FAZ: Život pod věčným ledem

Stejně jako světové oceány má i obrovské Vostocké jezero ležící pod několika kilometrovým ledovým příkrovem Antarktidy svůj příliv a odliv. Tuto skutečnost dokládají výzkumy německých, ruských a japonských vědců provedené za pomoci satelitu. Hladina tohoto podzemního jezera stoupá a klesá o 1 - 2 cm v závislosti na poloze Země vzhledem k Slunci a Měsíci.

„Tento efekt je sice v porovnání s oceány velice malý, ale díky značné rozloze jezera je již dobře měřitelný. Vycházíme z faktu, že klesání vodní hladiny funguje jako pumpa, která zajišťuje cirkulaci vody v jezeře,“ říká Reinhard Dietrich z drážďanské univerzity, koordinátor polárního výzkumu na německých univerzitách. Právě tato cirkulace je důležitou podmínkou přežití mikroorganizmů. Jezero pod věčným ledem existuje pravděpodobně již miliony let izolovaně od zemské atmosféry a vědci zde proto nevylučují ani výskyt některých prehistorických mikroorganizmů. „Při jednom z provedených vrtů do hloubky až 3 600 m byla v ledu prokázána přítomnost mikrobů, ale jejich přesný původ není dosud jasný,“ říká Dietrich.

Vostocké jezero, které je od pobřeží vzdáleno více než kilometr, je přes 1 000 m hluboké a leží pod 4 km silnou ledovou pokrývkou. Jeho rozlohu (250 km na 50 km) je možné přirovnat např. k americkému jezeru Ontario a jeho plocha je přibližně 25x větší než povrch Bodamského jezera. Již v 60. letech poukazovali vědci sovětské expedice na určité poklesy v této oblasti. Ty dokládala i radarová měření, ale skutečnou přítomnost jezera dokázaly až satelitní měření z 90.let.

Podle článku Frankfurter Allgemeine Zeitung ze dne 19.4.2005.

---

reklama

---