Havlíček: Vláda by odmítnutím plánu útlumu uhlí popřela komisi

Podle dat Energetického regulačního úřadu na hnědé uhlí předloni připadalo asi 40 procent výroby elektřiny, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Honza Groh / Wikimedia Commons

Havlíček ČTK řekl, že vláda nebude diskutovat o konkrétním termínu, bude pouze schvalovat dokument s výstupy Uhelné komise, který bude vládě předložen. "Zdaleka nejdůležitější tam vůbec není rok 2038. Nejdůležitější je tam mezidobí let 2025 až 2030, kdy jdeme na 50 procent," podotkl ministr. Připomněl, že například zástupci průmyslu požadovali původně termín konce uhlí ještě vzdálenější, například v roce 2045.

"Rozumím tomu, že každý může mít svůj pohled. Ale při vším respektu by ministr zdravotnictví neměl rozhodovat o roku 2033 nebo 2038. Měl by si vzít podklady odborné komise, která zdůvodní ten jízdní řád a ukáže prostě, jak se budou jednotlivé zdroje instalovat nové, případně zavírat staré. O tom byla rok a půl dlouhá diskuse. Říkám to v dobrém," uvedl Havlíček. "Chceme aby to provozovatel přenosové sítě ČEPS odprezentoval i s ohledem na stabilitu přenosové soustavy. Není to o tom, co si přeji, ale jaká je realita zdrojů," dodal.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) minulý týden v rozhovoru pro web Euractiv.cz uvedl, že je pro ukončení těžby uhlí co nejdříve. Web Aktuálně.cz pak dnes napsal, že k dřívějšímu odklonu od uhlí se přiklání také ministři za ČSSD. "My o tom budeme v rámci ČSSD ještě jednat, kloníme se ale k dřívějšímu termínu, než doporučuje Uhelná komise," řekl webu ministr vnitra a předseda sociálních demokratů Jan Hamáček. Druhý z předsedů Uhelné komise, ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) podpořil konec využívání uhlí v Česku v roce 2033 na prosincovém jednání, na kterém komise rok 2038 doporučila.

Havlíček tehdy rozhodnutí označil za kompromis, z 19 členů komise podle něj hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi. S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi - Jan Rovenský a Jiří Koželouh, oba komisi následně opustili.

Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo loni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny. Provozovatelem uhelných elektráren je v ČR polostátní společnost ČEZ nebo soukromé společnosti Sev.en Energy a Sokolovská uhelná.