Guardian: Velké stěhování v Etiopii má snížit závislost na zahraniční pomoci

Etiopie zahájila rozsáhlý projekt přesídlení až milionů obyvatel z obastí centrálních hor, které jsou každý rok sužovány velkým suchem a příliš intenzivní zemědělskou činností. Novým domovem by se lidem měly stát úrodnější oblasti podél hranice se Súdánem. Jenže životní podmínky v tomto regionu značně ohrožují velmi rozšířené tropické nemoci.

Dvacet let po nejhorším hladomoru není Etiopie stále schopna existovat bez zahraniční potravinové pomoci. Desítky tisíc zemědělských rodin musí být přestěhováno dříve, než v květnu začne období dešťů, což prokázal loňský experimentální přesun řízený vládními úřady. Kritici celého plánu poukazují především na fakt, že oblasti nabídnuté k osídlení jsou plné nebezpečných nemocí, zejména malárie a onemocnění kalaazár zvané "černá smrt", jejíž nejrůznější formy způsobují rozsáhlá kožní onemocnění, napadají plíce nebo trávicí trakt. Potenciálně smrtelné onemocní přenášejí pouštní mušky. Přesuny farmářů za lepší půdou nejsou v Etiopii žádnou novinkou, ale v takovém počtu najednou se uskuteční poprvé v historii země.

Humanitární pracovníci upozorňují na to, že vláda sice podpoří zemědělce potravinami i lékařskou pomocí, ale vypořádat se s podmínkami v ne zrovna nejpříznivějším prostředí budou muset sami. Jeden z pracovníků humanitární organizace z Addis Abeby říká: "Lidé říkají, že místa kam půjdou jsou lepší než ta, na kterých dnes žijí. Pomůže jim vláda a získají více jídla, než doma. Problém je, že většina těchto lidí nemá jinou možnost jak zlepšit svoje postavení. Většinou jsou velmi chudí, proč by jinak odcházeli do oblastí, kde je mnohem větší horko a hrozí tam nemoce?" Podle něj vláda sice slibuje pomoc, jenže během velkých dešťů, kdy vrcholí sezóna malárie a lidé budou nejvíce potřebovat lékařskou péči, je většina pohraničních území odříznuta od vnitrozemí.

Někteří nový usedlíci se ocitnou doslova uprostřed ničeho, kde není žádaná pomoc ke které by se mohli uchýlit. "Malé problémy se tak mohou stát velkými," dodává humanitární pracovník. "Když jejich vodní čerpadla přestanou fungovat, prostě se zvednou a půjdou hledat vodu někam jinam. A když se dají na pochod už je nikdo nezastaví." Kritici obviňují vládu, že místo vzniku nových zemědělských usedlostí dovolí farmářům, aby odešli do měst. Vládní strategie je přitom vedena snahou snížit závislost země na zahraniční pomoci. Na té je závislé nejméně 15 milionů ze 70 milionů Etiopanů.

Podle článku Jeevana VasagaraThe Guardian 03. 03. 2004.

---

reklama

---