Hydrolog: Odpady z kanalizací při dešti mohou zanášet například řeky
Problematické podle hydrologa je, že se velké množství dešťové vody nezachytává, a ta se pak dostává do kanalizace. Ve stokové síti chybí dostatečně velká retenční nádrž, která by sloužila k zachycení prvního nejznečištěnějšího podílu přitékajícího za deště, řekl. Tato část vody by se podle něj po skončení deště přečerpávala postupně přes čistírnu do řek a potoků.
Letos schválená evropská směrnice o čištění městských odpadních vod by podle Durase mohla situaci změnit. Mezi její cíle patří zpřísnění požadavků na kvalitu vyčištěné odpadní vody, zlepšení nakládání s odpadními vodami v malých obcích a omezení úniku znečištění z kanalizace do řek, potoků a rybníků za deště.
Krejčí řekla ČTK, že ministerstvo životního prostředí se na zavádění směrnice připravuje od prvních návrhů a spolupracuje na tom s ministerstvem zemědělství. Na zavedení směrnice má Česko 30 měsíců od jejího schválení. "S ministerstvem zemědělství už vyhodnocujeme všechny důležité aspekty. Na základě tohoto hodnocení následně přistoupíme k postupnému zapracování jednotlivých částí směrnice do národní legislativy," uvedla mluvčí MŽP.
Nová směrnice EU o čištění odpadních vod byla přijata v listopadu 2024 a platí od 12. prosince. Nová unijní pravidla přinášejí například povinnost čistit odpadní vody pro obce s více než 1000 obyvateli, dříve platila od 2000 obyvatel. Velké čistírny budou muset přidat další stupeň čištění, aby zachytávaly zbytky léků a kosmetiky, což částečně zaplatí firmy z těchto odvětví. Čistírny s větší kapacitou budou také muset šetřit energií a postupně přejít na obnovitelné zdroje, jako je bioplyn nebo solární energie.
"Množství vypouštěných odpadních vod bude třeba snížit zhruba o 70 až 90 procent, podle podmínek v jednotlivých městech," míní Duras. Současně s tím se musí výrazně zvýšit množství srážek zachycených v ploše města. "Bude nutné konečně řešit i odlehčování odpadních vod do řek. Evropská města jako Vídeň, Berlín, Londýn, Kodaň a stovky dalších s tím začala už dávno," dodal.
Řešení je podle Durase jasné, je potřeba zachytit více vody. "Lze to udělat kombinací známých a propracovaných opatření takzvané modrozelené infrastruktury, což jsou zelené střechy a fasády, dešťové zahrádky a jezírka, zasakovací prvky a nádrže na jímání vody k dalšímu využití," popsal. Doplnit by je měly retenční nádrže v jednotné kanalizaci, dodal.
Na každý metr čtvereční v ČR spadne v průměru kolem 550 litrů vody ročně. "Každý litr srážkové vody, který nevteče do kanalizace, je výborný dárek pro naše vodní ekosystémy i pro mikroklima měst a obcí," řekl Duras.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Jaroslav Řezáč
23.12.2024 13:39Z toho by bylo jasné, že by se do čističek odpadních vod nedostávali drogy, léčiva, chemie, hormony atd. které by museli obtížně retrahovat z odpadních vod by se problém vyřešil a voda by se v domácnostech ušetřila.
smějící se bestie
24.12.2024 08:31 Reaguje na Jaroslav Řezáčna to měly jít peníze z Bruseli, místo na rozhledny, cyklistické stezky odnikud nikam, atd. !
Jindřich Duras
26.12.2024 21:30 Reaguje na smějící se bestieJindřich Duras
26.12.2024 21:29 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZměna chování domácností sice také prospěje (třeba "ekologické" prací, mycí a čistící prostředky), ale separační technologie nejsou ve městech moc technicky snadné, stejně jako postupy s kompostováním. Ten kompost se pak ale zase musí nějak využít a je otázka, jak se všemi těmi zbytky léků atd. Nechat ten kompost delší dobu pracovat, většina domácí chemie by se rozložit asi mohla, to je fakt.
Michal Ukropec
23.12.2024 13:48Jaroslav Řezáč
23.12.2024 20:27 Reaguje na Michal UkropecJindřich Duras
26.12.2024 21:35 Reaguje na Michal Ukropec1/ Pesticidy
2/Erozní materiál vedoucí k zabahnění potoků, řek a rybníků + degradace půd
3/ Odpadní vody (i) odlehčované za deště, (ii) čištěné málo efektivní technologií a (iii) z malých obcí na malých potocích.
Nejde říct, co je důležitější, protože pořadí závažnosti je v každém povodí jiné.
Richard Vacek
23.12.2024 14:24Petr
24.12.2024 10:59 Reaguje na Richard VacekTonda Selektoda
23.12.2024 14:25Jindřich Duras
26.12.2024 21:41 Reaguje na Tonda SelektodaTo čištění košů je důležité hlavně tam, kde by ta voda pak tekla rovnou do potoka. Jinak se všechno musí oddělit speciálními česlemi v odlehčovacích komorách tak, aby když už teda ta odpadní voda za deště musí přetéct do řeky, tak ať tam aspoň nejsou kusové exkrementy, toaleťák či vlhčené ubrousky.
Usazené kaly v retenčních nádržích by se hromadit neměly, protože ty nádrže jsou navrhovány tak, aby se kaly vyplavovaly při prázdnění těch nádrží směrem na čistírnu.
Slavomil Vinkler
23.12.2024 14:36Jaroslav Řezáč
23.12.2024 16:30 Reaguje na Slavomil VinklerDešťové zdrže se na stávajících kanalizacích také budují, je to však investičně nesmírně náročné a ve stávající husté zástavbě i technicky náročné. Stočné za dešťovou vodu platí jen právnické osoby, obce a fyzické osoby stočné neplatí. Výhledově se uvažuje o změně, problém je, že jsou obavy, že to nebude sociálně průchozí.
Jindřich Duras
26.12.2024 21:45 Reaguje naNároky budou i na občany, to je jasné, ale každý původce odpadu je za ten svůj i zodpovědný, takže myšlenkově by neměl být problém. Potíž bude se zbabělostí politiků, kteří to budou muset svým potenciálním voličům natvrdo říct. A to se moc nenosí. Bohužel.
Milan Milan
23.12.2024 20:26Slavomil Vinkler
24.12.2024 09:25 Reaguje na Milan MilanBřetislav Machaček
24.12.2024 11:38měla ČOV méně "potravy" a u dobře fungujících septiků byl vyhnívací
proces velmi účinný. Z čištění odpadních vod se stal výnosný byznys
navyšující cenu vody o stočné i za vodu, která končí jako zálivková a
nebo jinak použitá bez znečištění. Snižování spotřeby vody naráží na
samotnou konstrukci kanalizačních sítí, které k dopravě pevných podílů
potřebuje dostatek vody, aby se neusazovaly v potrubí a jímkách. I ta
čerpadla nezvládnou příliš husté splašky a potřebují naředit. Šli jsme
zbytečně složitou a nákladnou cestou kanalizací a výsledkem je místní
zátěž v místě výpustí z ČOV. Rozptýlené znečištění příroda zvládá lépe,
než koncentrovaní do jednoho místa. Mám obavu, že se tu k lepšímu nic
brzo nezlepší a varuji i před banalizováním vlivu vody z cest a chodníků
na život v řece. V zimě při solení pak vody menších toků připomínají
spíše mořskou vodu obohacené o otěry z pneumatik, asfaltu s chemií z
autovosků a různých kapalin do ostřikovačů atd. Takže i ty by měly
být alespoň sedimentovány, než budou vypuštěny do řek. Takže to vidím
poněkud skepticky a obávám se spíše dalšího zhoršování kvality vody
v tocích o látky, kterými se dosud nikdo nezabývá. Ono co nelze
rozeznat smysly se jeví jako čisté a přitom může být horší, než co
páchne a na pohled je nečistotou.
Slavomil Vinkler
24.12.2024 12:00 Reaguje na Břetislav MachačekNavíc z hlediska obojživelníků jsou vpusti kanálů zcela smrtelnou pastí.
Břetislav Machaček
26.12.2024 08:56 Reaguje na Slavomil Vinklerjako takovou, ať je se spalováky a nebo "ekologická" na
jiné druhy pohonu. Základem byl, je a bude i nadále zábor půdy, ohrožení živých tvorů, kontaminace vod asfaltem,
otěry z pneumatik a úniky provozních kapalin a vosků. A
taky rizika havárií s kontaminací přírody přepravovaným
zbožím. Bohužel lidstvo si vybudovalo závislost na dopravě
přes celou zeměkouli místo toho, jak žili naši předci. Těm
stačila pouze místní produkce, návštěva sousední vesnice
a neznali slovo turistika a cestování pro zábavu. Vše co
konali mělo svůj nezbytný účel a nic se nedělo zbytečně.
To byla ta udržitelnost a nikoliv to, co děláme nyní. Vše
co je považováno nyní za ekologické je pouze kosmetická
úprava nezvratné devastace přírody zatížené moderním
způsobem života plného zbytných činností a zbytné spotřeby.
No a odkanalizování cest a ulic? Naši předci to řešili
zasakovacím rygolem a dlážděnou vozovkou propustnou pro
vodu. Hrůzou je v kanálech záchytný koš na nečistoty,
který je pastí pro ty obojživelníky. Bez něho by mohli
putovat potrubím až k výpusti, ale z koše už to nelze.