Filmaři na Broumovsku pátrali po tom, proč vlci dělí společnost

Návrat vlků do česko-polského pohraničí na severu Královéhradeckého kraj je námětem připravovaného dokumentární filmu Vlci na hranicích, který by měl mít premiéru v létě příštího roku. Filmový štáb natáčel na Broumovsku od roku 2017. Režisér Martin Páv v rozhovoru pro novináře také řekl, že na tématu návratu vlků lze ilustrovat rostoucí polarizaci společnosti i odvádění pozornosti od skutečných problémů.

První smečka na Broumovsku po 250 letech byla potvrzena v roce 2015, od té doby zadávili vlci množství hospodářských zvířat i divoké zvěře. S návratem vlků nesouhlasí hlavně farmáři.

"Problém s návratem vlků vnímám jako mnohem hlubší, který jde daleko za otázky týkající se toho, jestli vlci - ano nebo ne. Zkrátka jde o společenskou, sociální záležitost. Filmem chceme iniciovat debatu nejen o vlcích samotných, ale také o tom, jak řešit konflikty ve společnosti, které jsou založeny často na nepravdivých či zkreslených informacích. I o vlcích se dozvídáme ledacos," řekl plzeňský rodák Martin Páv.

Podle něj jsou vlci pro lidi často emotivním tématem, s jehož pomocí mohou vyjádřit svůj názor na svět, nejen co se týče vlků, ale i obecného vztahu ke krajině, rozporu mezi městskou a venkovskou mentalitou nebo politických názorů. "Vlky lze vnímat jako metaforu pro něco nového, co přichází zvenčí. Je to velmi podobné jako třeba s uprchlíky. Také těch je tu pár a přesto téma hýbe společností," řekl sedmadvacetiletý režisér.

Zatímco od zastánců návratu vlků věděl, co očekávat, od druhé strany si tím nebyl tak jistý. Za poslední dva roky se na Broumovsku scházel s lidmi z obou táborů. "Snažil jsem se o maximální objektivitu. Uvědomil jsem si také, že třeba argumenty odpůrců nelze jednoduše shodit ze stolu. Za každým lidským projevem je konkrétní člověk se svým životním příběhem. Nepochybně vlci jsou pro farmáře zásadní změnou životního stylu, která přišla náhle a jsou tím pochopitelně zaskočeni a z toho plynou jejich postoje," řekl Páv.

Farmáři z Broumovska se u českých soudů domáhají, aby ministerstvo životního prostředí připravilo návrh změny zákona o ochraně přírody a krajiny tak, aby bylo možné počet vlků snížit.

Nalezení společné řeči obou táborů na Broumovsku v nejbližší době neočekává. "Myslím, že kompromis v tuto chvíli není možný. Vlci jsou rozdělující téma, které si lidé mohou dovolit, protože není tak zásadní, na rozdíl třeba od postupujícího sucha v krajině," řekl.

Podle něj vlci jen odvádějí pozornost od důležitějších výzev. "To, co se kolem nich děje, je také o vnímání české krajiny, kterou bereme jako městský park, ve kterém se nám nemůže nic stát. Už jen představa toho, že by v ní měl být jen náznak divokosti, nás děsí," řekl.

Páv také upozornil, že návrat vlků otvírá velkou debatu, jak by měla vypadat "naše" krajina. "Jakmile bude osídlena vlky, rozhodně se změní. Lidí, kteří chodí do lesa za prožitkem, se to nejspíš nijak nedotkne, ale rozumím těm, kteří v krajině hospodaří - pro ně ta změna nepochybně už nastala a je otázkou, jak se s tím vypořádají," řekl.

Napětí podle něj mohou zmírnit vstřícné kroky obou stran. Uvítal by obecnou větší spolupráci mezi ochranáři a farmáři. "Aby něco takového bylo možné, je nutné, aby si obě strany vzájemně naslouchaly a snažily se dosáhnout kompromisu," řekl. Místo toho měl ale často dojem, že to, co obě strany nazývají kompromisem, je spíš názor, který se snaží prosadit.

"Je ale naivní očekávat, že takové téma společnost rychle vyřeší. Je třeba čas a doufám, že i náš film k navázání dialogu přispěje," dodal.

První smečku v Královéhradeckém kraji po 250 letech zaznamenali v roce 2015 u Adršpachu v západní části Broumovska, o rok později bylo potvrzeno rozmnožování. V širší oblasti česko-polského pohraničí mezi Orlickými horami a Krkonošemi žije pravděpodobně ve dvou smečkách okolo 15 vlků.

---

reklama

---