Greenpeace považuje nový zelený plán Evropské komise za správnou cestu
Mezi první evropská opatření bude patřit návrh normy zavazující unii ke klimatické neutralitě či vytvoření fondu pro podporu regionů závislých na energii z fosilních paliv. Mezi země, které by z něj mohly čerpat, patří Česko. Fond má podle von der Leyenové vyvolat investice v hodnotě 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).
"Fond pro spravedlivý přechod je obrovskou příležitostí pro financování hospodářské obnovy regionů dříve závislých na těžbě uhlí, jako jsou např. Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj," uvedl na twitteru europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti).
"Je to samozřejmě z pohledu států, které jsou chudší nebo je pro ně obtížnější dosáhnout uhlíkovou neutralitu, dobré, že na to dostanou peníze. Nicméně často jde o země, které s dotacemi zacházejí velmi flexibilně," uvedl Freidinger. Fond má ale podporu Greenpeace.
"Závazek EU pomoci financovat proměnu energetiky ve státech s vysokým podílem uhlí, mezi které patří také Česká republika, lze pak chápat jako nový Marshallův plán pro východní Evropu. Česko může získat miliardy eur, za které lze zvýšit energetickou účinnost naší ekonomiky a zajistit dostatek zelených zdrojů energie, které ji budou pohánět," poznamenal programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Co se týče přeshraniční uhlíkové daně, která má být uvalena na dovozy zboží znečišťujícího ovzduší, jde podle Freidingera o jeden z nejsilnějších nástrojů, jak Evropa může ovlivňovat klimatickou politiku mimo unii. "Přeshraniční uhlíková daň může srovnat podmínky pro evropské podniky čelící neekologické konkurenci z jiných částí světa. Typicky dovoz levné čínské oceli, která ničí české oceláře, si o to dost říká," napsala Balcarová.
Nový evropský klimatický zákon má zavázat členské země EU dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Uhlíková neutralita znamená, že každá země zneutralizuje tolik emisí, kolik vyprodukuje. Premiér Andrej Babiš (ANO) včera uvedl, že náklady na její dosažení v Česku budou činit 675 miliard korun. EU by to podle něj měla zohlednit v příštím rozpočtovém období. Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková v úterý uvedla, že Česko se k závazku zatím přihlásit nemůže.
"Klimatický zákon podporujeme, je to cesta, jak z cílů a strategií na papíře udělat právně závazné dokumenty," napsal Freidinger.
Podle informací agentur Reuters a DPA by v Evropské zelené dohodě měly být také body týkající se rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami na námořní a leteckou dopravu či zpřísnění závazků snížení emisí skleníkových plynů k roku 2030 na 55 procent oproti hodnotám z roku 1990. Dosud byl plán zemí EU omezit v této lhůtě emise skleníkových plynů o 40 procent. "Závazek na snížení je nedostatečný, do roku 2030 bychom měli snížit emise v EU o 65 procent," míní Freidinger.
reklama
BlackRock: Transformace energetiky si vyžádá čtyři biliony USD ročně
Geologický vodík - přehlížený zdroj posiluje a vyvolává zlatou horečku
ČEPS: Investice do přenosové a distribuční soustavy se budou muset zvýšit