https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/historik-sezonni-presuny-dobytka-v-krkonosich-byly-vetsinou-na-kratsi-vzdalenost
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Historik: Sezonní přesuny dobytka v Krkonoších byly většinou na kratší vzdálenost

26.11.2022 02:18 | PEC POD SNĚŽKOU (ČTK)
Stáda krav se pasou v Krkonoších i v současnosti.
Stáda krav se pasou v Krkonoších i v současnosti.
Zdroj | Správa KRNAP
V Krkonoších v minulosti chov dobytka určovaly geografické podmínky, historická specifika a roztříštěná forma osídlení charakterizovaná tzv. budním hospodářstvím. Proto v těchto horách nejsou ve větší míře doloženy sezonní přesuny dobytka na delší vzdálenosti. Chov dobytka byl od raného novověku běžnější v dnes české části Krkonoš, kde byly vhodnější podmínky. ČTK to řekl historik Krkonošského muzea ve Vrchlabí Správy KRNAP Jiří Louda.
 

"Nemám informace o tom, že by v Krkonoších existovaly velké tzv. dobytčí stezky, známé třeba z Alp. Jednalo se sice o činnost obvyklou, ale veskrze soukromou, nikoli komunitní, proto přehánění dobytka mezi pastvinami probíhalo zřejmě jen na kratší vzdálenosti," řekl ČTK Louda.

Za zlatou éru chovu dobytka a budního hospodářství označil druhou polovinu 18. století s přesahem do počátku 19. století. Hlavním produktem budního hospodářství byly mléčné výrobky. Velkým nepřítelem dobytka v Krkonoších byly od 19. století majitelé panství či velkostatků, jimž patřili horské lesy. "Horská pastva totiž lesy poškozovala a v této době již poskytovaly lesy majitelům velkostatků větší zhodnocení než pronájem pastvin. Ochrana hospodářského lesa, nikoli tedy ochrana přírody, byla silným impulzem k omezení horské pastvy," řekl ČTK Louda.

Počátky chovu dobytka v Krkonoších a s tím spojené přehánění stád mezi letními pastvinami a farmami lze podle historiků sledovat od 16. a 17. století, kdy je doložen nelegální chov koz a hovězího dobytka na pasekách po těžbě dřeva pro hornické účely. Postupně si ale vrchnost uvědomila význam pastevectví a začala někde s jeho podporou. "Zejména ve středních a západních Krkonoších tak začaly vznikat tzv. dvorské boudy, na nichž se choval panský dobytek. Ten byl na dobu pastvy do horských poloh vyháněn z panských dvorů ve vesnicích na úpatí hor. Nešlo ale o žádné velké vzdálenosti, zpravidla o trasy v jednotkách kilometrů," uvedl historik.

Ačkoli řada panských dvorských bud do konce 17. století zanikla, ve skutečnosti byla pronajata, způsob horského chovu dobytka se uchoval. "Na pastevní sezonu byl hnán dobytek z hospodářství v údolí na horské boudy a na zimu zase zpět. Hřebenové boudy či výše položené odlehlé boudy tak sloužily jako sezonní salaše a seníky. Nechovaly se zde ovce, ale hovězí dobytek a kozy. Dobytek se v této době k pronajatým boudám nehonil již tak často z vesnic v podhůří, ale přímo z údolí v horách," řekl ČTK Louda.

Tento sezonní způsob chovu dobytka - vyhánění na letní boudy, podle něj pomalu začal ustupovat před polovinou 19. století, kdy se v důsledku dělení majetku rozrůstajících se rodin horalů měnily letní boudy na boudy osídlené celoročně. "Pak i dobytek na nich zůstával celoročně, přesto však jistá míra vyhánění dobytka na horské pastviny zůstala. Vždy ale pastviny patřily, nebo častěji byly pronajaty, tomu samému budaři, jehož byl dobytek. Nejednalo se o občinové pastviny jako například v Karpatech," řekl.

Postupný zánik budního hospodářství, nikoli však chovu dobytka, začal na sklonku 18. století a vyvrcholil ve 20. století.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist