Mezinárodní den vyder je příležitostí připomenout si, že ochrana čistých vod je zásadní pro celé ekosystémy Krkonoš
25.5.2026 09:19 | PRAHA
(Ekolist.cz) | Radek Drahný
V Krkonoších dnes patří vydra říční mezi stabilně se vyskytující druhy. Odhaduje se, že v pohoří žijí přibližně tři desítky jedinců. Pracovníci ochrany přírody pravidelně nacházejí pobytové znaky, zejména trus a stopy, na všech významnějších vodních tocích, například na Jizeře, Jizerce, Labi, Malém Labi, Úpě, Malé Úpě, Kalné, Zlatém potoce nebo Lučním potoce.
Nebylo tomu tak vždy. Dlouho byla na seznamu vymizelých druhů. Už v polovině 19. století byla uváděna jako nepočetná a poslední úlovek je z roku 1934. Dalších 70 let Krkonošemi, resp. jejich podhůřím, jen občas migrovala. Po roce 2000 se začala její populace stabilizovat a růst.
Za největší ohrožení vyder (nejen v Krkonoších) jsou dnes považovány srážky s automobily, ke kterým dochází především při migraci podél vodních toků a při křížení silnic. Přesto lze současný stav populace hodnotit jako stabilní.
Vydra říční je dokonale přizpůsobena životu ve vodě. Má hustou nepromokavou srst, plovací blány mezi prsty a dlouhý svalnatý ocas, který jí pomáhá při plavání. Živí se převážně rybami, ale nepohrdne ani obojživelníky či raky. V přírodě hraje důležitou roli, protože často loví oslabené nebo nemocné jedince a pomáhá tak udržovat zdravou populaci vodních živočichů.
Mezinárodní den vyder je příležitostí připomenout si, že ochrana čistých řek a potoků je zásadní nejen pro vydry, ale pro celé horské ekosystémy Krkonoš.
Financováno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu č. CH-V1-17 Zodpovědně do přírody: partnerství pro národní parky.
reklama
Dále čtěte |
Sněhové pole Mapa republiky v Krkonoších zmizelo 4. června, neobvykle brzy
Zaměstnanci KRNAP se obávají škrtů a změn, odbory chtějí jasné odpovědi
Povodí Labe začalo s těžbou sedimentů z vypuštěné Labské přehrady v Krkonoších
Další články autora |
Začíná Týden invazních druhů. V Krkonoších se omezuje zejména těchto 5 rostlin
Jak může každý z nás pomoci opylovačům? Osm tipů pro naše zahrady
Děti se zapojily do péče o orchidejové louky v KrkonošíchOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (36)
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
25.5.2026 12:57Mezinárodní den vyder bych nazval mezinárodním dnem pitomosti, protože oslavovat zvíře, které se množí v naší přírodě geometrickou řadou a plundruje populace ryb, žab a raků, to může jenom pitomec. Už dnes jsou vydry v některých oblastech přemnožené, dělají obrovské škody na rybí obsádce a ještě je budeme oslavovat?
Odpovědět
II
Imarr Imarr
25.5.2026 13:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaOmyl. Vydra ekologizuje naší krajinu. Stejně jako další predátoři. Nečtete ekolist?
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
25.5.2026 15:55 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaŘeč je o Krkonoších/KRNAPu a v článku se uvádí, že jich tam žije cca 30 ... piece of cake.
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
25.5.2026 16:13 Reaguje na Radek ČudaA kam odcházejí potomci těch třiceti vyder, kteří se v NP neuživí? Mimo park. A mimochodem, vydra klidně obsadí i více znečíštěné vody, pokud je tam dostatek kořisti. Takže ten symbol je pitomost. Měli jako symbol uvést třeba raka říčního, který skutečně vyžaduje šistou vodu a určitě v NP žije. Takže si za svým názorem stojím.
Odpovědět
ss
su
25.5.2026 21:49 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No jasně, co bude symbolem, bude určovat nějaký Šeděnka....symbol raka na mezinárodní den vyder....máte vůbec vychozenou základní školu?
Odpovědět
JO
Jarka O.
25.5.2026 22:10 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaŽerou i vajíčka ptáků hnízdících na zemi. A vidíte, pan su Vás už taky poslal zpět na ZŠ jako mě, budem sedět spolu v lavici, ano:). Ono po kovidu je ve školách dost místa a pan su potřebuje asi žáky:)
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
26.5.2026 09:56 Reaguje na Jarka O.S Vámi si do té lavice sednu rád. A co se týče pana su, ten by potřeboval změnit medikaci. Měli by mu nasadit výrazně silnější prášky na zklidnění pychiky.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
26.5.2026 14:02 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJak je v článku uvedeno, celkem často "pod kola" a je vymalováno.
Plus by vám na tu otázku odpověděli v KRNAPu, bo si troufnu tvrdit, že tu "svoji" populaci mají celkem zmapovanou a to samozřejmě včetně rozmnožování.
A já nechcu bejt hnusnej, ale pokud sem házíte podobné teorie, tak byste měl umět je nějak aspoň trochu odborně vyfutrovat, zejména z pohledu počtu jedinců a jednotlivých lokalit, co je už moc, co je ok, a na základě čeho tak soudíte.
Já jsme prostě toho názoru, že jak jsem psal, mít na celé Krkonoše 30 vyder fakt nemůže být nějak zu fíl.
Symboly fakt neřeším, musím přiznat, že jsem si toho vůbec nevšiml ... za mne mne je symbol Krkonoš jen jeden, a to je Krakonoš:-) ... Rýbrcoula po válce odsunuli;-)))
Odpovědět
Plus by vám na tu otázku odpověděli v KRNAPu, bo si troufnu tvrdit, že tu "svoji" populaci mají celkem zmapovanou a to samozřejmě včetně rozmnožování.
A já nechcu bejt hnusnej, ale pokud sem házíte podobné teorie, tak byste měl umět je nějak aspoň trochu odborně vyfutrovat, zejména z pohledu počtu jedinců a jednotlivých lokalit, co je už moc, co je ok, a na základě čeho tak soudíte.
Já jsme prostě toho názoru, že jak jsem psal, mít na celé Krkonoše 30 vyder fakt nemůže být nějak zu fíl.
Symboly fakt neřeším, musím přiznat, že jsem si toho vůbec nevšiml ... za mne mne je symbol Krkonoš jen jeden, a to je Krakonoš:-) ... Rýbrcoula po válce odsunuli;-)))
su
25.5.2026 16:21 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Vážený pane Šeděnko - je to MEZINÁRODNÍ DEN VYDER!!! Takže se to vztahuje ke všem druhům vyder na celé planetě a některé jsou velmi ohrožené. Takže přes vaši tupou českou malost byste se mohl alespoň naučit číst. Ovšem Vaše nenávist ke všemu živému Vám to dozajista nedovoluje.....
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
25.5.2026 16:49 Reaguje nanenávist bych v tom příspěvku neviděl....
člověk by měl mít možnost napsat svůj názor, aniž by ho jiný ukamenoval.
což na soc sítích tohle neznají, právo mít a projevit svůj názor, zvláště, když je ve slušnosti je zkouška demokracie.
Odpovědět
člověk by měl mít možnost napsat svůj názor, aniž by ho jiný ukamenoval.
což na soc sítích tohle neznají, právo mít a projevit svůj názor, zvláště, když je ve slušnosti je zkouška demokracie.
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
25.5.2026 17:30 Reaguje naZ článku jednoznačně vyplývá že se jedná o vydru říční. Takže byste se měl asi naučit číst. A o vaší "odvaze" svědčí i to, že jste se u svého příspěvku nepodepsal. Jste ubožáček.
Odpovědět
Karel Zvářal
25.5.2026 18:57 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaSU je tradiční troll, který tou svou nenávistí ke každému s odlišným názorem častuje každého, kdo si dovolí kritizovat ikonické/chráněné druhy. Vyplundrované řeky bez kdysi hojných "šulic" =plevelných rybek aktivisty nezajímají, to jim přijde normální. U nás (ve městě) jsou k vidění opravdu kusy/"klády", ale zcela chybí střední a malá velikost. To vše je práce volavek a morčáků. Kormoráni se naučili bát a jen proletují ve výšce. Vydra maximálně přechází/migruje.
Odpovědět
su
25.5.2026 21:07 Reaguje na Karel Zvářal
Jaký názor???? Neznalost a nesmysly, kterými tu všichni kralujete si zaslouží maximální kritiku))).
Odpovědět
ZŠ
Zbyněk Šeděnka
26.5.2026 09:58 Reaguje na Karel ZvářalPříspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
26.5.2026 11:30 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJe to tak, už jsem mu kdysi psál: Maličká SU, husy pásu, machrovala bych já, až sa třasu... Nijak se z toho nepoučil, neznalost a nesmysly (např o původu muflona) zde plodí sám, a domnívá se, že svou vzteklou arogancí všechny přeřve. Král krysa...
Odpovědět
su
25.5.2026 21:05 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No bodejť, když se dál článek věnuje Krkonoším, proto musí jít o vydru říční. Ale ten den se jmenuje MEZINÁRODNÍ DEN VYDER a s tím nic nenaděláte ))).
Odpovědět
PE
Petr Eliáš
25.5.2026 14:12Už jen proto, že to tak sejří místní křivozubáky, tak je to dobrý mezinárodní den. :) Každopádně v Krkonoších je vydra přirozená a patří tam, takže super že se ji tam docela daří. ;)
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
25.5.2026 15:25V NP je vydra za mě v pořádku. Potíž s vydrou je mimo NP a zejména na sádkách, rybnících a rybářských revírech. Bez dostatečného počtu přirozených nepřátel a díky absolutní ochraně se rychle šíří. Díky teritorialitě jsou mladé vydry vytlačovány po potocích a vlásečnicích kamkoliv včetně navštěvování zahradních jezírek a nebesáků. Plundrují řeky i potoky a zejména tam, kde chybí přirozené úkryty (což je v lidmi pozměněné krajině prakticky všude). Ryby, raci a obojživelníci nemají v běžném českém (= vydatně regulovaném) toku šanci.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
25.5.2026 15:56 Reaguje na Dalibor MotlNo, v NP tvoří problém i mizení autochtonní rybí populace pstruh, lipan a na ni navázané například perlorodky. Takže nejen čistá voda ale i regulace vydry i tam by perlorodkám pomohla. Navíc není jisté jak intenzivně šíří vydra račí mor.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.5.2026 17:55 Reaguje na Slavomil VinklerKápl jste na to, co už někteří rybáři tvrdí několik let.
Rybář musí při přechodu z revíru do revíru DESINFIKOVAT
gumáky a nebo neopreny a veškeré pomůcky, které přijdou
do styku s vodou, aby nešířili račí mor. Ptáci a vydry
peří a srst nedesinfikují a čím jich více přibývá, tak
přibývá ohnisek račího moru, kdežto pstruhařů ubývá a
na mnohých revírech se už ani neloví z důvodu ochrany
ryb a nebo jejich absence. O likvidaci mlžů, raků, žab
je už zbytečné dál mluvit, ale Vydrýsek je roztomilý
a redukovat jejich počet je nepřípustné i kdyby měla
být jejich kořist vyhubena !
Odpovědět
Rybář musí při přechodu z revíru do revíru DESINFIKOVAT
gumáky a nebo neopreny a veškeré pomůcky, které přijdou
do styku s vodou, aby nešířili račí mor. Ptáci a vydry
peří a srst nedesinfikují a čím jich více přibývá, tak
přibývá ohnisek račího moru, kdežto pstruhařů ubývá a
na mnohých revírech se už ani neloví z důvodu ochrany
ryb a nebo jejich absence. O likvidaci mlžů, raků, žab
je už zbytečné dál mluvit, ale Vydrýsek je roztomilý
a redukovat jejich počet je nepřípustné i kdyby měla
být jejich kořist vyhubena !
JP
Jaroslav Pokorný
26.5.2026 13:02 Reaguje na Břetislav MachačekDospělý Vydrýsek byl pořádně kousavá potvora, viděl jsem ho v záchranné stanici v Pavlově. Zatímco ostatním vydrám jsme mohli výběhy uklízet a ony nám přebíhaly přes boty - hladit je nám zásadně nedoporučovali - Vydrýsek lidi napadal.
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
26.5.2026 12:51 Reaguje na Dalibor MotlVydru jsem potkal v lese, přebíhala mezi maličkými potůčky, asi 3 km od Orlice.
Odpovědět
Karel Zvářal
26.5.2026 13:06 Reaguje na Jaroslav PokornýOd Tiché nebo Divoké? Ony jsou v jednom místě (u Těchonína) jen asi 3,5km od sebe. Vydra je aktivní šelma, při potulce mladých může přejít lesem do druhého povodí, je to dobré pro mísení genů. Kromě ryb nepohrdne ničím od masa (ptáci, hlodavci, žáby...).
Odpovědět
JP
Jaroslav Pokorný
26.5.2026 13:07Fšeho má být přiměřeně. Čas od času si v blízkém podniku koupím pstruha či sivena k obědu. V zimě mně majitel ukazoval stopy po vydře, která mu plundrovala kapry v rybníku. Říkal, že mu bylo doporučeno, aby kolem natáhl el. ohradník asi 20 cm nad zemí.
Něco podobného chtěli před léty instalovat kolem řeky a rybníků v lednickém parku. Nakonec zvolili jednodužší, byť dříve, jako neestetické, odmítané omotání kmenů zahradním pletivem.
Odpovědět
Něco podobného chtěli před léty instalovat kolem řeky a rybníků v lednickém parku. Nakonec zvolili jednodužší, byť dříve, jako neestetické, odmítané omotání kmenů zahradním pletivem.
BM
Břetislav Machaček
26.5.2026 17:08 Reaguje na Jaroslav PokornýTo pletivo je proti bobrům a s vydrami nemá nic společného. Proti
bobrům kamarád natřel své stromy u potoka do metrové výšky pouze
gumoasfaltem, který bobrům nechutná. Vypadá to lépe, než pletivo
na kmenech stromů a nezarůstá do nich jako to pletivo, když se
pravidelně nepovoluje. Proti vydrám je bohužel na volných vodách
pouze puška a pasti. Chovný pstruhový potok nelze jinak ochránit!
To věděli naši předci a v zámeckých účetních knihách jsou uvedeny
částky vyplácené lovčím za likvidaci škodné, aby měli šlechtici
revíry plné zvěře a ryb. Jinak to prostě nejde. Buď to a nebo to.
Vyberme si, co je přednější, zda totální hájení predátorů, které
dojde až k jejich umělému dokrmování a nebo regulace na únosnou
mez.
Odpovědět
bobrům kamarád natřel své stromy u potoka do metrové výšky pouze
gumoasfaltem, který bobrům nechutná. Vypadá to lépe, než pletivo
na kmenech stromů a nezarůstá do nich jako to pletivo, když se
pravidelně nepovoluje. Proti vydrám je bohužel na volných vodách
pouze puška a pasti. Chovný pstruhový potok nelze jinak ochránit!
To věděli naši předci a v zámeckých účetních knihách jsou uvedeny
částky vyplácené lovčím za likvidaci škodné, aby měli šlechtici
revíry plné zvěře a ryb. Jinak to prostě nejde. Buď to a nebo to.
Vyberme si, co je přednější, zda totální hájení predátorů, které
dojde až k jejich umělému dokrmování a nebo regulace na únosnou
mez.
RČ
Radek Čuda
27.5.2026 12:25 Reaguje na Břetislav Machaček"likvidaci škodné, aby měli šlechtici revíry plné zvěře a ryb."
Nejsem si jist, jestli tohle je argument, který v druhém kvartálu 21. století u nás obstojí;-)))
Regulace na únosnou mez je fajn myšlenka ... a jako většina podobných hezkých myšlenek je v praxi tak nějak k hovnu. Bo už ten první drobný problém ... kdo tu únosnou mez určí?
Odpovědět
Nejsem si jist, jestli tohle je argument, který v druhém kvartálu 21. století u nás obstojí;-)))
Regulace na únosnou mez je fajn myšlenka ... a jako většina podobných hezkých myšlenek je v praxi tak nějak k hovnu. Bo už ten první drobný problém ... kdo tu únosnou mez určí?
Karel Zvářal
27.5.2026 13:10 Reaguje na Radek ČudaBingo!-) Miluji tyhle diskuse (o predátorech zejm.) a specielně tuhle větu. Kdo? Třeba já! A kdo bude chtít, rád mu vysvětlím, jak jsem k tomu číslu došel.
Neb ten dnešní "odezdikezdizmus" je stejně špatný, jako "hubení všemi prostředky". Tak jako přemnožení lidí vyvolává evidentní problémy, podobné je to s druhy, které nemají predátora, resp "mají a nemají".
Proto je na řadě člověk, jakožto nejklíčovější ze všech klíčových, aby si s problémem poradil. U řady druhů to jakž takž funguje, jiné jsou zbytečně chráněné (krkavec), u již některých lovených je třeba zvýšit motivaci (kuna, mýval).
Odpovědět
Neb ten dnešní "odezdikezdizmus" je stejně špatný, jako "hubení všemi prostředky". Tak jako přemnožení lidí vyvolává evidentní problémy, podobné je to s druhy, které nemají predátora, resp "mají a nemají".
Proto je na řadě člověk, jakožto nejklíčovější ze všech klíčových, aby si s problémem poradil. U řady druhů to jakž takž funguje, jiné jsou zbytečně chráněné (krkavec), u již některých lovených je třeba zvýšit motivaci (kuna, mýval).
RČ
Radek Čuda
28.5.2026 12:01 Reaguje na Karel ZvářalJen vás drobně poupravím ... člověk si s tím musí/měl by poradit prostě proto, že je to právě on, kdo má nějaké požadavky a představy o tom, jak by ty ekosystémy a podobně měly vypadat a fungovat. Takže se musí snažit a modlit se, aby mu to vyšlo.
Protože v opačném případě nastoupí matka příroda a bude vymalováno;-))). Ona fakticky celá ochrana přírody je o tom, že se jí do toho snažíme nějak fušovat a čistě z tho důvodu, že chceme aby to bylo tak ějak podle našich představ. Příroda si poradí se vším. Nakonec, i s náma. Času na to má spoustu a na rozdíl třeba od nás nikam nespěchá.
Odpovědět
Protože v opačném případě nastoupí matka příroda a bude vymalováno;-))). Ona fakticky celá ochrana přírody je o tom, že se jí do toho snažíme nějak fušovat a čistě z tho důvodu, že chceme aby to bylo tak ějak podle našich představ. Příroda si poradí se vším. Nakonec, i s náma. Času na to má spoustu a na rozdíl třeba od nás nikam nespěchá.
SV
Slavomil Vinkler
28.5.2026 14:30 Reaguje na Radek ČudaJistěže poradí. Například minimálně 5x vymírání. To vy mermomocí chcete? Já bych raději udržel tu stávající pestrost.
Odpovědět
Karel Zvářal
28.5.2026 14:56 Reaguje na Slavomil VinklerJj, pomáhat slabším, a to zdaleka ne jen predátorům. Nepočetné chránit, početné/přemnožené regulovat. Prostě člověk jako nejklíčovější druh.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
29.5.2026 10:36 Reaguje na Slavomil VinklerNic ve zlém, ale to jste ten můj text pochopil hodně blbě;-)
Odpovědět
Karel Zvářal
26.5.2026 16:01Docela by mě zajímalo, jak slaví Den vyder v zemi Slunce. Jestli ta tečka neukápla nechca, tak žijí na nějakém pidiostrově, přičemž hlavní čtyři jsou bílé... Asi tam rádi nosí vydří kožich, podobně i v zemi vedle Cejlonu. S našimi mnoha tisíci kusy psát o vydře jako o "vzácné" mi přijde jako chucpe.
Odpovědět
RČ
Radek Čuda
27.5.2026 12:28 Reaguje na Karel ZvářalTo vím náhodou úplně přesně. Jako já. Bo o nějakém dni vyder nemají vůbec ánunk. Já do tohoto článku taky neměl;-))).
Tyhle dny něčeho ... to je prostě mor. Dřív pomalu co den, to nějakej svatej, dnes co den, to nějaké vyšší dobro. Lidi jsou prostě nepoučitelní.
Odpovědět
Tyhle dny něčeho ... to je prostě mor. Dřív pomalu co den, to nějakej svatej, dnes co den, to nějaké vyšší dobro. Lidi jsou prostě nepoučitelní.
Karel Zvářal
27.5.2026 13:17 Reaguje na Radek ČudaTo má za cíl informovat veřejnost, a s tím nemám sebemenší problém. Kdybych měl hádat početnost vyder u nás, tak pohořím na celé čáře. Osm tisíc bych netipnul ani náhodou, tak max 4-5 - což by bylo podle mýho únosné číslo. Na těch kapilárách žerou snad i dešťovky/slimáky, bo nechápu, co jiného (krom ptáků a myší) tam mohou nacházet.
Odpovědět
JS
Jiří Spíšek
31.5.2026 21:29Proti vydrám nic nemám, nejsem rybář. Pokud mi vydry vadí, tak jen z titulu raků, obojživelníků, plazů, ptačích hnízd. Vydra je predátor a to velice schopný a krom člověka a jeho techniky má jen minimum nepřátel. Akorát se domnívám, že se najde dost oponentů z řad lidí pohybujících se v přírodě a všímavých, kteří se pozastaví nad tvrzením, že vydra by měla být symbolem čistého a zdravého životního prostředí. Jí jde hlavně o potravu a tu si dokáže vzít i v znečištěném vodním prostředí. Za symboly čistoty vod a životního prostředí lze zvolit jiné a daleko vhodnější organismy.
Odpovědět
