https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hranicka-propast-je-pet-let-nejhlubsi-zatopenou-jeskyni-sveta.speleologove-se-ji-chystaji-opet-propatrat
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hranická propast je pět let nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Speleologové se ji chystají opět propátrat

28.9.2021 01:15 | BRNO (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Libor Čech / www.hranickapropast.cz
Pomocí speciálně upraveného robota se speleologové pokusí znovu propátrat hlubiny Hranické propasti, která se již pět let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě. Jeho tvůrcem je Polák Bartlomiej Grynda, jehož speciální sonda tehdy dosavadní naměřenou hloubku 404 metrů pokořila. Speleologové přitom doufají, že by se mohli dostat ještě níž, umožní jim to například delší lano robota, řekl ČTK předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.
 

"Jsme v kontaktu s Bartlomiejem Gryndou, který nám sestavuje speciálního robota pro Hranickou propast. Měli jsme v plánu, že to ještě letos na podzim otestujeme a vyzkoušíme, případně se podíváme ještě kousek dál. Uvidíme, jak to bude stíhat. Kvůli počasí nám zbývá prostor do poloviny října, poté už se tam nedá kvůli počasí nic dělat," uvedl Michal Guba.

Speciální sonda je propasti šitá na míru a odborníci si od ní slibují posunutí dosavadních hranic i kvůli delšímu vodícímu kabelu, který byl určujícím limitem při světoznámém průzkumu česko-polské expedice 27. září 2016. "Robot by měl mít každopádně delší kabel, mohli bychom se podívat dál a pokračovat v tom svahu, což jsme viděli, že pokračuje, ještě do větší hloubky. Předtím měl robot kabel v délce zhruba 500 metrů, nyní nám tvůrce slibuje, že by měl 1500 metrů. Při posledním průzkumu jsme skončili délkou kabelu," doplnil předseda.

Kromě delšího vodícího kabelu by měl být robot vybaven i speciální rukou. Při cestě v hlubinách mu totiž pohyb komplikuje členitý profil propasti, hrozí zde riziko zamotání vodícího kabelu. "Žádnému z robotu, který jsme tam dosud měli, se totiž nepodařilo vyjet samostatně nahoru. Vždy tam zůstal a museli jsme ho tahat. V místě kde je restrikce takzvané Mikádo jsme domluveni, že na robotu bude nainstalována ruka s ramenem a nůžkami. Než by šel robot dolů, udělaly by se dva nebo tři průzkumné ponory a vystříhaly by se tak hlavně staré vodící šňůry. Až bude mít cestu vyčištěnou, šlo by se dolů," popsal Michal Guba.

Od nadcházejícího průzkumu si speleologové slibují nejen další možné pokoření hranic, ale především objasnění sporů vědců, které se kolem hloubky propasti dlouhodobě vedou. "Za poslední čtyři roky od toho průzkumu se vynořila řada teorií; já jsem v tom zásadovější - pokud si to neověříme, můžeme se jen dohadovat. V průzkumu jde tedy i to, abychom si nějaké teorie ověřili, případně vyvrátili a abychom mohli mít nastaven harmonogram, podle kterého by se vyvíjely další objevy. Dokud si nesáhneme na dno, jsou to jen teorie," dodal Guba.

Řez Hranickou propastí.
Řez Hranickou propastí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Josef Lukeš / Jan Souček

Výzkum česko-polské expedice potvrdil před pěti lety, 28. září 2016, že Hranická propast na Přerovsku je s hloubkou 404 metrů pod hladinou vody nejhlubší zatopenou jeskyní na světě. Nad její hladinou je ještě suchá část, která měří 69,5 metru. Jeskyně leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v katastru města Hranice. Nachází se nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. V propasti se vyskytují mimo jiné vzácné endemity (organismy, vyskytující se pouze na určitém místě).

Propast, zvaná též Macůška, je unikátním krasovým fenoménem, která nemá v ČR obdoby. První zmínky o ní se objevily už na mapě Moravy od Jana Amose Komenského z roku 1627, propast se stala prvním krasovým útvarem zaznamenaným na mapě českých zemí. Samotná propast má elipsovitý tvar a lemují ji kolmé stěny. Její délka v nejdelším místě je zhruba 110 metrů a šířka asi 50 metrů. Pod hladinou jezírka se po překonání sifonu lze dostat až do suchých jeskyní, které jsou známé jako hnízdiště netopýrů.

Jeskynní potápěči hloubku Hranické propasti intenzivněji zkoumají v posledních několika letech. V roce 2012 se například polský potápěč Kryzstof Starnawski potopil do hloubky 225 metrů. O dva roky později byla pomocí sondy naměřena hloubka 384 metrů. V roce 2015 se Starnawski ponořil do 265 metrů. A v září 2016 Starnawski poskytl sondě ve specifickém jeskynním prostředí co nejlepší výchozí pozici do nejhlubší části jeskyně. Poté už sestupovala sama.

Na hloubkový průzkum měli speleologové k dispozici dálkově řízený podvodní robot s obsluhou, úplného dna ale stále ještě nedosáhli. Tehdy osmačtyřicetiletý Starnawski, který žije v Krakově, po akci agentuře AP řekl, že se cítí "jako Kolumbus 21. století". Ponory do Hranické propasti jsou podle něj výzvou, neboť voda je místy velmi zkalená a chladná - má okolo sedmi stupňů Celsia; navíc její minerální složení poškozuje výstroj a dráždí pokožku.

Tento výzkum před pěti lety dostal Hranickou propast na seznam světových unikátů. Nejhlubší známou přírodní jeskyni na světě je s hloubkou 2191 metrů Voroňja (Kubera), která leží v gruzínské Abcházii.


reklama

 
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

PK

Pavel Karel

28.9.2021 09:43
Fantastické, lidé dvou národů se spojili aby úspěšně spolupracovali na něčem jiném, než jsou médii každodenně omílané spory, podvody, krádeže, vraždy a války. Trochu nostalgie po době dávno minulé...
Odpovědět
RP

Radim Polášek

30.9.2021 20:34
Fantastické. Ta propast klidně může sahat skrz celou vápencovou vrstvu až na její spodek.
zajímal by mě původ toho oxidu uhličitého, který rozpuštěný v té vodě pod tlakem ten vápenec rozpouští a je tak zřejmě odpovědný přímo za vznik hranické propasti. Pod hranickou propastí musí být nějaké praskliny sahající mnoho kilometrů hluboko do zemské kůry do nějakého chladnoucího masivu původně lávy, ze které se při chladnutí ten oxid uhličitý musí uvolňovat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist