Guardian: Spojené státy dávají po čtvrt století zelenou jaderné energii
Série závad na mechanickém zařízení spolu se selháním pracovníků elektrárny vedly 28. března 1979 k částečnému roztavení jádra v reaktoru zařízení Three Mile Island v Pensylvánii, ze kterého unikl radioaktivní oblak do atmosféry. Na pět dní zavládl v celých Spojených státech obrovský strach z následků. Nehoda a obavy z možných dalších incidentů spolu s velmi vysokými náklady na bezpečnostní opatření a možnost využít dostupný a levnější zemní plyn zastavily zájem průmyslu o investice do jaderných provozů. O stavbě nové jaderné elektrárny bude vláda rozhodovat letos v prosinci. V případě úspěchu půjde o první atomový reaktor vystavěný od roku 1973.
Podle vládních úřadů neměla nehoda v Three Mile žádný vliv na zdraví místních obyvatel. Soudní žaloba vedená jménem dvou tisíc místních lidí byla v roce 1996 ukončena bez výsledku, ale pochyby stále zůstávají. Podle dat pocházejících z výzkumu nevládní organizace Program radiace a veřejné zdraví se zvýšila dětská úmrtnost o 47 % ve dvou letech následujících po nehodě. Během dvaceti pěti let také zůstává úroveň dětských úmrtí na nádorová onemocnění o 10 % - 30 % vyšší než je národní průměr. Neustálý hlad amerického průmyslu po energii však snižuje i obavy z možného nebezpečí představovaného jadernými provozy. Také řada dalších faktorů hovoří pro obnovení jaderných zařízení v USA. Velké výpadky elektrického proudu, které nastaly například loni v létě na východním pobřeží, boj proti emisím skleníkových plynů produkovaných tepelnými elektrárnami a nedostatek zemního plynu, který vyšrouboval jeho cenu velmi vysoko, to vše dává zelenou rozvoji nových jaderných reaktorů.
Podle studie massachusettského Institutu technologie (MIT) závisí budoucnost komerčních jaderných elektráren na tvrzení, že jaderná zařízení jsou nezbytná v rámci boje proti klimatickým změnám, neboť neprodukují skleníkové plyny. „Základní motivací pro návrat k jaderné technologii jako alternativě k fosilním palivům je fakt, že atom neznečišťuje ovzduší a nevypouští do atmosféry skleníkové plyny,“ říká John Deutch z MIT. V současnosti je na území Spojených států 103 komerčních jaderných elektráren, které dodávají do sítě 20 % veškeré elektrické energie. V USA funguje celá čtvrtina ze všech 435 jaderných reaktorů na světě. Většina amerických jaderných elektráren je však na hranici životnosti a jejich majitelé žádají o prodloužení licence. Do konce roku 2004 bude třetina ze zařízení postavených za posledních 40 let žádat o prodlužení povolení provozu na dalších 20 let.
Konsorcium, které by rádo vystavělo zcela nové jaderné reaktory, vzniklo spojením největších energetických společností v USA - Exelon Nuclear, Energy Nuclear, Constellation Energy a EDF International North America, pobočky Eletricité de France. Společnosti oznámily, že hodlají investovat nejméně 10 milionů dolarů do zařízení, jehož výstavbu by měla do roku 2010 schválit komise pro regulaci nukleárních zařízení. „Abychom ochránili naše zákazníky od stále rostoucí ceny energií a pro naši vlastní energetickou nezávislost na vnějších zdrojích potřebujeme rozšířit zdroje, ze kterých můžeme získat elektrickou energii,“ říká Chris Crane, ředitel a vedoucí úřadu pro jadernou energii společnosti Exelon Nuclear. „Jaderná zařízení jsou bezpečná a nevypouštějí žádné uhlíkové emise. Musíme rozvíjet možnosti jaderné energetiky pro naši budoucnost.“
Vláda rozhodla o podpoře výstavby nových elektráren v rámci ministerského energetického programu, aby vdechla nový život americkému průmyslu. Společnosti které již provozují jaderná zařízení mají dvacet let na rozhodnutí, zda chtějí vybudovat nové provozy.
Podle článku Davida Teathera The Guardian 13. 04. 2004.
reklama
