Fischler navrhl cestu z pasti dotací
Podle průzkumů evropského statistického úřadu Eurostat 89 procent Francouzů od CAP očekává, že jim zajistí zdravé a bezpečné potraviny, zároveň si 87 procent z nich myslí, že by se mělo chránit životní prostředí. Přitom nejsou spokojeni se současným stavem - o bezpečnosti potravin je přesvědčených pouze 32 procent Francouzů, 29 procent věří tomu, že jsou potraviny zdravé a pouhých 16 procent je spokojeno se životními podmínkami hospodářských zvířat. Výsledky v ostatních zemích jsou velmi podobné.
Zemědělství je přitom jedinou stoprocentně sjednocenou politikou EU. Dotace přicházejí pouze ze společného rozpočtu, státy svým rolníkům pomáhat nesmějí. Proto CAP spolyká téměř polovinu celkových výdajů EU, loni to bylo 43 miliard eur. Za své peníze, jak potvrzují už zmíněná data Eurostatu, chtějí Evropané, jak se zdá, mnohem víc, než dostávají.
O peníze jde hned v první řadě
Návrh, s nímž přišel evropský komisař pro zemědělství a rybolov Franz Fischler, je formulován jako kompromis mezi požadavky těch států EU, které chtějí radikální přehodnocení CAP, jako jsou Německo, Británie či Nizozemsko, a těch, které odmítají jakoukoli změnu (zejména Francie). Dělící čára vede zároveň mezi státy, které na CAP spíše přispívají a těmi, které z ní těží.
Fischler především navrhl snižování přímých podpor (na objem produkce) zemědělcům o 3 procenta ročně, až po dosažení 20procentní redukce. "To povede k masivnímu nárůstu prostředků na rozvoj venkova, zlepšování životních podmínek hospodářských zvířat a dosažení žádoucích environmentálních a zdravotních standardů v zemědělství," vysvětluje Fischler účel snížení přímých dotací.
Snižování přímých plateb se nebude týkat malých farem, tedy tří čtvrtin hospodářství - každá farma obdrží ročně pevnou částku do 5000 eur, která nebude podléhat krácení. Z rozhodnutí národních vlád bude možné z něj vyjmout i dalších 3000 eur za třetího a každého dalšího pracovníka na větších farmách. Taková celková záloha bude odečtena od maximálního nároku na pomoc, z něhož se pak vypočítá 3% škrt. Velké zemědělské podniky nemohou však od EU očekávat ročně víc než 300 000 eur - vše, co i po výše popsaném výpočtu přesáhne 300 000 eur, bude převedeno do kolonky "rozvoj venkova".
To se nelíbí zejména velkým farmám a výrobním družstvům. Proti Fischlerovu návrhu se vzápětí ozvali i čeští družstevníci. Předseda Zemědělského svazu Miroslav Jirovský prohlásil, že návrh české zemědělství spíše poškodí. "Asi 90 % zemědělské půdy u nás totiž obhospodařují podniky a fyzické osoby s výměrou půdy přes 300 hektarů," řekl předseda Jirovský ČTK. Obává se tedy, že by většině našich farem hrozilo výrazné krácení přímých subvencí.
Naopak malí farmáři z rodinných farem se už těší, že v případě přijetí Fischlerova plánu na ně "velká" bruselská politika přestane zapomínat. Proto se návrh EK líbí mnohem víc polským zemědělcům, než českým - v Polsku je poměr rodinných farem a velkofarem téměř opačný než u nás. Pro jsou i čeští ekofarmáři. "Je to převratné a chvályhodné řešení," komentoval návrh Petr Dolejský z ČSOP Bílé Karpaty. "Přínos bude v tom, že ukáže konzervativním zemím, zvyklým brát peníze za to, že šíleně produkují, že se to dá dělat jinak a že je to dobré pro krajinu a lidi, kteří v ní žijí," dodal Dolejský. Pozitivně vnímá Fischlerův návrh i Jiří Urban ze svazu ekologických zemědělců Pro-Bio. Podle jeho vyjádření pro ČTK jsou čeští ekofarmáři kvalitou své produkce na evropskou konkurenci připraveni.
"Farmáři už nebudou v budoucnosti dostávat peníze za nadvýrobu, ale za to, že budou odpovídat na požadavky lidí, kteří chtějí zdravotně nezávadné jídlo, kvalitní výrobky, zdravé životní prostředí a péči o zvířata," odvolává se komisař Fischler na výsledky šetření Eurostatu. "Nový systém zbaví farmáře svěrací kazajky zvyšování výroby za účelem vyšších dotací. Budou volit to, co vyrábějí, podle potřeb trhu, nikoli podle toho, za co víc platí stát," dodává Fischler.
Pryč s papírováním
Takto orientované podpory bude snazší získat a zejména spravovat - navrhuje se zrušit složitý systém příplatků a prémií a vyplácet každému hospodářství pevnou sumu v závislosti obvykle na počtu obdělávaných hektarů. Zprvu se bude takto pomáhat pěstitelům obilí, olejnin, luštěnin, rýže, lnu, brambor na výrobu škrobu, sena, chovatelům masného skotu a ovcí, později se nový systém začne vztahovat i na mléko.
Podpory mají být vypláceny v přímé závislosti na plnění přesně formulovaných standardů ochrany životního prostředí, zdravotní nezávadnosti potravin a péče o zvířata. Kontrolu mají zajistit nově zřízené auditorské orgány. Audit se zpočátku bude týkat pouze farem, které dosáhnou na přímou dotaci vyšší než 5000 eur ročně.
To pole zůstane ladem!
Všechna hospodářství, která ročně produkují více než 92 tun obilí, povinně přestanou obdělávat 10 hektarů půdy. Zatímco dosud na nich mohla pěstovat technické plodiny, komise nyní chce, aby tato půda byla ponechána úplně ladem, což má podnítit biologickou rozmanitost.
Konečná podoba reformy CAP - která se může od Fischlerova návrhu podstatně lišit - nebude schválena dřív než na jaře příštího roku.
Článek je převzat z tištěného EkoListu 8-9/2002, který měl redakční uzávěrku 31. 8. 2002.
reklama
