Havarijní železniční násep u Karlových Varů pohlídají chytré senzory na detekci sesuvů půdy
28.1.2023 06:29 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Čidla v reálném čase upozorní, pokud v náspu začne docházet k sesuvu půdy.
Foto | KATE KONY / ZAT
Loni v únoru tu Správa železnic ve spolupráci s firmou ZAT zavedla automatický systém pro detekci sesuvu půdy, který díky bezdrátovému připojení poskytuje online diagnostiku v reálném čase.
Systém v případě náhlých kolapsů železničního spodku okamžitě vyšle varování. To se zobrazí jak v online rozhraní, ale pošle i varovný mail a pošle zprávu na mobilní telefon.
„Zodpovědný pracovník pak strojvedoucího ihned informuje o případném riziku,“ vysvětluje Milan Hucl ze společnosti ZAT. „S varovným signálem dostane pracovník i fotografie z dané lokality a okamžitě tak má představu o aktuální situaci.“ A dodává, že systém čidel lze jednoduše rozšířit o čidla monitorující například teplotu kolejnice, hustotu srážek atd.
Na monitorované trati u Karlových Varů se o bezpečnost stará 40 bateriově napájených čidel s výdrží pět let. Systém je téměř bezúdržbový a je možné jej případně přemístit i do nové lokality.
Systém během svého krátkého provozu už jednu nestandardní událost nahlásil, ale jak vysvětluje Trejtnar, šlo o planý poplach, který souvisel s nastavením čidel a byl zřejmě způsoben pohybem zvířete ve sledovaném místě. „Ale díky tomu jsme si vyzkoušeli, jak systém pracuje i jaká bude reakce pohotovostních zaměstnanců,“ říká Trejtnar.
„Systém detekce sesuvu půdy je postaven na platformě SimONet, určené pro bezdrátový sběr, přenos, vizualizaci a následnou analýzu dat,“ říká Milan Hucl. Podle něho má systém daleko širší uplatnění, než jen hlídání železničních náspů. Může posloužit při monitoringu v povrchových dolech, u dálnic, silnic, toků řek, vodních děl i v chráněných krajinných oblastech.
reklama
Dále čtěte |
Začínají platit opravené sazby mýtného zvýšeného o poplatek za emise
Europoslanci schválili emisní normu, emisní limity už nejsou tak přísné
V kauze zrušení rozhodnutí o umístění objektů na D49 podá ŘSD kasační stížnostOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
BM
Břetislav Machaček
28.1.2023 11:19Čidla to sice sledují, ale sesuvům nezabrání. Takový nechtěný akát
násep kořeny zpevní, snese i radikální ořez a nabízí trvanlivé dřevo
na různé venkovní použití. Byl kdysi oblíben vinaři, kteří jeho dřevo
používali na sloupky ve vinohradu a dokonce na výrobu sudů a kádí.
Na jeho palivové dřevo nedám dopustit a přetrpím i ty ostny. Škoda
toho fanatického odporu vůči akátům už kvůli akátovému medu. Takže
hlavně zpevnit a nikoliv pouze sledovat!
Odpovědět
násep kořeny zpevní, snese i radikální ořez a nabízí trvanlivé dřevo
na různé venkovní použití. Byl kdysi oblíben vinaři, kteří jeho dřevo
používali na sloupky ve vinohradu a dokonce na výrobu sudů a kádí.
Na jeho palivové dřevo nedám dopustit a přetrpím i ty ostny. Škoda
toho fanatického odporu vůči akátům už kvůli akátovému medu. Takže
hlavně zpevnit a nikoliv pouze sledovat!
Jakub Graňák
28.1.2023 19:14 Reaguje na Břetislav MachačekNevykládal jste tu onehdá něco o tom, jak stromy kolem trati ohrožují provoz? Akát se používán sloupky ve vinohradech pořád, a nejen na ně, máte zřejmě neaktuální informace.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.1.2023 09:25 Reaguje na Jakub GraňákČtěte a myslete! Když píšu, že snese radikální ořez, tak
počítám s tím, že důležitý je kořenový systém zpevňující
svah a ořezem bude koruna regulována tak, aby neohrozila
bezpečnost provozu na trati. Zkuste takto ořezávat třeba
pomalu rostoucí duby, křehké lípy a jiné dřeviny, které
po ořezu napadají dřevokazné houby. Že vás to baví se tu
stále ztrapňovat kritikou něčeho, co kritiku nepotřebuje,
protože okolo tratí akát koná právě to, že zpevňuje náspy
a vadí pouze fanatickým kritikům nepůvodních dřevin.
Jinak v naprosté většině vinohradů se už akát na sloupky
nepoužívá a používají se betonové sloupky. Takže minulost
a aktuální je beton a místy i kov, ale akát možná pouze
u nějakých fandů mít historický ráz vinice. Ale co,
zase jste si kopnul a je vám asi fajn!
Odpovědět
počítám s tím, že důležitý je kořenový systém zpevňující
svah a ořezem bude koruna regulována tak, aby neohrozila
bezpečnost provozu na trati. Zkuste takto ořezávat třeba
pomalu rostoucí duby, křehké lípy a jiné dřeviny, které
po ořezu napadají dřevokazné houby. Že vás to baví se tu
stále ztrapňovat kritikou něčeho, co kritiku nepotřebuje,
protože okolo tratí akát koná právě to, že zpevňuje náspy
a vadí pouze fanatickým kritikům nepůvodních dřevin.
Jinak v naprosté většině vinohradů se už akát na sloupky
nepoužívá a používají se betonové sloupky. Takže minulost
a aktuální je beton a místy i kov, ale akát možná pouze
u nějakých fandů mít historický ráz vinice. Ale co,
zase jste si kopnul a je vám asi fajn!
Jakub Graňák
29.1.2023 10:43 Reaguje na Břetislav MachačekRadikální ořez snese velmi dobře i ten dub, nebo lípa - kde jste došel na to, že ne? Co se pěstovalo v pařezinách? Jsem rád, že jste zmínil právě lípu, poněvadž akát je ještě křehčí než lípa.
Akát má jednu velmi významnou negativní vlastnost (což vědí odborníci - nikoli Machačci) a to, že velmi často tvoří tzv tlakové vidlice a navíc má jednu z nejmenších pevností takového větvení, tudíž riziko rozlomení stromu a pádu do kolejiště je oproti např dubu násobně vyšší. Nemluvě o tom, že aby bylo možno dělat z akátu sloupky do vinohradu, musíte dosáhnout obvodu kmene alespoň 60 cm, to už není dvoumetrový "křák", ale šest sedum metrů vysoký strom. A pokud se dobře pamatuju, tak vlak vykolejí i na kosti, že? - tak jak dopadne, když najede na pět čísel hrubou haluz?
Akát se používá pořád na sloupky hlavně u menších vinohradů, kde není potřeba unifikace kvůli mechanizaci.
Jen mimochodem, sice krásně meduje, ale v průměru tak jednou za deset let.
Nicméně váš příspěvek opět jen dokazuje, že kopat tu chcete především vy, poněvadž by jste jednou všechny stromy kolem trati vykácel, podruhé vysazoval, ač je to proti zákonu, který jste tak plamenně obhajoval - Podle novely zákona o drahách účinné od 15. ledna 2020 ohrožují bezpečnost dráhy dřeviny nebo jejich větve, pokud by jen teoreticky mohly dopadnout na koleje. Tudíž opět jen dokazujete jak konzistentně nekonzistentní (díky za trefné vyjádření M. Kletečkové) ve skutečnosti jste - zjevně vlivem "komplexního uvažování"
Odpovědět
Akát má jednu velmi významnou negativní vlastnost (což vědí odborníci - nikoli Machačci) a to, že velmi často tvoří tzv tlakové vidlice a navíc má jednu z nejmenších pevností takového větvení, tudíž riziko rozlomení stromu a pádu do kolejiště je oproti např dubu násobně vyšší. Nemluvě o tom, že aby bylo možno dělat z akátu sloupky do vinohradu, musíte dosáhnout obvodu kmene alespoň 60 cm, to už není dvoumetrový "křák", ale šest sedum metrů vysoký strom. A pokud se dobře pamatuju, tak vlak vykolejí i na kosti, že? - tak jak dopadne, když najede na pět čísel hrubou haluz?
Akát se používá pořád na sloupky hlavně u menších vinohradů, kde není potřeba unifikace kvůli mechanizaci.
Jen mimochodem, sice krásně meduje, ale v průměru tak jednou za deset let.
Nicméně váš příspěvek opět jen dokazuje, že kopat tu chcete především vy, poněvadž by jste jednou všechny stromy kolem trati vykácel, podruhé vysazoval, ač je to proti zákonu, který jste tak plamenně obhajoval - Podle novely zákona o drahách účinné od 15. ledna 2020 ohrožují bezpečnost dráhy dřeviny nebo jejich větve, pokud by jen teoreticky mohly dopadnout na koleje. Tudíž opět jen dokazujete jak konzistentně nekonzistentní (díky za trefné vyjádření M. Kletečkové) ve skutečnosti jste - zjevně vlivem "komplexního uvažování"
BM
Břetislav Machaček
29.1.2023 12:18 Reaguje na Jakub GraňákJistě! Lípa snese ořez tak, že po ořezu áleje na
Dubové u Vítkova-Podhradí zbyla pouze torza. Dub
než kořeny zpevní svah, tak tu už nebudete ani vy
a akát už může svah držet za deset let tak, že se
nepohne ani o centimetr. Jen lpěte na původnosti,
sanujte náspy a opravujte zborcené koleje. Mi se
líbí váš fanatismus kritizující i to medování. U vás v horách 1x za 10 let. U nás ob rok a na jihu
Moravy každý rok. Je to pouze o pozdním mrazu, ale kvést se snaží každoročně. Mám jich v okolí asi 30 a kilometr dál u koridorové trati desítky. Před dvěma roky je radikálně ořezali na keře a naopak ostatních stromů se zbavili úplně, protože ořez by nebyl z důvodu bezpečnosti účinný. U těch dubů
jim to zakázali ochranáři a zde se čeká, jak to
jednou za vichřice dopadne, až tam pojede vlak
150 km/h. Jsou tam dokonce duby nakloněné nad
zatrolejovanou trať, ale co naplat, ochranáři
jezdí auty a tak se nemusejí obávat nehody ve
vlaku. Nízké keře kolem tratí a cest na rozdíl
od velkých stromů nikoho neohrozí a ano musí
být tak nízké, aby upadlá větev nespadla ani
na kolej, natož na trolej. Půl života jsem prožil
na kolejích a kolem lokomotiv a mám určitě více
zkušeností se stromy kolem tratí. Míval jsem
odtamtud kdysi palivové dříví a právě o ten akát
byla největší rvačka. Konzistentní názory na
odlišné věci může mít pouze Kletečková a vy,
ale já posuzuji případ od případu a konkrétního
místa. Budiž likvidovat akát na Kotouči ve
Štramberk kvůli jasoňům, ale u tratí, kde
zpevňuje kořeny náspy a nebo z hald, kde ani
nic jiného neroste, je prostě pouhý fanatizmus!
Odpovědět
Dubové u Vítkova-Podhradí zbyla pouze torza. Dub
než kořeny zpevní svah, tak tu už nebudete ani vy
a akát už může svah držet za deset let tak, že se
nepohne ani o centimetr. Jen lpěte na původnosti,
sanujte náspy a opravujte zborcené koleje. Mi se
líbí váš fanatismus kritizující i to medování. U vás v horách 1x za 10 let. U nás ob rok a na jihu
Moravy každý rok. Je to pouze o pozdním mrazu, ale kvést se snaží každoročně. Mám jich v okolí asi 30 a kilometr dál u koridorové trati desítky. Před dvěma roky je radikálně ořezali na keře a naopak ostatních stromů se zbavili úplně, protože ořez by nebyl z důvodu bezpečnosti účinný. U těch dubů
jim to zakázali ochranáři a zde se čeká, jak to
jednou za vichřice dopadne, až tam pojede vlak
150 km/h. Jsou tam dokonce duby nakloněné nad
zatrolejovanou trať, ale co naplat, ochranáři
jezdí auty a tak se nemusejí obávat nehody ve
vlaku. Nízké keře kolem tratí a cest na rozdíl
od velkých stromů nikoho neohrozí a ano musí
být tak nízké, aby upadlá větev nespadla ani
na kolej, natož na trolej. Půl života jsem prožil
na kolejích a kolem lokomotiv a mám určitě více
zkušeností se stromy kolem tratí. Míval jsem
odtamtud kdysi palivové dříví a právě o ten akát
byla největší rvačka. Konzistentní názory na
odlišné věci může mít pouze Kletečková a vy,
ale já posuzuji případ od případu a konkrétního
místa. Budiž likvidovat akát na Kotouči ve
Štramberk kvůli jasoňům, ale u tratí, kde
zpevňuje kořeny náspy a nebo z hald, kde ani
nic jiného neroste, je prostě pouhý fanatizmus!
Jakub Graňák
29.1.2023 12:56 Reaguje na Břetislav MachačekMeduje jednou za deset let u tchána (Háj ve Slezsku), u nás prakticky nikdy... sakra že? O zbytku, jako vždy vnášíte do diskuse další nesouvisející pseudoargumenty bez elementární míry erudice,nemá smysl se s vámi bavit, jste holt nedouk z partesu, stejně jako ti vaši fanatici
Odpovědět
PE
Petr Eko
29.1.2023 10:37No a co tak svah jednoduše přisypat u paty, aby se změnšil jeho sklon a tím pádem odstranila možnost "ujetí".. Pár stovek kubíků zeminy a je to hotovo. Levně, rychle, natrvalo..
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.1.2023 12:28 Reaguje na Petr EkoI to je možné, ale ono to možná už není drážní pozemek a vlastník
to neprodá a nedovolí. Neznám konkrétní případ, ale i to bývá někdy
neřešitelný problém. U nás nechtějí lidé prodat ani metrový pruh zahrad městu na bezpečný chodník kolem frekventované silnice a
rodiče trnou, zda se jim ve zdraví vrátí děti ze školy. I takoví
jsou lidé a to jim obec nabízí náhradní pozemky i nový plot za
ty jejich staré ploty opakovaně poškozeny auty jedoucími těsně
u nich. Být tam zvýšený chodník, tak přibrzdí a už se to nestane.
U takových svahů je i možnost drahých opěrných zdí a štětových
stěn, ale nejlevnější je zpevnění kořeny dřevin a to je EKO !
Odpovědět
to neprodá a nedovolí. Neznám konkrétní případ, ale i to bývá někdy
neřešitelný problém. U nás nechtějí lidé prodat ani metrový pruh zahrad městu na bezpečný chodník kolem frekventované silnice a
rodiče trnou, zda se jim ve zdraví vrátí děti ze školy. I takoví
jsou lidé a to jim obec nabízí náhradní pozemky i nový plot za
ty jejich staré ploty opakovaně poškozeny auty jedoucími těsně
u nich. Být tam zvýšený chodník, tak přibrzdí a už se to nestane.
U takových svahů je i možnost drahých opěrných zdí a štětových
stěn, ale nejlevnější je zpevnění kořeny dřevin a to je EKO !
LB
Lukas B.
30.1.2023 13:04 Reaguje na Břetislav Machačekdrž se, ševče, svého kopyta. stabilita zemních konstrukcí opravdu není jen funkcí nějakého prokořenění nějakých pár decimetrů/metrů. tam může být problém někde v hloubce blížící se výšce násypu.
na železnici rekonstrukce vyžaduje poměrně mnoho plánování, to není jako na silnici, kde lze vypanelovat objížďku přes sousední pole (expresivně řečeno). a samotné zhotovení přitěžovací patní lavice potřebuje nejen pozemek, ale i spojení lavice se stávajícím násypem ("zazubení"), a to někdy není možno dělat za provozu bez výluky. a výluku je nutno naplánovat. a sanaci je nutno naprojektovat, získat stavební povolení a vysoutěžit. a po onen mezičas (řádově několik let) je nutno zajistit bezpečný provoz, čili provádět monitoring.
Odpovědět
na železnici rekonstrukce vyžaduje poměrně mnoho plánování, to není jako na silnici, kde lze vypanelovat objížďku přes sousední pole (expresivně řečeno). a samotné zhotovení přitěžovací patní lavice potřebuje nejen pozemek, ale i spojení lavice se stávajícím násypem ("zazubení"), a to někdy není možno dělat za provozu bez výluky. a výluku je nutno naplánovat. a sanaci je nutno naprojektovat, získat stavební povolení a vysoutěžit. a po onen mezičas (řádově několik let) je nutno zajistit bezpečný provoz, čili provádět monitoring.
LB
Lukas B.
30.1.2023 13:07 Reaguje na Lukas B.jo a mimochodem - pod akáty není prakticky žádný podrost, akáty vytlačí úplně všechno a lokalitu zcela zruderalizují, a pod akáty vydrží akorát tak podobně hnusné mahonie a pajasany, a jinak je "hlína" bez pokryvu. to opravdu není žádný ideál.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.1.2023 14:46 Reaguje na Lukas B.Vy asi ven od PC moc nechodíte a bohužel sem nelze
přidat fotografie akátů s trávou mezi nimi a s kořeny jako ruka držící pohromadě i haldovinu v takovém úhlu, že by ji bez nich spláchla dolu voda. Mám to hned za domem a vídám to denně na rozdíl od
"znalců" tety Wiki!
Odpovědět
přidat fotografie akátů s trávou mezi nimi a s kořeny jako ruka držící pohromadě i haldovinu v takovém úhlu, že by ji bez nich spláchla dolu voda. Mám to hned za domem a vídám to denně na rozdíl od
"znalců" tety Wiki!
LB
Lukas B.
30.1.2023 18:49 Reaguje na Břetislav Machačekpojďte na procházku (třeba) na Bílou skálu. někdy tak až budou kvést akáty a mahonie. ta kompozice bílé a žluté, ach, srdéčko Vám zaplesá.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
30.1.2023 15:04 Reaguje na Lukas B.O tom projektování žádná, ale trať není nová
a to ji nikdo předtím neprojektoval a nebo ji projektoval špatně? U havarijních stavů se nečeká
na projekt a stavební řešení, ale provádí se
nouzové stavební zabezpečení. Kdysi jsem viděl
jak sesouvající se svah pokryli kari sítí a
zalili betonem. Provizorní řešení tam je dodnes
a bez projektu, soutěže a jiných pitomostí.
Po půl roce tam navrtali díry a i do nich pak
natlačili betonové "kořeny" Bylo třeba nutně svah zabezpečit, zeptali se odborníka jak a druhý den
tam už lili beton. To ale bylo za socíku, kde
by musel někdo řediteli stavební firmy dát
úplatek tak leda ze svých úspor a nebo mu dát
volnou jízdenku na vlak, protože na úplatky
nebyly dostatečně velké reprefondy.
Odpovědět
a to ji nikdo předtím neprojektoval a nebo ji projektoval špatně? U havarijních stavů se nečeká
na projekt a stavební řešení, ale provádí se
nouzové stavební zabezpečení. Kdysi jsem viděl
jak sesouvající se svah pokryli kari sítí a
zalili betonem. Provizorní řešení tam je dodnes
a bez projektu, soutěže a jiných pitomostí.
Po půl roce tam navrtali díry a i do nich pak
natlačili betonové "kořeny" Bylo třeba nutně svah zabezpečit, zeptali se odborníka jak a druhý den
tam už lili beton. To ale bylo za socíku, kde
by musel někdo řediteli stavební firmy dát
úplatek tak leda ze svých úspor a nebo mu dát
volnou jízdenku na vlak, protože na úplatky
nebyly dostatečně velké reprefondy.
LB
Lukas B.
30.1.2023 18:56 Reaguje na Břetislav Machačekdifficile est satiram nan scribere. ono to vidělo jak někde dělali.
no k věci:
ad "o ji nikdo předtím neprojektoval a nebo ji projektoval špatně?" geotechnické riziko je drahý špás, a někdy se problém může projevit po desítkách či stovkách let. zejména se změnou vodního režimu podloží stavby (ať už z příčin jakýchkoli, od jiného rozložení srážek po bezodtokou jámu někde výše v kopci po sražení hladiny nějako jinou stavbou která je mimochodem i drenáží.
ad "bez projektu, soutěže a jiných pitomostí". sám se velmi často rozzuřím doběla nad zdržující byrokracií, nicméně užití veřejných peněz (správa železniční dopravní cesty je státní organizace) nemůže být holubník a okamžitá cochcárna. respektive okamžité řešení je nonstop pochůzkář, dočasné řešení je monitoring a definitivní (snad) řešení je celé martirium územní a stavební zpestřené výkupem pozemků a bojem s raketýringem občanských aktivistů a všelikých jiných chytráků.
Odpovědět
no k věci:
ad "o ji nikdo předtím neprojektoval a nebo ji projektoval špatně?" geotechnické riziko je drahý špás, a někdy se problém může projevit po desítkách či stovkách let. zejména se změnou vodního režimu podloží stavby (ať už z příčin jakýchkoli, od jiného rozložení srážek po bezodtokou jámu někde výše v kopci po sražení hladiny nějako jinou stavbou která je mimochodem i drenáží.
ad "bez projektu, soutěže a jiných pitomostí". sám se velmi často rozzuřím doběla nad zdržující byrokracií, nicméně užití veřejných peněz (správa železniční dopravní cesty je státní organizace) nemůže být holubník a okamžitá cochcárna. respektive okamžité řešení je nonstop pochůzkář, dočasné řešení je monitoring a definitivní (snad) řešení je celé martirium územní a stavební zpestřené výkupem pozemků a bojem s raketýringem občanských aktivistů a všelikých jiných chytráků.
