Petr Klouda: Rýmařov: názor starostů Sdružení obcí Rýmařovska na existenci Národního parku Jeseníky
|
Poznámka serveru Ekolist.cz:
Redakce Ekolistu.cz oslovila několik zástupců zainteresovaných institucí s žádostí o komentář k předloženému tématu. Tentokrát vybrala redakce téma:
"MŽP připravuje vyhlášení nového národního parku na Jesenicku. Je
to pro národní park vhodná lokalita a hlavně vhodná doba?"
O komentář k tomuto tématu jsme požádali:
|
Pan ministr uvedl, že v České republice jsou v současné době čtyři národní parky (Krkonošský, Podyjí, Saské Švýcarsko, Šumava) a potenciál vzniku dalších NP je vzhledem k osídlení a stupni urbanizace krajiny prakticky vyčerpán. V úvahu připadají pouze dvě oblasti, a to Křivoklátsko a Jeseníky. Přitom Křivoklátsko má velký význam především v doplnění „mozaiky“ národních parků tak, že budou zastupovat všechny typické a cenné oblasti v ČR a zároveň má park velkou podporu místních samospráv - obcí. Možnost vyhlásit NP v Jeseníkách ministerstvo spíše zvažovalo bez jednoznačného závěru.
Myšlenku vzniku NP akcelerovala petice pětičlenného petičního výboru, který považuje ochranu ve stupni chráněná krajinná oblast pro Jeseníky za nedostatečnou a poukazují na postupnou (jistě nezpochybnitelnou) devastaci Jeseníků především ze strany turismu. Rozdíl mezi CHKO a NP je ve vyšším, přísnějším režimu ochrany území s mnoha dopady na územní plány obcí, vstupu do krajiny, možnosti výstavby, turismu, změny funkce lesa, zemědělství atd. Jednoznačným kladem vzniku NP je také získání „značky“ pro Jeseníky. Chráněných krajinných oblastí je v Evropě asi 25 tis., národních parků jen desetina tohoto počtu. To by mělo znamenat zvýšení atraktivity a návštěvnosti Jeseníků, tedy do jisté míry kontraproduktivní výsledek z pohledu autorů petice. Ministr opakovaně zdůraznil, že NP vznikne jen a pouze tehdy, pokud se na něm shodnou ministerstvo, obce a jako třetí subjekt uvedl Lesy České republiky. V případě jejich shody odhadoval proces vzniku na 4 – 5 let. V diskusi vystupovali starostové obcí především s obavami o rozvoj turismu a osud stávajících turistických center v Jeseníkách. Jde v podstatě o jedno z mála odvětví, které má u nás trvalou perspektivu a možnosti pro rozvoj. Většina obcí - na Rýmařovsku především Stará Ves, Dolní Moravice a Malá Morávka ji uvádí jako nejvyšší prioritu svého rozvoje, udržení pracovních příležitostí a existence obcí vůbec. Jejich záměry jsou ale spíše v rozporu s autory petice.
Také lesy na území NP přechází z působnosti ministerstva zemědělství pod správu ministerstva životního prostředí. Lesy tak mohou ztratit svoji funkci hospodářského lesa a může dojít k významnému snížení produkce dřeva. Přitom průmyslové odvětví těžby a zpracování dřeva až po finální výrobky je jediným průmyslovým oborem, který po revoluci v regionu relativně dobře obstál a udržel si svůj rozsah a význam pro zaměstnanost a produkci regionu. Připomínky starostů lze celkově charakterizovat jako obavy o rozvoj území a obcí a zachování života v nich. Na možnost vzniku národního parku pohlížejí spíše rezervovaně a požadují více informací o tom, co bude změna představovat a jaké dopady na region bude mít. K těmto námitkám ministr uvedl, že pokud převáží shoda nad vyhlášením NP a všichni zúčastnění přijmou kompromisy tak, aby hlavní myšlenka – tedy maximální ochrana území parku neztratila smysl, může být Národní park Jeseníky vyhlášen. Za ministerstvo slíbil zaslat obcím hlavní podmínky vzniku NP a možná omezení pro rozvoj obcí a život lidí v něm a starostové naopak přislíbili podat připomínky a námitky k tomuto materiálu a společně hledat shodu.
Starostům byla předána mapka s předpokládanými hranicemi území NP. Starostové regionu dosud (5.11.2009) žádné informace neobdrželi a nejsou schopni podávat informace především podnikatelům, jichž se možná omezení týkají. Jejich stanovisko ke vzniku JENAPu je totiž ve velké většině rezolutně záporné. Na 10.11. 2009 zorganizovalo Sdružení obcí Rýmařovska setkání zástupců obcí, podnikatelské reprezentace regionu v lesnictví a zpracování dřeva, zemědělství, turistiky a zástupců LČR k jednání, jehož cílem je vzájemně se informovat o vlastních názorech na vznik parku a s těmito znalostmi vystupovat pokud možno společně na jednáních o možnosti vzniku parku.
reklama
