Hmotnost lidmi vytvořeného materiálu převyšuje zemskou biomasu
Autoři studie uvedli, že se snažili o "přesné a objektivní změření rovnováhy mezi člověkem a přírodou". K hmotě vytvářené lidmi počítali beton, kov, plasty, cihly a asfalt, tedy materiály, jejichž výrobu si vynucuje rozvoj městského osídlení. Dospěli k závěru, že na každého člověka na planetě připadá materiál vyrobený za týden, který vahou převyšuje hmotnost jednoho člověka.
Lidský vliv v tomto smyslu se začal na Zemi zrychlovat na začátku 20. století. Současná geologická epocha by měla vzhledem k zásadnímu vlivu člověka na vývoj dostat název antropocén. Název se už používá, ale není dosud jasno, čím by se měl ohraničit začátek tohoto období.
Tým Rona Mila z izraelského Weizmannova vědeckého institutu se snažil poměřit objem biomasy a lidmi vytvářeného materiálu od roku 1900 do současnosti. Započítával suché složky hmoty s vyčleněním vody. Hmota vyprodukovaná lidmi zahrnuje neživé pevné předměty a nebyl do ní zahrnut odpad. Podle výpočtů tvořil tento materiál na začátku 20. století tři procenta váhy planetární biomasy. Letos tato hmota váží 1,1 teratuny a přesahuje hmotnost existující biomasy.
"Od zemědělské revoluce se lidstvo zasloužilo o to, že se množství rostlinstva zredukovalo na polovinu. Moderní zemědělství využívá k pěstování stále více půdy, avšak celkový objem pěstovaných plodin je mnohem menší než ztráty způsobené kácením lesů, organizací lesního hospodářství a dalšími způsoby využívání půdy. Tento vývoj má vliv na uhlíkový cyklus a lidské zdraví," stojí ve studii.
Během zkoumané doby začalo lidmi produkované hmoty rychle přibývat v 50. letech, kdy ve stavebnictví cihly nahradil beton, a také v 60. letech, kdy se začal v infrastruktuře používat asfalt.
"Změny v objemu lidmi produkované hmoty se váží na globální události jako světové války a ekonomické krize," stojí v článku. Po druhé světové válce se objem lidmi produkovaného materiálu ročně zvyšoval o více než pět procent. Naopak v dobách ekonomického útlumu tento ukazatel klesal, jak tomu bylo za velké hospodářské krize nebo za ropného šoku v roce 1979.
V závěru autoři studie uvedli, že biomasy od roku 1900 postupně ubývá, zatímco lidmi produkovaný materiál přibývá rychle - jde o 30 gigatun ročně. Pokud bude tento trend pokračovat, budou na Zemi v roce 2040 více než tři teratuny lidského materiálu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Jan Šimůnek
10.12.2020 14:36Vilém N
11.12.2020 07:13 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
11.12.2020 08:25 Reaguje na Vilém NPavel Karel
11.12.2020 12:30 Reaguje na Jan ŠimůnekMajka Kletečková
11.12.2020 17:12 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
11.12.2020 18:09 Reaguje na Majka KletečkováA u těch pyramid mi šlo třeba o to, že není úplně jasné, jestli jsou z přírodního (jak propagují klasičtí archeologové) nebo umělého (jak propagují někteří z alternativců) kamene. V tom druhém případě by se musely počítat k těm "lidmi vyrobeným materiálům", v tom prvním ne.
A takových sporných a nejednoznačných momentů existuje celá řada.
Lukas B.
12.12.2020 08:52 Reaguje na Jan Šimůnekohledně nepřírodnosti kamene pyramid je zase jen doporučeníhodné, aby se ševci drželi svého kopyta.