Gazprom kvůli sankcím nebude přepravovat plyn potrubím Jamal přes Polsko

Ruská plynárenská společnost Gazprom už nebude moci vyvážet plyn do Evropské unie potrubím Jamal přes Polsko. Firma oznámila, že důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část plynovodu Jamal. Ten vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Německý úřad pro regulaci energetického trhu ale podle agentury Reuters nepředpokládá, že by přerušení dodávek vedlo k bezprostřednímu zhoršení situace v zásobování plynem. Česká republika podstatnou část ruského plynu odebírá přes Německo.

Gazprom uvedl, že vstoupil v platnost zákaz transakcí se sankciovanými subjekty. "Pro Gazprom to znamená zákaz využívání potrubí vlastněného firmou EuRoPol GAZ k přepravě ruského plynu přes Polsko," dodal.

Plynovod Jamal obvykle přepravuje ruský plyn do západní Evropy, v posledních týdnech ale většinou fungoval v obráceném režimu, takže dodával plyn z Německa do Polska. Rusko vývoz plynu do Polska koncem dubna zastavilo kvůli odmítnutí požadavku na platby v rublech.

Německý úřad pro regulaci energetického trhu se domnívá, že zastavení dodávek plynovodem Jamal přes Polsko neohrozí energetickou bezpečnost Německa. "Už týdny tímto potrubím do Německa téměř žádný plyn nepřicházel," uvedl mluvčí úřadu. "Většina plynu směřovala do Polska," dodal.

O uvalení sankcí na společnost EuRoPol GAZ informovalo Rusko ve středu. Sankce uvalilo také na divize německé společnosti Gazprom Germania, v níž Gazprom nedávno ukončil svou účast. Německý ministr hospodářství Robert Habeck dnes oznámil, že některé divize firmy Gazprom Germania v důsledku ruských sankcí nedostávají z Ruska žádný plyn. Dodal nicméně, že Německo si zajistilo alternativní dodávky a dokáže se s tímto výpadkem vypořádat.

Dekret ruského prezidenta Vladimira Putina ze začátku května stanoví, že žádný ruský subjekt nesmí se sankcionovanými podniky uzavírat smlouvy ani plnit své závazky plynoucí z dohod, které s nimi uzavřel už dříve. Dekret výslovně zakazuje dodávky výrobků a surovin sankcionovaným subjektům.

Plynovod Jamal přivádí do Evropy plyn z ložisek za polárním kruhem

Plynovod Jamal-Evropa vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa. Kapacita potrubí o délce 4196 kilometrů je 33 miliard metrů krychlových plynu ročně.

Plynovod je nazvaný podle poloostrova na severozápadě Sibiře, který je největším nalezištěm zemního plynu v Rusku.

Výstavba plynovodu se začala plánovat v roce 1992, o rok později byly podepsány mezistátní dohody mezi Ruskem, Běloruskem, Polskem a Německem. Plynovod měl umožnit ruskému Gazpromu do roku 2010 zdvojnásobit vývoz zemního plynu do Evropy. Náklady na jeho výstavbu ruská strana odhadovala na minimálně sto miliard dolarů.

Plynovod se na východě Německa, poté, co překonal polsko-německou hranic pod řekou Odrou, napojil u města Lebus na plynovod Jagal o délce 340 km, jehož prostřednictvím je tak Jamal propojen s německým systémem plynovodů.

První dodávky plynu do Německa dorazily Jamalem v roce 1997. Polská část plynovodu byla postavena na tři etapy v letech 1994 až 1999, rovněž běloruská část byla dokončena v roce 1999.

Plynové potrubí má průměr 1420 mm a tlak v něm zajišťuje 15 kompresorových stanic - čtyři v Rusku, pět v Bělorusku, pět v Polsku a jedna v Německu.

Z bělorusko-ruské hranice plynovod Jamal vede do města Toržok severně od Moskvy, kde se spojuje s několika plynovody přivádějícími plyn z oblasti poloostrova Jamal, ze severního Uralu a ze severu Ťumenské oblasti.

Německou část plynovodu provozuje společnost Wingas, která byla založena dceřinou společností firmy BASF Wintershall a ruským Gazpromem. Polskou část plynovodu Jamal vlastní firma EuRoPol Gaz, která patří do polského plynárenského monopolu PGNiG. Běloruskou část Jamalu provozuje dceřiná společnost Gazpromu.

Někteří odborníci již před dokončením plynovodu v roce 1996 tvrdili, že těžba v odlehlé oblasti za polárním kruhem bude velice nákladná. Podle jejich názorů by možná bylo levnější zásobovat evropský trh alžírským a norským plynem.

---

reklama

---