Expertka: Inspiraci pro boj s teplem může Česko čerpat v jižní Evropě

Česká města se mohou inspirovat v boji s teplem v jižní Evropě, například v Barceloně, která má efektivní plány a je lépe přizpůsobená na vysoké teploty. Město má například více než dvě stovky takzvaných klimatických útočišť v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů a knihoven, které poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis, sdělila výzkumná pracovnice Katarína Svitková z Institutu pro Evropskou politiku. Česku podle ní naopak chybí akční plány a s horkem bojuje na poslední chvíli. Připravenost na tropické dny je ale důležitá pro ochranu obyvatelstva, především seniorů a malých dětí, pro které jsou tyto letní dny nejnáročnější.

Vlny veder, které jsou poslední roky četnější, mají negativní dopady na lidi. "V roce 2022 došlo k úmrtí 60 000 lidí napříč Evropou v důsledku tepla, přičemž nejvíce obětí bylo ve Španělsku, Itálii a Řecku," řekla Svitková. Již v dubnu letošního roku zasáhla Španělsko i Portugalsko extrémní vedra, která by bez změny klimatu byla prakticky nemožná.

V Řecku byla zaznamenána nejčasnější vlna veder s teplotami až 44,5 stupně Celsia, která měla na svědomí životy několika turistů. "I v Česku už vědci sbírají data o úmrtích a výjezdech záchranných služeb ve spojení s teplem, jichž evidujeme více než 20 000 výjezdů ročně, z toho víc než desetinu v Praze," dodala Svitková.

Kvůli zástavbám jsou vysoké teploty nejnáročnější pro obyvatele měst, kde se nahřívají povrchy jako beton a přes noc se dostatečně neochladí.

"Základním řešením je adaptace, tedy práce se zelení a vodou. Byť v této oblasti zaznamenáváme posun, město mnohdy ustupuje jiným prioritám. Klima ve městě se řeší až na poslední chvíli, kdy nastoupí vlny veder," míní Svitková a dodala, že je dobré si brát příklady z jihoevropských měst, která sužují vysoké teploty po celou letní sezónu.

"Například samospráva Barcelony provedla rozsáhlý sběr dat. Mapovala i typy budov, rozsah a dostupnost zelených ploch nebo data o typech provozoven a pohybu zboží. Výsledný soubor dat pomáhá městu každoročně zavčas plánovat cílená opatření," přiblížila Svitková. Vzhledem k očekávanému prolomení teplotních rekordů, Barcelona a Madrid již v květnu aktivovaly svůj takzvaný plán letních veder s opatřeními pro všechny typy veřejných institucí jako školy, nemocnice a úřady.

Mimo třístupňový akční plán má Barcelona více než 200 klimatických útočišť v prostorách veřejně dostupných muzeí, galerií, úřadů a knihoven. Poskytují pitnou vodu, klimatizaci a informační servis. "Město také provozuje téměř dva tisíce veřejných pítek, instaluje stínící prvky. O vlnách veder se snaží informovat co nejdříve pomocí různých komunikačních kanálů, třeba i letáků," dodala Svitková.

Svitková míní, že české obce potřebují akční plány, aby je vlny veder zastihly už připravené. "Nad rámec současných předpovědí a výstrah nutně potřebujeme akční plány pro města a obce. K tomu je ale v první řadě zapotřebí včasný a systematický sběr dat o zranitelnosti měst, který provedla kupříkladu Barcelona. Na místě je také inventura klíčových zdrojů a infrastruktury pro lokální zvládání letních veder, a to ve spolupráci se samosprávami a složkami integrovaného záchranného systému," řekla.

Evropa je nerychleji oteplující se kontinent na světě, vyplývá z posledních dat vědců z organizace World Weather Attribution. Četnost vln veder v Evropě roste asi třikrát rychleji než celosvětový průměr. Poslední tři roky přitom patří mezi ty nejteplejší. Kontinent zaznamenal loni také rekordní počet dní s extrémním horkem. Trend teplotních rekordů v každém měsíci pokračoval i dál, v červnu 2024 už takovým měsíců bylo 13 za sebou.

---

reklama

---