FAZ: Podaří se návrat jesetera na Balt?
V těchto nádržích poblíž Bornu na poloostrově Darss by se měly ryby aklimatizovat a vyvést mladé. V následujících letech budou jejich potomci vypuštěni do Odry a jejích přítoků. Podle předpokladů by měl jeseter časem doputovat až do Baltského moře, které bylo stovky let jeho přirozeným prostředím.
Jeseter krátkonosý. | |
Foto: National Aquarium/U.S. Fish and Wildlife Service |
Lze říci, že jeseteři jsou jakási prehistorická stvoření a jsou někdy považováni za žijící fosílie. Některé ryby mohou dorůst délky až 6 metrů, vážit až 1000 kg a dožít se věku 100 let. Jeseter je jedním z nejstarších živočišných druhů vůbec, ale současně také jedním z nejvzácnějších. Díky svým jikrám se totiž stal oblíbeným obchodním artiklem. Jeho vzhled je možné částečně připodobnit ke žralokovi. Hlavou podobnou lopatě prohrabává ve velké hloubce dno, kde hledá larvy, měkkýše a raky, ale nepohrdne ani drobnými rybkami. Přestože nemá v přírodě přirozené nepřátele, jedná se v Německu již dlouho o vyhynutý druh. Příčinou jeho vyhynutí byl jednak intenzivní rybolov, ale také znečištění vody a regulace vodních toků. Známých je celkem 27 poddruhů. Tyto ryby žijí v moři a třou se ve sladké vodě, kam táhnou proti proudu.
Ještě donedávna se vědci domnívali, že až do roku 1920 obývali Balt jeseteři evropští. Teprve genetické výzkumy Leibnizova institutu v Berlíně (IGB) ukázaly, že obyvateli tohoto moře nebyli jeseteři evropští nýbrž atlantští, a to přibližně 1200 let. Ve světle těchto nových poznatků byly ryby odchyceny v Kanadě, připraveny na svůj nový domov a letadlem přepraveny do Bornu. Podobným způsobem by se jeseter evropský měl vrátit i do Labe.
V berlínském IGB je dnes chováno 20 zvířat, která by měla vytvořit základ jeseteří populace v Labi. Ale to bude pravděpodobně trvat ještě léta. Till Backhaus, šverinský ministr pro rybolov, ale v každém případě doufá, že v dlouhodobém horizontu by se mohli vrátit i lososi a mořští pstruzi, kteří bývali dříve v Baltském moři přirozenými rybími druhy.
Podle článku Franka Pergenda na serveru Frankfurter Allgemeine Zeitung ze zde 28.4. 2005.
reklama