Guardian: Konec snu o zpracování vyhořelého jaderného paliva
Ředitel Sellafieldu Brian Watson potvrdil, že společnost chce začít likvidovat jaderný odpad a že dny zpracování vypáleného uranu a plutonia na použitelné palivo jsou sečteny. "Máme práce za 30 miliard liber. Chceme změnit provoz ze zpracování na likvidaci jaderného odpadu. Doufáme, že pak se na nás bude pohlížet v mnohem lepším světle." Přepracování vyhořelého paliva byl sen jaderných inženýrů. Dnes je v Sellafieldu uloženo a přísně chráněno 75 tun plutonia a 3 336 tun uranu získaných z použitého paliva, které jsou uskladněny bez zřejmého cíle využití. Po výtce ministra pan Watson přiznal: "Bylo by to pro nás velké ulehčení, kdyby vláda přijala rozhodnutí, co dělat s tím vším."
Podle něj udělala BNFL v minulosti velké chyby, nejznámějším byl případ falšování kvality paliva v roce 1999, pak ale nastaly změny. "Zbavili jsme se názoru, že je potřeba získat co nejvíce smluv a práce i odporu k jakýmkoli změnám. Býval zde velký nedostatek disciplíny, připomínalo to obrovský tanker, který se sám řídí. Musel jsem najmout nové lidi, aby provedli změny. Místo výroby paliva se podařilo prosadit likvidaci vyhořelého materiálu." Postavení BNFL se změnilo z výhradního vlastníka Sellafieldu na podílníka při společném řízení před dvěma lety, když došlo k technologickému kolapsu, který způsobil dluhy dnes odhadované na 41 miliard liber. Vláda ustanovila úřední dohled na vyřazení jaderných zařízení z provozu a převzala majetek i dluhy. Zařízení fungující na principu ohřátého oxidu (Thorp), bylo spuštěno v roce 1994 po soudní bitvě o to, zda je vůbec potřebné. Firma pak byla velmi úspěšná, dokonce se chvástala, že má největší balík jenů v celé zemi, díky kontraktům na přepracování dovezeného paliva z Japonska.
Odpůrci Sellafieldu po celou dobu vyzdvihovali jeden prostý fakt, a to, že vyrobené plutonium a uranium nikdo nepotřebuje. Při přepracování paliva vzniká také nebezpečný tekutý odpad, který se musí velice draho skladovat až do doby, než dojde k jeho odstranění. Throp údajně za téměř deset let své existence zpracoval 7 000 tun vyhořelého paliva, ale v posledních letech pracuje jen na poloviční výkon. Důvodem je, že tekutý radioaktivní odpad nemůže být zlikvidován tak rychle, jak by si přáli vládní bezpečností organizace. U nádrží, ve kterých je uchováván se předpokládá doba naplnění 50 let. Přitom obsahují materiál s nejvyšší radioaktivitu ze všech zařízení v Evropě. Průmyslový komplex bude uzavřen ve chvíli, kdy dokončí všechny zakázky, což se odhaduje na rok 2010.
Podle článku Paula Browna The Guardian 26. 08. 2003.
reklama