Guardian: Geneticky modifikované rostliny se mohou křížit se svými divokými příbuznými
Vědci předpokládají, že při křížovém oplodnění vyroste na březích vodních toků 32 000 hybridních rostlin ročně a dalších 17 000 na zemědělských plochách. Některé takto křížem opylované rostliny se našly až dvě míle daleko od pole s GM řepkou. Ačkoli vědci prováděli výzkum s přírodně pěstovanou řepkou, šéf výzkumu Mike Wilkinson prohlásil, že v případě geneticky upravené řepky bude situace naprosto stejná. Kdyby se dnešní odrůdy geneticky manipulovaných zemědělských plodin začaly pěstovat komerčně, dostanou se GM hybridní rostliny do volné přírody. "Povede to k nebezpečí nechtěných ekologických změn," říká Wilkinson.
Některé rostliny budou nadále schopné rozmnožování, což povede ke křížení divokých odrůd řepky s hybridními, které mohu nadále nést pozměněné geny. Jedním z možných následků je, že plevelné rostliny se stanou rezistentní proti herbicidům a změní se v "super plevel". Výsledky vědeckého týmu publikované v časopise Science jsou nepříjemnou zprávou pro britskou vládu, která podporuje GM zemědělské plodiny a naopak vystupuje proti obavám ekologů z nebezpečí pro volně rostoucí rostliny.
Stávajícím problémem je určit jaká vzdálenost je bezpečná, aby nedocházelo ke křížení komerčních rostlin s divoce žijícími. Rozšiřuje to otázku, zda je vůbec rozumné pěstovat GM plodiny v zemích, kde rostou příbuzné rostliny schopné se křížit a také o nutné vzdálenosti k oddělení komerčních rostlin od přírodních, tak aby nedošlo ke kontaminaci modifikovanými geny. Jenže v případě řepky olejky, i když se oddělí od území porostlého divokou řepicí jarní, existuje ještě celá řada příbuzných rostlin, se kterými se může křížit. Další práce vědeckého týmu se zaměří na výzkum dalších hybridních rostlin a zda je možné, že by jejich rozšiřování a křížení mohlo vytvořit nový druh rostlin, zcela odolných proti postřikům.
Podle článku Paula Browna The Guardian 10. 10. 2003.
reklama
