Greenpeace spočítalo budoucnost české energetiky
Studie „Energetická [r]evoluce - trvale udržitelná energetická koncepce pro Českou republiku“ nepřináší žádné zásadní rozdíly od studií představených v minulých letech. Budoucnost podle Greenpeace leží v obnovitelných zdrojích, které postupně převáží nad výrobou z fosilních paliv. Stejně tak podstatné budou i úspory energií. Obojí pak umožní masivní pokles emisí skleníkových plynů – o více než 90 % oproti dnešnímu stavu.
Sázka na diverzitu
„V České republice je masivní potenciál úspor energie. Nejde o snižování ekonomického růstu, ale o úspory spotřeby v budovách a především v dopravě,“ řekl na tiskové konferenci hlavní autor studie Sven Teske z Greenpeace International. Podle něj bude hlavním cílem nahradit ropu v dopravě, v příštích deseti letech by měly pomoci především efektivnější motory, později postupně přechod na elektřinu.
Studie pro Českou republiku vychází z globálních dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) a výstupů první Pačesovy komise. Na jejich základě modeluje tři scénáře. Referenční scénář ukazuje vývoj ve stejném duchu, jaký funguje dnes (bussines as usual). Základní scénář chce omezit globální emise oxidu uhličitého na 10 miliard tun a udržet nárůst průměrné teploty pod 2 stupně Celsia. Pokročilý scénář ještě dodává rychlejší nástup obnovitelných zdrojů energie.
Česká republika se podle pokročilého scénáře Greenpeace bude moci v roce 2050 zcela obejít bez jaderné energie. Na spotřebě primárních zdrojů energie se bude uhlí podílet 4 %, zemní plyn 12 % a ropa 15 %. Obnovitelné zdroje by si podle scénáře Greenpeace měly podíl rozdělit takto: 1 % voda, 10 % solární energie, 5 % větrná energie, 33 % biomasa a 20 % geotermální energie. Zároveň má podle pokročilého scénáře do roku 2050 podstatně poklesnout celková spotřeba energie: ze 1750 PJ v roce 2010 na 900 PJ v roce 2050 (960 PJ podle základního scénáře).
„Sázet na větší diverzitu energetických zdrojů je bezpečnější než vsadit všechno jen na dvě technologie, na uhlí a jádro,“ prohlásil Teske. Podle něj je jádro marginální technologie jen pro několik zemí na celém světě, navíc se nijak nevyvíjí, z nově budovaných elektráren je jaderných v zásadě zanedbatelné procento. „Trh s jadernou energetikou před deseti až patnácti letech zkolaboval a nikdy se už nevzpamatoval,“ tvrdí Teske. Jádro je také drahá technologie, podle Teskeho pětkrát až šestkrát oproti jiným druhům výroby energie. Naproti tomu obnovitelné zdroje, také díky státní podpoře, rostou a ceny technologií klesají.
Obnovitelné zdroje navíc nejsou závislé na cenách surovin a jejich dovozu ze třetích zemí a nabízejí práci místním lidem, což se v české kotlině týká zejména biomasy. Jejich cena je sice vyšší, ale díky úsporám bude spotřeba energie nižší. Podle Teskeho se tak cena energie získávané z obnovitelných zdrojů po roce 2020 vyrovná ceně fosilních paliv, jak to odhaduje referenční scénář.
Řešení pro Českou republiku
Aby se obnovitelné zdroje staly hlavním zdrojem energie a tím se snížil objem vypouštěných emisí skleníkových plynů, je podle Greenpeace potřeba řada opatření. Ty se dají rozdělit do dvou celků, jednak ty, které by se měly udát na celém světě, jednak specificky české. Mezi první patří odstranit dotace pro fosilní paliva a jádro, zavést minimální energetickou účinnost spotřebičů, budov či vozidel a vylepšit systém štítkování výrobků tak, aby se zákazníci dozvěděli co nejvíce o dopadech kupovaného výrobku na životní prostředí.
Podle Greenpeace by se měly zavést i vymahatelné závazky pro zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, které by také měly prioritně dostávat do odběrné sítě. Také by měly být stabilní podmínky pro investory do obnovitelných zdrojů, například minimální výkupní ceny. „Ty sice teď máme, ale v posledních měsících se jak ministerstvo průmyslu, tak energetický regulační úřad snaží, aby přestaly platit,“ říká Rovenský.
Do ceny energie by se měly také zahrnout externí negativní vlivy na zdraví lidí a životní prostředí. „U uhlí by to například zdvojnásobilo cenu elektřiny, čímž by se při započtení systémových služeb dostala zhruba na cenu levnějších obnovitelných zdrojů,“ vysvětluje Jan Rovenský z českých Greenpeace. Externality by se podle něj mohly vybírat pomocí uhlíkové daně nebo emisních povolenek, což ale zatím příliš nefunguje.
Zdanění uhlíku je také téma, u kterého přechází Greenpeace z celosvětových návrhů ke specificky českým. Nevládní organizace dlouhodobě prosazují tzv. ekologickou daňovou reformu, kterou v minimalistické verzi zavedla vláda Mirka Topolánka. Reforma má být výnosově neutrální, což znamená, že na jedné straně zdraží energetické suroviny, na druhé straně by se mělo snížit zdanění práce. „To by ministerstvo financí mohlo udělat příští rok, kdyby chtělo. To, že k tomu není politická vůle a že se tomu velké energetické firmy brání, je věc jiná,“ vysvětluje Jan Rovenský.
Greenpeace by také rádi, aby stát pokračoval v programu Zelená úsporám, který by přispěl k vyšší energetické účinnosti u budov. Program by podle Greenpeace měl být placený z aukcí emisních povolenek, které by firmy měly začít platit v plné výši. „Nepotřebujeme spotřebovávat zdaleka tolik uhlí a zemního plynu, což právě dotační program jako je Zelená úsporám dokáže řešit,“ říká Rovenský. Podle něj by se jen převedením bytových domů, u kterých to je možné, na pasivní standard, ušetřilo 80 % energie na vytápění domácností.
Zachovat se mají územní limity těžby hnědého uhlí a investovat i do výzkumu i vývoje. Změnit by se měl i zákon o podporovaných energiích, chybí prý především podpora malých zdrojů a také biomasy, která má v České republice největší perspektivu. Také rozvoj přenosových sítí by měl vycházet vstříc obnovitelným zdrojům, především ve snaze využívat přeshraniční výměnu energie. Podle Sven Teskeho jsou při slunečných dnech solární elektrárny v Německu schopné vyrobit tolik energie, která by pokryla celou denní spotřebu České republiky.
Rozpad teplárenství není katastrofa
Trochu překvapivě Greenpeace navrhuje hnědé uhlí přednostně nabídnout teplárnám. „To začne teplárnám docházet zhruba za pět let,“ říká Rovenský. Podle něj je ale nesmysl, že by kvůli nedostatku uhlí trpěly domácnosti, protože většina tepla z uhlí jde do průmyslu. Uhlí z velkolomů Bílina a Vršany by prý pokrylo veškerou současnou spotřebu tepláren.
Podle studie je tak rozhodně lepší uhlí nabídnout teplárnám ke společné výrobě tepla a elektřiny, než málo účinným hnědouhelným elektrárnám. Zlepšit by se měla i kvalita rozvodů tepla v centrálních sítí. „To se vyplatí i na dvacet let, což je doba, na kterou odhadujeme životnost systému centrálního vytápění,“ říká Jan Rovenský. Podle něj by ale nebylo dobré na modernizaci rozvodné sítě přispívat z aukcí emisních povolenek, což zvažuje ministerstvo životního prostředí. Teplárny prý mnohdy dvě desítky let neinvestovaly do modernizace, takže by si měly tyhle investice zaplatit samy.
Podle Rovenského by dokonce scénář, kdyby teplárny přednostně uhlí nedostaly, neznamenal katastrofu. „I kdyby se stávající teplárenství rozpadlo, znamenalo by to jen decentralizaci sítí a přechod na plyn,“ dodává s tím, že mnohdy by lidé za teplo zaplatily méně než dnes.
Žádným velkým zdrojem se ale v budoucnu nestane pro Českou solární teplo, to by se na celkové výrobě mělo podílet zhruba 16 %. Podle Teskeho je například v Číně nebo Katalánsku povinnost stavět nové budovy vybavené solárním vytápěním, protože je relativně levné a jednoduché. Navíc je možné sluneční energii skladovat díky ohřevu vody a využít později. „Přitom solární kolektory nemusíte mít přímo na střeše vašeho domu, ale mohou být namontovány v okolí a pomocí lokálního rozvodu tepla se dostanou i k vám,“ říká Teske. Což může být řešení pro městské oblasti.
Pro české země ale vytápění sluncem podle Greenpeace moc výhodné není. Zejména kvůli prostému faktu, že v zimě, kdy je teplo nejvíce potřeba, není dostatek slunečního svitu. Podle Rovenského je navíc zbytečné vyrábět energii, kterou je možné ušetřit. Například panelové domy je možné zateplit na pasivní standard a to zhruba za 250 000 korun za byt. Pak už vcelku možné vytápět čímkoli. „Vzhledem k tomu, že by se to týkalo zhruba dvou týdnu v roce, pak je možné topit i elektřinou, jakkoli se nám elektřina jako zdroj vytápění nelíbí,“ dodal. Podle studie Greenpeace má větší perspektivu vytápění geotermální energií.
reklama
Zákon, který umožní snížit podporu OZE, míří ke schvalování
Stát dá z rozpočtu na podporu obnovitelných zdrojů příští rok opět 8,5 miliardy korun
Repsol pozastavuje projekty zeleného vodíku ve Španělsku, stěžuje si na regulaci
