Hubáčková: ČR by po válce mohla kvůli ekologii vyslat organizace na Ukrajinu
"Dnes se hlavně seznámíme s představami Ukrajiny, co vše bude potřebovat," uvedla Hubáčková. "Můžeme pomoci mapovat škody, vyslat některé odborné organizace, jako jsou Výzkumný ústav vodohospodářský, Česká geologická služba a Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) přímo na Ukrajinu po skončení války," dodala.
Zmínila, že některé české organizace už v zemi působily, takže nebudou bez znalosti prostředí. "Budeme se bavit o tom, jaké finanční nástroje si Evropa nebo evropské instituce budou moci připravit," doplnila Hubáčková. Už během konfliktu je podle ní možné zpracovávat materiály, které poskytnou Ukrajinci a tamní instituce.
V podvečer ČR podepíše memorandum s Ukrajinou k podpoře ochrany jejího životního prostředí. Podle Jana Dusíka, jednoho z českých zmocněnců pro jednání o životním prostředí, se dokument připravoval už před ruskou agresí proti Ukrajině a přímo válečné dopady se v něm neřeší.
Hubáčková na dotaz ČTK odpověděla, že je o obecné spolupráci, výměně informací ohledně životního prostředí či vzájemné pomoci odborných institucí. "A to bude platit po dobu likvidace válečných škod na Ukrajině," dodala.
Náměstek polské ministryně klimatu a životního prostředí Adam Guibourgé-Czetwertyňski poznamenal, že je velmi důležité ukázat evropskou jednotu a podporu Ukrajině a připravenost EU zasáhnout a dělat vše pro ukončení války. Polsko podle něj už Ukrajině poskytlo například vybavení pro mapování environmentálních dopadů invaze, nabídlo také pracovní sílu.
Výměna informací s ukrajinským protějškem je podle rakouské ministryně Leonore Gewesslerové důležitá, aby bylo možné zajistit jak krátkodobou pomoc ve zmírnění ekologické destrukce, tak dlouhodobou obnovu Ukrajiny.
Předseda výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu Pascal Canfin, který se dnešního zasedání také zúčastnil, odpoledne médiím řekl, že jako hlavní téma vidí posun v agendě spjaté se Zelenou dohodou - ovšem s ohledem na současné vysoké ceny energií a další důsledky války na Ukrajině. Podle Canfina je třeba najít rovnováhu mezi "zelenou agendou" a mimořádnou situací kvůli inflaci a vysokým cenám energií.
Politici dnes mimo jiné jednají i o adaptacích na změnu klimatu a o návrzích pravidel k obnově ekosystémů a ochraně přírodních druhů, které Evropská komise předložila koncem června. Podle nich by například měly členské státy zavést do roku 2030 na pětině svých suchozemských a vodních ploch opatření pro obnovu přírodních ekosystémů.
Mezi témata pražské akce patří i projednání společného unijního mandátu ke konferenci OSN o biologické rozmanitosti (COP 15) v Montrealu, kde má být v prosinci přijat Globální rámec pro biodiverzitu na dalších deset let. Ve čtvrtek budou unijní ministři debatovat o postoji EU pro listopadovou konferenci OSN o změně klimatu (COP 27) v Egyptě. Oba mandáty mají schválit ministři životního prostředí na říjnovém formálním zasedání v Lucemburku.
Zasedání se zúčastní místopředseda Evropské komise odpovědný za klimatickou politiku Frans Timmermans a eurokomisař pro životní prostředí Virginijus Sinkevičius.
Přečtěte si také |
Proč je válka na Ukrajině ekologická katastrofa? Odborníci popisují dopady konfliktu na životní prostředí a ochranu přírody
Česko převzalo předsednictví v Radě EU od Francie 1. července a v čele společenství bude půl roku. Série ministerských jednání v pondělí začala dvoudenním neformálním zasedáním ministrů vnitra a spravedlnosti.
reklama
Čeští vědci studovali půdní paměť luk v rumunské Transylvánii. A odhalili původ jejich druhové bohatosti 
Myši domácí se šířily Evropou různě. Prozrazuje to hodně i o migraci lidí
Hřbitovy jsou cenná útočiště živé přírody ve městech, objasňuje studie