Fórum Ekolistu: Je vhodná doba pro národní park Jeseníky?
|
Poznámka serveru Ekolist.cz:
Redakce Ekolistu.cz oslovila několik zástupců zainteresovaných institucí s žádostí o komentář k předloženému tématu. Tentokrát vybrala redakce téma:
"MŽP připravuje vyhlášení nového národního parku na Jesenicku. Je
to pro národní park vhodná lokalita a hlavně vhodná doba?"
O komentář k tomuto tématu jsme požádali:
|
Aby na Jesenicku vznikl národní park podporuje Martin Konvička z Přírodovědecké fakulty Jihočeské University a Entomologického ústavu AV ČR. „Vrcholové partie Jeseníků vhodnou lokalitou pro národní park rozhodně jsou – málokde v ČR najdeme tak vysokou koncentraci vzácných a ohrožených stanovišť a druhů. Rostou tu i dvě rostliny, které se nevyskytují nikde jinde na světě a desítky rostlin a živočišných druhů, jejichž výskyt je pozůstatkem dob ledových.“ Subalpínská jesenická tundra nad hranicí lesa je podle Konvičky evropsky unikátní tím, že se zde nikdy v poledové době nevyskytovala borovice kleč, takže horské smrčiny zde přecházejí rovnou do vysokohorských holí (celý komentář čtěte zde). „Významný je i výskyt pravidelné řady atraktivních obratlovců (sokol stěhovavý, linduška horská, rys), z nichž někteří, zvláště pak ptáci, jsou viditelní i pro běžného návštěvníka," dodává Konvička
Otazníky by se však mohly vynořit ohledně načasování vzniku parku, upozorňuje Konvička, vzhledem ke třem aktuálním problémům, kterým dnešní ochrana horské přírody čelí. "Prvním problémem je rozpad smrkových porostů vlivem kalamitních škůdců, zejména lýkožrouta smrkového. Pravým viníkem kůrovcových kalamit na Šumavě i jinde však není absence lesnické péče, ale problém druhý, a sice měnící se klima," zdůrazňuje Konvička. Stále teplejší léta umožňují prý kůrovcům vytvořit za sezónu větší počet generací, a tím smrčiny konzumovat rychleji a efektivněji. A tak je podle něho třetí problémem riziko, že bude parku dáván za vinu rozpad jesenických smrkových porostů, chráněných i hospodářských. "Aby se park obviněním vyhnul, bude muset povolit lesnické zásahy v jádrových zónách, včetně dnešních rezervací pralesních smrčin, a těm se tudíž dostane měkčí ochrany, než jaké se těší dnes," tvrdí Martin Konvička.
"Jeseníky jsou pohořím, které z hlediska potenciálu původní přírody v ČR a v relaci k existujícím NP v ČR, určitě skýtá prostory, které je možno chránit nejvyšším stupněm ochrany, tedy jako Národní park," komentuje Jan Stráský, bývalý politik a nyní předseda Klubu českých turistů. Vadí mu však, že je vznik národního parku "podpořen zvrácenou ekologickou ideologií, fakticky vyčleňující člověka z přírody, která měří úspěšnost ochrany plochou území, kam člověk vůbec nesmí vstoupit a minimalizací počtu cest, po nichž je pohyb člověka povolen." K tomu přistupují, dle slov Stránského, ještě další ambice ochranářů vymýtit z daného území živočichy a rostliny, které tam někdy původně nepatřily. "Přitom není dohoda, od kdy se počítá původnost. Tak se může stát, že se vede docela vážně diskuse o eliminaci kamzíka z Jeseníků, ačkoliv zde žije snad již sto let. Jeseníkám tento osud nepřeji." (celý komentář čtěte zde)
Podle starosty Rýmařova Petra Kloudy vystupovali starostové obcí v zářiové diskusi s ministerm Mikem především s obavami o rozvoj turismu a osud stávajících turistických center v Jeseníkách. "Jde v podstatě o jedno z mála odvětví, které má u nás trvalou perspektivu a možnosti pro rozvoj. Většina obcí - na Rýmařovsku především Stará Ves, Dolní Moravice a Malá Morávka ji uvádí jako nejvyšší prioritu svého rozvoje, udržení pracovních příležitostí a existence obcí vůbec," uvádí Klouda. Jejich záměry jsou dle Kloudy spíše v rozporu s autory petice, kteří považují ochranu ve stupni chráněná krajinná oblast pro Jeseníky za nedostatečnou a poukazují na postupnou devastaci Jeseníků především ze strany turismu (celý komentář čtěte zde).
reklama
