoxu. A věřit tomu, že les bez souší hoří rychleji než s nimi, může opravdu jen trotl.
Odpovědět
va
vaber
2.2.2023 10:04jaký byl poměr množství poraženého dřeva a množství stojících stromů?
ví to někdo ?
kdo viděl požár lesa, kdy stojící stromy hoří jak sirky a od velikého žáru se vznítí snadno i na dálku
Odpovědět
ví to někdo ?
kdo viděl požár lesa, kdy stojící stromy hoří jak sirky a od velikého žáru se vznítí snadno i na dálku
BM
Břetislav Machaček
2.2.2023 10:16 Reaguje na vaberJá to viděl kdysi velmi z blízka a zažil i ten žár. Stoupavé teplé
proudy odnášely kusy hořící kůry a dřeva vysoko a daleko od požáru
a nebýt tehdy deště, tak hořelo celé okolí. Tehdy ten požár vznikl
od blesku a strm byl v plamenech za pár minut tak, že už oheň
přeskakoval na okolní stromy. Pak se ale spustil liják a hasiči
nemuseli ani hasit, protože to uhasil déšť. Pro jistotu tu souš
pokáceli a odtáhli na pole, kde si to nedohořelé dřevo rozebrali
lidé z vesnice. Bylo neuvěřitelné, jak velké hořící kusy dřeva
ten horký vzduch odnášel vysoko a vítr daleko. Nebýt toho lijáku,
tak nevím, jak by to dopadlo. To je prosím praxe a nikoliv ty
kydy o "nehořlavosti" suchých souší a navíc nastojato!
Odpovědět
proudy odnášely kusy hořící kůry a dřeva vysoko a daleko od požáru
a nebýt tehdy deště, tak hořelo celé okolí. Tehdy ten požár vznikl
od blesku a strm byl v plamenech za pár minut tak, že už oheň
přeskakoval na okolní stromy. Pak se ale spustil liják a hasiči
nemuseli ani hasit, protože to uhasil déšť. Pro jistotu tu souš
pokáceli a odtáhli na pole, kde si to nedohořelé dřevo rozebrali
lidé z vesnice. Bylo neuvěřitelné, jak velké hořící kusy dřeva
ten horký vzduch odnášel vysoko a vítr daleko. Nebýt toho lijáku,
tak nevím, jak by to dopadlo. To je prosím praxe a nikoliv ty
kydy o "nehořlavosti" suchých souší a navíc nastojato!
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
2.2.2023 11:57 Reaguje na Břetislav MachačekVíte pane Macháčku, problém je v tom, že tito "experti mají něco načteno z internetu a nedokáží pochopit, že způsob hoření záleží na podmínkách, za kterých k této reakci dochází. Neberou v úvahu, že jinak ten oheň vypadá když hoří táborák a jinak probíhá hoření nakumulovaných tisíců kubíků kvalitního dřeva. Proto taky vypadá jinak požár jediného domu a jinak probíhal velký požár Londýna v roca 1666, kde docházelo k ohňovým erupcím a udusily se tisíce lidí. A na závěr ještě jedna drobnost. Všichni máme doma k vaření zaveden plyn a víme, že hořáky jsou kovové. Jak je možné, že v martinských pecích se na tavení železa používá plyn (teplota tání železa je cca 1600 st. C.), když podle "experta by to asi nemělo fungovat.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
2.2.2023 15:52 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaPřesně tak. Pár požárů suché trávy jsem kdysi pomáhal hasit a stačily na to větve, lopaty a tlumnice. Půda se nestačila ani zahřát a velké stromy ani vznítit. Zařvalo pár mladých bříz a bohužel srnčata, zajíčata a vejce bažantů.
Šlo se pohybovat i ve středu požáru, ale ať to
zkusí ti chytrolíni v lese plném hořících souší.
Tam je nejenom pekelný žár, ale schází tam kyslík
k dýchání. Navíc před padající hořící souší nikoho
nezachrání ani hasičská přilba a proto tam hasiči
ani nešli. Proto se ten požár šířil a ta trocha
vody z vrtulníků byla dobrá tak leda na dohašení
ohně. To nebyl požár středomořských křovinatých
řídkých lesů, ale požár hustých velkých suchých
stromů. Tím žárem rozpraskaly a ohořely i skály
a vzniklo obrovské množství popela, který čeká
na prvý liják, aby byl spláchnut do potoků a do
lososí říčky Kamenice. Obávám se o ryby, kterým
jemný popel ucpe žábry a uhynou. Znám to z povodní,
kdy zůstaly ryby uvězněny na polích v kalužích,
kde zvířily bahno a uhynuly po přenesení do čisté vody. Těm teoretikům nic neříká chlazení okolním
vzduchem a nebo žár v uzavřeném prostoru. Proto tu
melou stále ty nesmysly o neškodnosti výhřevného
paliva. Kolikpak bych asi potřeboval metráků sena,
abych jim nahradil vytápění metrákem dřeva? To asi
nepočítali, výhřevnost je pro ně neznámá veličina
a navíc ta koncentrace na malé ploše.
Odpovědět
Šlo se pohybovat i ve středu požáru, ale ať to
zkusí ti chytrolíni v lese plném hořících souší.
Tam je nejenom pekelný žár, ale schází tam kyslík
k dýchání. Navíc před padající hořící souší nikoho
nezachrání ani hasičská přilba a proto tam hasiči
ani nešli. Proto se ten požár šířil a ta trocha
vody z vrtulníků byla dobrá tak leda na dohašení
ohně. To nebyl požár středomořských křovinatých
řídkých lesů, ale požár hustých velkých suchých
stromů. Tím žárem rozpraskaly a ohořely i skály
a vzniklo obrovské množství popela, který čeká
na prvý liják, aby byl spláchnut do potoků a do
lososí říčky Kamenice. Obávám se o ryby, kterým
jemný popel ucpe žábry a uhynou. Znám to z povodní,
kdy zůstaly ryby uvězněny na polích v kalužích,
kde zvířily bahno a uhynuly po přenesení do čisté vody. Těm teoretikům nic neříká chlazení okolním
vzduchem a nebo žár v uzavřeném prostoru. Proto tu
melou stále ty nesmysly o neškodnosti výhřevného
paliva. Kolikpak bych asi potřeboval metráků sena,
abych jim nahradil vytápění metrákem dřeva? To asi
nepočítali, výhřevnost je pro ně neznámá veličina
a navíc ta koncentrace na malé ploše.
JO
Jarka O.
2.2.2023 11:46Územní rozšíření požáru může být i v něčem jiném. Dřevo je naakumulovaná energie a hořlavá hmota, povídání o hořlavém jehličí a vyšší teplotě na holině zní vědecky, ale co z toho, oheň hledá a najde, uklizená (!) holina může fungovat jako požární průsek, neuklizená a souše hoření živí. Vítr a vzduch hraje roli.
Jak znám soudruhy z NDR, tak věřím, že neudělali v požární bezpečnosti chybu. Na rozdíl od zmatených soudruhů, kteří by i mohli mínit, že bezzásahovost zahrnuje dlabat na požární předpisy, neb jde o zásah.Zde soudruh Müller si povídá o stromech, ale požární opatření nekomentuje, tak asi byla bez chyb.
Odpovědět
Jak znám soudruhy z NDR, tak věřím, že neudělali v požární bezpečnosti chybu. Na rozdíl od zmatených soudruhů, kteří by i mohli mínit, že bezzásahovost zahrnuje dlabat na požární předpisy, neb jde o zásah.Zde soudruh Müller si povídá o stromech, ale požární opatření nekomentuje, tak asi byla bez chyb.
SV
Slavomil Vinkler
3.2.2023 15:00 Reaguje na Jarka O.No strážní službu měli lepší, protože upozornili českou stranu na požár.
Odpovědět
