Greenpeace si letos připomněli svou první akci, na Aljašce před 50 lety protestovali proti jaderným pokusům

Historie Greenpeace, dnes nejznámější ekologické nevládní organizace, se začala psát před více než 50 lety, 15. září 1971, kdy z kanadského Vancouveru vypluli aktivisté na oprýskané bárce k ostrovu Amchitka protestovat proti jaderným pokusům u Aljašky. Chtěli překazit výbuch tím, že proniknou do zakázané zóny. To se jim sice nepodařilo, nálož explodovala v listopadu, událost však měla mediální ohlas.

Kořeny Greenpeace sahají do roku 1970, kdy v kanadském Vancouveru skupina lidí včele s Jimem Bohlenem, Paulem Cotem a Irvingem Stowem založila výbor Don't Make A Wave (Nedělejte vlny) s cílem zastavit jaderné pokusy u Aljašky. Následující rok v září zorganizoval tento výbor svou první protestní akci již pod názvem Greenpeace (Zelený mír). Dvanáct nadšenců se nalodilo na rybářskou loď Phyllis Cormack (pojmenovanou podle kapitána lodi Cormacka a jeho manželky) a vyrazilo k ostrovu Amchitka. Loď s posádkou k se k ostrovu vůbec nedostala, protože je zadržela pobřežní stráž USA. Mysleli si, že jejich výprava se nezdařila – ale jen dokud se nevrátili domů, kde na ně ve vancouverském přístavu už čekaly stovky podporovatelů a vítaly je.Přestože výprava nedoplula do cíle, akce vyvinula na americkou vládu tak silný tlak, že bylo testování zrušeno a ostrov Amchitka zůstává dodnes přírodní rezervací.

Do blízkosti ostrova, jenž je součástí souostroví Aleuty a už v roce 1913 byl americkým prezidentem Williamem Taftem vyhlášen přírodní rezervací, úřady loď s aktivisty Greenpeace tehdy nepustily a jaderný pokus byl na Amchitce 6. listopadu 1971 proveden. Nicméně žádný další jaderný výbuch už na Amchitce USA neuskutečnily, veřejné mínění, rozbouřené akcí Greenpeace, už totiž nešlo ignorovat.

Klíčovou postavou v historii Greenpeace se stal Kanaďan David McTaggart, který se k hnutí přidal v roce 1972, když odpověděl na jejich inzerát v novinách na pronájem lodi. S McTaggartovou lodí Vega se skupinka aktivistů vydala za dalším cílem - zabránit francouzským jaderným pokusům na atolu Mururoa v Tichomoří. Zastavit pokusy se jim sice nepodařilo, opět však přilákali pozornost veřejného mínění.

V polovině 70. let vznikaly ve světě samostatné skupiny pod názvem Greenpeace, ale mateřská jednotka v Kanadě se mezitím dostala do dluhů a nebyla schopna hnutí koordinovat. A byl to právě McTaggart, který roztříštěné hnutí sjednotil a v říjnu 1979 založil organizaci Greepeace International se sídlem v Amsterdamu.

Snad největší pozornost v dějinách hnutí vzbudila v červenci 1985 loď Rainbow Warrior plující do oblasti atolu Mururoa na protest proti francouzským jaderným pokusům. Agenti francouzské tajné služby DGSE ji v novozélandském přístavu Auckland vyhodili do vzduchu, přičemž přišel o život fotograf hnutí Fernando Pereira. Po článcích v listech Le Monde a The Times, že o celé akci věděl prezident François Mitterrand, rezignoval ministr obrany Charles Hernu a byl odvolán šéf DGSE admirál Pierre Lacoste. Premiér Laurent Fabius poté uznal odpovědnost Francie za celou akci a Mitterrand zastavil jaderné zkoušky. Po 20 letech, v červenci 2005, pak Lacoste řekl, že Mitterrand celou operaci osobně schválil. Mitterrand sice již dříve připustil, že nařídil vojenským silám, aby se bránily proti zasahování do jaderného programu Francie v Tichomoří, zároveň však popřel, že by sehrál nějakou úlohu v útoku. Jaderné zkoušky potom obnovil prezident Jacques Chirac v roce 1995. Záležitost řešil soud a francouzská vláda musela vyplatit Greenpeace za loď finanční náhradu.

Organizace si střeží svou nezávislost a nepřijímá prostředky od vlád, korporací, politických stran nebo mezivládních organizací, zdroje financování jsou založené na individuálních dárcích.

Mobilizací zájmu veřejnosti mnohdy nebezpečnými kousky a organizovanými kampaněmi přispěla tato organizace například k přijetí Basilejské úmluvy (o omezení vývozu toxických odpadů), mezinárodního moratoria na komerční lov velryb a na těžbu nerostů v Antarktidě. Napomohla také k přijetí zákazu ukládání radioaktivního a průmyslového odpadu do moře či zákazu potápění starých ropných plošin. Její kampaň přispěla též k zákazu používání tzv. ftalátů při výrobě hraček v řadě zemí. V roce 1985 dokázala organizace během několika měsíců přestěhovat stovky lidí z okolí atolu Rongelap, kde Spojné státy prováděly testy jaderných zbraní.

Dnes má hnutí Greenpeace pobočky v 57 zemích světa, včetně ČR, kde působí od prosince 1991. Prioritou tuzemské pobočky je momentálně klimatická kampaň, témata transformace energetiky a uhelných regionů. Greenpeace v Česku má nyní zhruba tři desítky zaměstnanců na různé formy úvazku, přes 100 dobrovolníků a dlouhodobě eviduje kolem 14 000 dárců.

---

reklama

---