Hmotnost lidmi vytvořeného materiálu převyšuje zemskou biomasu
Autoři studie uvedli, že se snažili o "přesné a objektivní změření rovnováhy mezi člověkem a přírodou". K hmotě vytvářené lidmi počítali beton, kov, plasty, cihly a asfalt, tedy materiály, jejichž výrobu si vynucuje rozvoj městského osídlení. Dospěli k závěru, že na každého člověka na planetě připadá materiál vyrobený za týden, který vahou převyšuje hmotnost jednoho člověka.
Lidský vliv v tomto smyslu se začal na Zemi zrychlovat na začátku 20. století. Současná geologická epocha by měla vzhledem k zásadnímu vlivu člověka na vývoj dostat název antropocén. Název se už používá, ale není dosud jasno, čím by se měl ohraničit začátek tohoto období.
Tým Rona Mila z izraelského Weizmannova vědeckého institutu se snažil poměřit objem biomasy a lidmi vytvářeného materiálu od roku 1900 do současnosti. Započítával suché složky hmoty s vyčleněním vody. Hmota vyprodukovaná lidmi zahrnuje neživé pevné předměty a nebyl do ní zahrnut odpad. Podle výpočtů tvořil tento materiál na začátku 20. století tři procenta váhy planetární biomasy. Letos tato hmota váží 1,1 teratuny a přesahuje hmotnost existující biomasy.
"Od zemědělské revoluce se lidstvo zasloužilo o to, že se množství rostlinstva zredukovalo na polovinu. Moderní zemědělství využívá k pěstování stále více půdy, avšak celkový objem pěstovaných plodin je mnohem menší než ztráty způsobené kácením lesů, organizací lesního hospodářství a dalšími způsoby využívání půdy. Tento vývoj má vliv na uhlíkový cyklus a lidské zdraví," stojí ve studii.
Během zkoumané doby začalo lidmi produkované hmoty rychle přibývat v 50. letech, kdy ve stavebnictví cihly nahradil beton, a také v 60. letech, kdy se začal v infrastruktuře používat asfalt.
"Změny v objemu lidmi produkované hmoty se váží na globální události jako světové války a ekonomické krize," stojí v článku. Po druhé světové válce se objem lidmi produkovaného materiálu ročně zvyšoval o více než pět procent. Naopak v dobách ekonomického útlumu tento ukazatel klesal, jak tomu bylo za velké hospodářské krize nebo za ropného šoku v roce 1979.
V závěru autoři studie uvedli, že biomasy od roku 1900 postupně ubývá, zatímco lidmi produkovaný materiál přibývá rychle - jde o 30 gigatun ročně. Pokud bude tento trend pokračovat, budou na Zemi v roce 2040 více než tři teratuny lidského materiálu.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (11)
Jan Šimůnek
10.12.2020 14:36Vilém N
11.12.2020 07:13 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
11.12.2020 08:25 Reaguje na Vilém NPavel Karel
11.12.2020 12:30 Reaguje na Jan ŠimůnekMajka Kletečková
11.12.2020 17:12 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
11.12.2020 18:09 Reaguje na Majka KletečkováA u těch pyramid mi šlo třeba o to, že není úplně jasné, jestli jsou z přírodního (jak propagují klasičtí archeologové) nebo umělého (jak propagují někteří z alternativců) kamene. V tom druhém případě by se musely počítat k těm "lidmi vyrobeným materiálům", v tom prvním ne.
A takových sporných a nejednoznačných momentů existuje celá řada.
ohledně nepřírodnosti kamene pyramid je zase jen doporučeníhodné, aby se ševci drželi svého kopyta.

Záplavy na Sumatře mohly podle vědců zabít až desetinu ohrožených orangutanů
Reuters: Bývalý lovec želv v Angole nyní chrání ohrožené druhy
Na ruském pobřeží Kaspického moře byly nalezeny stovky mrtvých tuleňů