Hladík: Česko odmítá klimatický cíl EU do roku 2040 na snížení emisí o 90 procent

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Poukázal na to, že Česko je technologicky a průmyslově orientovaná země. "Zatím nevidíme dostatečné technologické možnosti, jak dosáhnout takto ambiciózního cíle bez zásadního dopadu na klíčová průmyslová odvětví, jako je chemie nebo výroba materiálů," uvedl. Dodal, že proto Česko trvá na technologické neutralitě, tedy aby podporu měla i jaderná energie, výroba vodíku či technologie pro zachytávání a ukládání uhlíku.

Hladík zdůraznil, že zároveň ale Česká republika není zemí, která by v ochraně klimatu zaostávala. Naopak cíl snížit emise o 50 procent do roku 2030 podle Pařížské dohody nejenže splní, ale velmi pravděpodobně ho překročí před tímto termínem.

Aby návrh na radě prošel, musí ho podpořit minimálně 66 procent obyvatel EU a alespoň 15 členských států. Česká republika představuje 2,4 procenta populace EU. "Pokud chceme návrh zablokovat, je potřeba získat podporu alespoň 35 procent obyvatel EU," řekl ministr.

Hladík chce, aby výsledný kompromis byl pro Českou republiku co nejvýhodnější. "Již se nám podařilo prosadit několik důležitých změn – například větší důraz na konkurenceschopnost evropského průmyslu, zachování principu solidarity mezi státy či uznání jádra jako bezemisního zdroje energie," uvedl. Každé dva roky se přijaté cíle budou vyhodnocovat a případně upravovat, což označil za důležitou pojistku.

Zvláštní pozornost se bude podle Hladíka věnovat i sektorům, jako je zemědělství a lesnictví, které přirozeně pohlcují uhlík. Česko v minulosti čelilo problémům s nárůstem emisí v těchto oblastech, proto je podle něj důležité, že se nyní podařilo prosadit, aby se podobné výkyvy do celkového hodnocení nezapočítávaly.

"Naším cílem není odmítat klimatické ambice, ale nastavit je realisticky tak, aby odpovídaly technologickým a ekonomickým možnostem jednotlivých států. Zásadní je, aby závazek byl celoevropský, a nikoliv přenášen v plné míře na jednotlivé země," dodal Hladík.

Ministr dodal, že se česká pozice shoduje s Francií, Polskem nebo Itálií, protože všechny tyto země mají silný průmysl a rozvíjejí jadernou energetiku.

Zasedání Rady pro životní prostředí (ENV) Evropské unie se konají pravidelně, poslední zasedání bylo letos 21. října a zaměřilo se na přípravu EU na klimatickou konferenci COP30. Zasedání rady ministrů životního prostředí schvaluje závěry o postupu EU v životním prostředí.