Hnutí Duha: V Česku je 90 obcí s oprávněním podnikat v energetice
"Pro rozvoj komunitních energetických projektů existuje řada překážek. Například nutnost získat počáteční kapitál, administrativní zátěž nebo potřeba odborných znalostí. V případě obcí je to delší doba přípravy projektů a dále také absence mechanismů pro sdílení vyrobené elektřiny v obci nebo pro dodávku elektřiny občanům za výhodnějších podmínek," uvedla Šimšová, jejíž advokátní kancelář se specializuje na obnovitelné zdroje.
Podle Šimšové také chybí právní forma pro společné projekty samosprávy, občanů a podnikatelů. V tomto oboru považuje také za překážku chybějící tradici družstevnictví. Jak dále uvedla, úprava energetických společenství není zahrnuta ani v novele zákona o podporovaných zdrojích energií, kterou v současnosti projednává legislativní rada vlády.
Podle Karla Polaneckého z Hnutí Duha v Česku chybějí komplexní projekty využívající různých druhů obnovitelných zdrojů energie, jako mají obce v Rakousku nebo Německu. "Nejvíce se mu blíží středočeské Kněžice, které jsou díky bioplynové stanici a kotelně na biomasu energeticky soběstačné. Další projekty takového typu však budou možné až po opětovném zavedení podpory pro obnovitelné zdroje. Oslovuje nás celá řada starostů, kteří by o to měli zájem," dodal Polanecký.
Výroba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 1,1 procenta na 88 terawatthodin (TWh). Nejvíce se jí vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), třetina v jaderných elektrárnách. Na obnovitelné zdroje energie připadalo 11 procent. Podle jednotlivých druhů měly bioplyn a fotovoltaika po třech procentech, biomasa a vodní elektrárny po dvou procentech a větrné elektrárny vyrobily jedno procento elektřiny.
reklama