https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/greenpeace-si-letos-pripomneli-svou-prvni-akci-na-aljasce-protestovali-proti-jadernym-pokusum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Greenpeace si letos připomněli svou první akci, na Aljašce před 50 lety protestovali proti jaderným pokusům

30.12.2021 01:00 | AMCHITKA (ČTK)
Historická fotografie z mezinárodního archivu Greenpeace.
Historická fotografie z mezinárodního archivu Greenpeace.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace
Historie Greenpeace, dnes nejznámější ekologické nevládní organizace, se začala psát před více než 50 lety, 15. září 1971, kdy z kanadského Vancouveru vypluli aktivisté na oprýskané bárce k ostrovu Amchitka protestovat proti jaderným pokusům u Aljašky. Chtěli překazit výbuch tím, že proniknou do zakázané zóny. To se jim sice nepodařilo, nálož explodovala v listopadu, událost však měla mediální ohlas.
 

Kořeny Greenpeace sahají do roku 1970, kdy v kanadském Vancouveru skupina lidí včele s Jimem Bohlenem, Paulem Cotem a Irvingem Stowem založila výbor Don't Make A Wave (Nedělejte vlny) s cílem zastavit jaderné pokusy u Aljašky. Následující rok v září zorganizoval tento výbor svou první protestní akci již pod názvem Greenpeace (Zelený mír). Dvanáct nadšenců se nalodilo na rybářskou loď Phyllis Cormack (pojmenovanou podle kapitána lodi Cormacka a jeho manželky) a vyrazilo k ostrovu Amchitka. Loď s posádkou k se k ostrovu vůbec nedostala, protože je zadržela pobřežní stráž USA. Mysleli si, že jejich výprava se nezdařila – ale jen dokud se nevrátili domů, kde na ně ve vancouverském přístavu už čekaly stovky podporovatelů a vítaly je.Přestože výprava nedoplula do cíle, akce vyvinula na americkou vládu tak silný tlak, že bylo testování zrušeno a ostrov Amchitka zůstává dodnes přírodní rezervací.

Do blízkosti ostrova, jenž je součástí souostroví Aleuty a už v roce 1913 byl americkým prezidentem Williamem Taftem vyhlášen přírodní rezervací, úřady loď s aktivisty Greenpeace tehdy nepustily a jaderný pokus byl na Amchitce 6. listopadu 1971 proveden. Nicméně žádný další jaderný výbuch už na Amchitce USA neuskutečnily, veřejné mínění, rozbouřené akcí Greenpeace, už totiž nešlo ignorovat.

Klíčovou postavou v historii Greenpeace se stal Kanaďan David McTaggart, který se k hnutí přidal v roce 1972, když odpověděl na jejich inzerát v novinách na pronájem lodi. S McTaggartovou lodí Vega se skupinka aktivistů vydala za dalším cílem - zabránit francouzským jaderným pokusům na atolu Mururoa v Tichomoří. Zastavit pokusy se jim sice nepodařilo, opět však přilákali pozornost veřejného mínění.

V polovině 70. let vznikaly ve světě samostatné skupiny pod názvem Greenpeace, ale mateřská jednotka v Kanadě se mezitím dostala do dluhů a nebyla schopna hnutí koordinovat. A byl to právě McTaggart, který roztříštěné hnutí sjednotil a v říjnu 1979 založil organizaci Greepeace International se sídlem v Amsterdamu.

Snad největší pozornost v dějinách hnutí vzbudila v červenci 1985 loď Rainbow Warrior plující do oblasti atolu Mururoa na protest proti francouzským jaderným pokusům. Agenti francouzské tajné služby DGSE ji v novozélandském přístavu Auckland vyhodili do vzduchu, přičemž přišel o život fotograf hnutí Fernando Pereira. Po článcích v listech Le Monde a The Times, že o celé akci věděl prezident François Mitterrand, rezignoval ministr obrany Charles Hernu a byl odvolán šéf DGSE admirál Pierre Lacoste. Premiér Laurent Fabius poté uznal odpovědnost Francie za celou akci a Mitterrand zastavil jaderné zkoušky. Po 20 letech, v červenci 2005, pak Lacoste řekl, že Mitterrand celou operaci osobně schválil. Mitterrand sice již dříve připustil, že nařídil vojenským silám, aby se bránily proti zasahování do jaderného programu Francie v Tichomoří, zároveň však popřel, že by sehrál nějakou úlohu v útoku. Jaderné zkoušky potom obnovil prezident Jacques Chirac v roce 1995. Záležitost řešil soud a francouzská vláda musela vyplatit Greenpeace za loď finanční náhradu.

Organizace si střeží svou nezávislost a nepřijímá prostředky od vlád, korporací, politických stran nebo mezivládních organizací, zdroje financování jsou založené na individuálních dárcích.

Mobilizací zájmu veřejnosti mnohdy nebezpečnými kousky a organizovanými kampaněmi přispěla tato organizace například k přijetí Basilejské úmluvy (o omezení vývozu toxických odpadů), mezinárodního moratoria na komerční lov velryb a na těžbu nerostů v Antarktidě. Napomohla také k přijetí zákazu ukládání radioaktivního a průmyslového odpadu do moře či zákazu potápění starých ropných plošin. Její kampaň přispěla též k zákazu používání tzv. ftalátů při výrobě hraček v řadě zemí. V roce 1985 dokázala organizace během několika měsíců přestěhovat stovky lidí z okolí atolu Rongelap, kde Spojné státy prováděly testy jaderných zbraní.

Dnes má hnutí Greenpeace pobočky v 57 zemích světa, včetně ČR, kde působí od prosince 1991. Prioritou tuzemské pobočky je momentálně klimatická kampaň, témata transformace energetiky a uhelných regionů. Greenpeace v Česku má nyní zhruba tři desítky zaměstnanců na různé formy úvazku, přes 100 dobrovolníků a dlouhodobě eviduje kolem 14 000 dárců.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (8)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

D

Darth Bane

30.12.2021 15:54
Kolik jaderných pokusu proběhlo 5 let před tím, než tihle parazite začali s tím svým potizistovanim?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.12.2021 21:54
Před ne moc dlouhou dobou jsem podepsala petici (organizovanou Greenpeace) za zřízení mořských rezervací, které ochrání život pod i nad hladinou před devastujícími praktikami rybářů a těžařů.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

31.12.2021 08:59
Cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Pak se to celé nějak zvrhlo.
A že taky třeba neprotestovali u Nové země na ruské střelnici ?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.1.2022 19:00 Reaguje na Petr Pekařík
To by nikdo nepřežil.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.1.2022 19:20
Celá technická revoluce byla o využívání až rabování přírodních zdrojů bez jakéhokoliv regulace a bez řešení odpadů a jiných externalit.
A první, kdo upozornil na to, že takhle to dál nejde, byli právě grínpísáci.
A tím se to rozjelo a lidem začalo docházet, že je potřaba platit dluhy. A udělali obrovské množstbví práce, i ČR je daleko čistší, než za komára.
Ale až teď se začíná řešit to nejdůležitější, klima. Ale už je asi pozdě, čort znajet.
Odpovědět
D

Darth Bane

1.1.2022 21:43 Reaguje na Pavel Hanzl
Hanzle, povězte nám......kterým jazykem civilizovaného světa vládnete???? Zatím tu prezentujeme akorát nějakou zapadotarskou staglackou hatmatilku, plus nějaké nářečí sovětštíny, kterou komunikuji pracovníkem opice z Putina okolí.
Odpovědět
D

Darth Bane

1.1.2022 21:44 Reaguje na Darth Bane
Pardon, nikoli pracovníkem, ale praslovanske.
Odpovědět
D

Darth Bane

1.1.2022 21:47 Reaguje na Pavel Hanzl
Ale ropacke peníze téhle zelené svoloci nesmrdi, Že???? Je to akorát Vyšehradská ekoteroristicka verbez, placená že špinavých ropackych peněz.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist