Chránit klima zdola? Návod, jak se angažovat na pomoc stromům ve městech
Beze stromů bude vedro!
Když si Veronika Rút Fullerová všimla plánované rekonstrukce husovického náměstí Republiky, která spočívala v masivním vykácení několika desítek líp, rozhodla se o situaci zjistit více a jednat. Chodila na veřejná projednávání a snažila se upozornit na to, že vykácení zdravých stromů není správnou cestou.
Zvyšující se letní teploty, kácení, usychající stromy a zvadlá veřejná zeleň svedla Veroniku a Viléma dohromady, a tak v roce 2023 spustili občanskou iniciativu, která svým názvem trefně shrnuje nepříznivou prognózu, které bude muset čelit většina měst – BRNO BUDE VEDRO!
V březnu 2023 předložila Veronika radnímu Jaroslavu Suchému soubor doporučení, které navrhli odborníci orientující se v oblasti adaptace na klimatickou změnu. Doporučení se týkají především modrozelené infrastruktury a zdůrazňují klíčovou roli komunikace a politické podpory napříč odbory. Kauza týkající se náměstí Republiky zde byla použita jako modelový příklad.
Dle iniciativy je zásadní spolupráce mezi obcí a krajinářem nebo jinou odbornicí, která má zkušenosti s péčí o městskou zeleň a posuzováním stavu dřevin. Výsadba by měla být také kontinuální, dříve než pokácíme starý strom, měly by být již vysazeny stromy nové. „Dnes již bude velmi složité vypěstovat vysazený strom do takové velikosti, jakou mají některé starší stromy, jelikož zalévání a nedostatek vláhy se velmi podepisuje na nových výsadbách. Ne snad, že by byla zálivka podceněná, ale stromy vlivem horka uschly,“ říká Vilém Jurek, který v rámci iniciativy řeší zejména odbornou analýzu a hodnocení stavu dřevin. Krajinář chválí nedávnou rekonstrukci Moravského náměstí v Brně, kde byly v maximální míře zachovány staré stromy a vysazena dobrá podsadba.
Myslet do budoucna
V čase klimatické krize je pak obzvláště nutné řešit problematiku městské zeleně koncepčně a myslet do budoucna. Aby byla koncepce, která udává, jaké bude využití zeleně ve vztahu s architekturou města, platná pro všechny městské organizace, je nutné ji začlenit do obecně závazné vyhlášky. Dále je v bodech, které byly radnímu Suchému předloženy, doporučení vytvořit plán péče o zeleň, jež vychází právě z koncepčního plánu.
Jednání mezi radním a občanskou iniciativou stále pokračuje, zda tedy budou v Brně uskutečněny změny na základě těchto doporučení zůstává otázkou. Velkým úspěchem ale je, že zdravé lípy na náměstí Republiky zůstaly díky angažovanosti Veroniky Rút Fullerové stát a nadále poskytují Brňankám a Brňanům stín a úlevu v horkých letních dnech.
Při vyjednáváních s městem využila iniciativa také úspěšnou petici za ochranu zdravých vzrostlých stromů v Brně, která stále sbírá nové podpisy.
V péči o zeleň je výrazný prostor pro zlepšení
Stav městské zeleně v Brně není dle slov Viléma Jurka nejhorší, je ale prostor pro výrazné zlepšení. Brno je s plánováním rozvoje městské zeleně pozadu například za Prahou, která postupuje dle propracované koncepce Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. „Pro ochlazení ulice stačí velice málo. Nemusí se složitě vymýšlet plochy rozvoje zeleně, ale je důležité, aby bylo na ulicích a v zahrádkách vysázených více dřevin a ozeleňování bylo komplexní.“
Největší podíl na péči o městskou zeleň v Brně mají městské části, dále koncernové podniky města, což jsou Veřejná zeleň města Brna a částečně Brněnské komunikace. Těm se dle Viléma Jurka daří postupně doplňovat zeleň tam, kde chybí. Jako největší problém pak vidí nekontrolované a mnohdy zbytečné kácení stromů. „Často se bohužel ustupuje developerům a různým dalším záměrům, jako je vytvoření parkovacích míst, než aby docházelo k ochraně stromů,“ vyjadřuje se k problému.
Dalším důvodem, proč ke kácení někdy dochází, je nedostatečná péče. „O vysazené a vzrostlé stromy je nutné adekvátně odborně pečovat. Starší stromy, které jsou pro městské klima nejdůležitější, jsou momentálně káceny ve velkém. Spousta stromů by mohla být stále vitálních, kdyby probíhalo jejich ošetřování a arboristická péče. Dá se tak předcházet havarijním stavům, defektům a podobně.“ Aby stromy mohly bezpečně růst a stárnout, je nutné pečovat o jejich nadzemní část, a to ve formě správného stříhání větví a zpevňování korun, ale také o podzemní část prostřednictvím půdních injektáží, výměny substrátů či půdních kondicionérů. Krajinář doporučuje nejprve jednoduché zákroky, jako je ořez suchých či překážejících větví, než razantní kácení celého stromu. „Dlouhodobá péče je efektivnější než výsadba nových stromků, na které musíme čekat, než obrostou,“ uvádí Vilém Jurek.
Ne všude je však udržování vzrostlých stromů žádoucí. „Je nutné rozlišovat, kde dřeviny mají význam a kde vhodné nejsou,“ zdůrazňuje Vilém. Unikátní biotopy, kde příliš dřevin přirozeně není, jako třeba stepní lokality, nemá smysl chránit před kácením, jelikož tady jsou stromy nežádoucí. Dalším problémem mohou být dřeviny havarijní a invazivní, jako je třeba pajasan žláznatý. Právě tady je nutné se zamyslet, zda je ochrana dřevin na místě či ne. A kdo by měl stromy a kácení posuzovat? Primárně ten, kdo k tomu má vzdělání, zkušenosti a rozumí celé problematice.
Jaké jsou možnosti ochrany před zbytečným kácením?
Se zapojením odborníků souvisí i jeden z cílů iniciativy do budoucna. Dle Vilémových slov chtějí navázat na činnost ekoporadny, kterou nabízí ekologický institut Veronica. Institut se prostřednictvím poradny snaží odpovídat občanstvu na otázky týkající se životního prostředí. V podání BRNO BUDE VEDRO by se jednalo o zřízení instituce ombudsmanky či ombudsmana stromu. Náplň této funkce by spočívala v pečlivém dohledu nad všemi správními řízeními v oblasti neoprávněného nebo nelegitimního kácení stromů ve městě. Přesah budoucí ombudsmanky či ombudsmana by byl velký. Jednalo by se o práci na plný úvazek, jelikož by musel*a dohlížet na ochranu všech stromů. „Myslím si, že systémově je toto nejlepší způsob, jak cíle BRNO BUDE VEDRO naplňovat,“ říká krajinář. Ombudsman*ka by sledoval*a plánované kácení a v případě, že by se jednalo o kácení zbytečné, tak by proti němu bojoval*a jako účastnice*ík správního řízení. V tuto chvíli takovou činnost vykonávají jednotlivé dotčené osoby, kterým vadí kácení například v blízkosti svých domovů. Lidé však bohužel často neví, jak postupovat nebo na koho se obrátit. Pomoc může nabídnout také poradna Občanské oko.
„Nejjednodušší, co může člověk udělat, pokud chce zeleň ochraňovat trochu komplexněji, je založit neziskovou organizaci,“ radí Vilém Jurek občanstvu, které by se chtělo také chopit iniciativy. Při založení například základní organizace Českého svazu ochránců přírody, která bude působit na místní úrovni, mohou lidé vystupovat jako zájmová skupina, které není lhostejné okolí, a hlásit se tak do správních řízení, odkud mají možnost tyto nešvary blokovat. Účinným krokem k blokaci kácení může být také například založení facebookové skupiny iniciativy a celou kauzu medializovat.
Pokud byste se chtěli k BRNO BUDE VEDRO připojit více než podpisem pod petici či finančním příspěvkem, Veronika s Vilémem nadšeně vítají všechny, kdo přijdou s vlastní řešenou kauzou, kterou mohou zveřejnit na platformě iniciativy. Zároveň veřejnosti nabízí podporu formou odborné konzultace. Nemáte-li vlastní kauzu, i tak se můžete zapojit do aktivit iniciativy. Pomůžete tak chránit nejen stromy, ale i klima.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Alijev: Hostitelský Ázerbájdžán bude na COP 29 hájit investice do ropy a plynu
Proč nárůst CO2 v atmosféře zhoršuje lesní požáry? 
38 bilionů dolarů škod ročně. Studie ukazuje, že chránit klima je mnohem levnější než to nedělatOnline diskuse
Všechny komentáře (3)
Honza Honza
22.1.2024 09:32Zastiňování města vegetací je důležité, protože zástavba se rozšiřuje, planeta se otepluje a hrozí přehřívání nejen vlivem CO2, ale i vlivem zástavby. Proto by měly být všude, kde je to možné stromy, vhodné jsou i popínavé rostliny. Nejlepší jsou původní druhy, vhodné ale u extrémních stanovišť i cizokrajné, i z architekt. důvodů. Nevhodné jen invazivní (pajasan apod). V ulicích větší stromy překáží, proto nutno počítat s tím, že se časem musí vykácet a nahradit novými. Jsou pěstovány prakticky stále v kontejnerech= jiný způsob pěstování- propustná půda a možnost zavlažování. Měla by změnit i strategie města. V dnešní době kdy hrozí nadměrné horko a sucho jsou nepřípustné rozsáhlé vybetonované plochy, ne ohromná vyasfaltovaná náměstí a odstavné plochy, ale zatravňovací dlaždice a vegetace. Měly by se omezovat tmavé sřechy a černé stavby. Silnice by měly být užší a zastíněné stromy. Nutno pečovat o vodu- poldry, jezírka, zachytávat dešťovou vodu, užívat vyčištěnou kanalizační vodu. Pod městem (event. nad ním pro omezení povodně) by mohly být travnaté plochy na zachycování vody z řek, kdy hodně prší, močálovité plochy, rybníčky (možnost i zalévání). Pro přesun vody z různých poldrů, rybníčků apod by se mohly použít FV panely na střechách. Právě ve městech jsou vodné FV panely pro lepší možnost sdílení elektřiny a využití i pro město. Místo baterií by elektřinu město mohlo použít pro sebe- drcení plastů, provoz čistírny, veřejná doprava apod. Vše vyžaduje jinou architekturu, jiná řešení, více peněz.
Jiří Svoboda
24.1.2024 10:48 Reaguje na Honza Honza- Zateplovat domy na nejvyšší standard.
- Bílé střechy se zásakem dešťové vody, případně využitím na zálivku, aby měly stromy pořád co pít.
- Všechny uměle vytvořené plochy co nejsvětlejší.
Pak by mohlo město fungovat spíše jako ostrov chladu.
