Hydrolog: Odpady z kanalizací při dešti mohou zanášet například řeky
Problematické podle hydrologa je, že se velké množství dešťové vody nezachytává, a ta se pak dostává do kanalizace. Ve stokové síti chybí dostatečně velká retenční nádrž, která by sloužila k zachycení prvního nejznečištěnějšího podílu přitékajícího za deště, řekl. Tato část vody by se podle něj po skončení deště přečerpávala postupně přes čistírnu do řek a potoků.
Letos schválená evropská směrnice o čištění městských odpadních vod by podle Durase mohla situaci změnit. Mezi její cíle patří zpřísnění požadavků na kvalitu vyčištěné odpadní vody, zlepšení nakládání s odpadními vodami v malých obcích a omezení úniku znečištění z kanalizace do řek, potoků a rybníků za deště.
Krejčí řekla ČTK, že ministerstvo životního prostředí se na zavádění směrnice připravuje od prvních návrhů a spolupracuje na tom s ministerstvem zemědělství. Na zavedení směrnice má Česko 30 měsíců od jejího schválení. "S ministerstvem zemědělství už vyhodnocujeme všechny důležité aspekty. Na základě tohoto hodnocení následně přistoupíme k postupnému zapracování jednotlivých částí směrnice do národní legislativy," uvedla mluvčí MŽP.
Nová směrnice EU o čištění odpadních vod byla přijata v listopadu 2024 a platí od 12. prosince. Nová unijní pravidla přinášejí například povinnost čistit odpadní vody pro obce s více než 1000 obyvateli, dříve platila od 2000 obyvatel. Velké čistírny budou muset přidat další stupeň čištění, aby zachytávaly zbytky léků a kosmetiky, což částečně zaplatí firmy z těchto odvětví. Čistírny s větší kapacitou budou také muset šetřit energií a postupně přejít na obnovitelné zdroje, jako je bioplyn nebo solární energie.
"Množství vypouštěných odpadních vod bude třeba snížit zhruba o 70 až 90 procent, podle podmínek v jednotlivých městech," míní Duras. Současně s tím se musí výrazně zvýšit množství srážek zachycených v ploše města. "Bude nutné konečně řešit i odlehčování odpadních vod do řek. Evropská města jako Vídeň, Berlín, Londýn, Kodaň a stovky dalších s tím začala už dávno," dodal.
Řešení je podle Durase jasné, je potřeba zachytit více vody. "Lze to udělat kombinací známých a propracovaných opatření takzvané modrozelené infrastruktury, což jsou zelené střechy a fasády, dešťové zahrádky a jezírka, zasakovací prvky a nádrže na jímání vody k dalšímu využití," popsal. Doplnit by je měly retenční nádrže v jednotné kanalizaci, dodal.
Na každý metr čtvereční v ČR spadne v průměru kolem 550 litrů vody ročně. "Každý litr srážkové vody, který nevteče do kanalizace, je výborný dárek pro naše vodní ekosystémy i pro mikroklima měst a obcí," řekl Duras.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (21)
Jaroslav Řezáč
23.12.2024 13:39Z toho by bylo jasné, že by se do čističek odpadních vod nedostávali drogy, léčiva, chemie, hormony atd. které by museli obtížně retrahovat z odpadních vod by se problém vyřešil a voda by se v domácnostech ušetřila.
smějící se bestie
24.12.2024 08:31 Reaguje na Jaroslav Řezáčna to měly jít peníze z Bruseli, místo na rozhledny, cyklistické stezky odnikud nikam, atd. !
Jindřich Duras
26.12.2024 21:30 Reaguje na smějící se bestieJindřich Duras
26.12.2024 21:29 Reaguje na Jaroslav ŘezáčZměna chování domácností sice také prospěje (třeba "ekologické" prací, mycí a čistící prostředky), ale separační technologie nejsou ve městech moc technicky snadné, stejně jako postupy s kompostováním. Ten kompost se pak ale zase musí nějak využít a je otázka, jak se všemi těmi zbytky léků atd. Nechat ten kompost delší dobu pracovat, většina domácí chemie by se rozložit asi mohla, to je fakt.
Michal Ukropec
23.12.2024 13:48Jaroslav Řezáč
23.12.2024 20:27 Reaguje na Michal UkropecJindřich Duras
26.12.2024 21:35 Reaguje na Michal Ukropec1/ Pesticidy
2/Erozní materiál vedoucí k zabahnění potoků, řek a rybníků + degradace půd
3/ Odpadní vody (i) odlehčované za deště, (ii) čištěné málo efektivní technologií a (iii) z malých obcí na malých potocích.
Nejde říct, co je důležitější, protože pořadí závažnosti je v každém povodí jiné.
Richard Vacek
23.12.2024 14:24Petr
24.12.2024 10:59 Reaguje na Richard VacekTonda Selektoda
23.12.2024 14:25Jindřich Duras
26.12.2024 21:41 Reaguje na Tonda SelektodaTo čištění košů je důležité hlavně tam, kde by ta voda pak tekla rovnou do potoka. Jinak se všechno musí oddělit speciálními česlemi v odlehčovacích komorách tak, aby když už teda ta odpadní voda za deště musí přetéct do řeky, tak ať tam aspoň nejsou kusové exkrementy, toaleťák či vlhčené ubrousky.
Usazené kaly v retenčních nádržích by se hromadit neměly, protože ty nádrže jsou navrhovány tak, aby se kaly vyplavovaly při prázdnění těch nádrží směrem na čistírnu.
Slavomil Vinkler
23.12.2024 14:36Jaroslav Řezáč
23.12.2024 16:30 Reaguje na Slavomil VinklerDešťové zdrže se na stávajících kanalizacích také budují, je to však investičně nesmírně náročné a ve stávající husté zástavbě i technicky náročné. Stočné za dešťovou vodu platí jen právnické osoby, obce a fyzické osoby stočné neplatí. Výhledově se uvažuje o změně, problém je, že jsou obavy, že to nebude sociálně průchozí.
Jindřich Duras
26.12.2024 21:45 Reaguje naNároky budou i na občany, to je jasné, ale každý původce odpadu je za ten svůj i zodpovědný, takže myšlenkově by neměl být problém. Potíž bude se zbabělostí politiků, kteří to budou muset svým potenciálním voličům natvrdo říct. A to se moc nenosí. Bohužel.
Slavomil Vinkler
24.12.2024 09:25 Reaguje naBřetislav Machaček
24.12.2024 11:38měla ČOV méně "potravy" a u dobře fungujících septiků byl vyhnívací
proces velmi účinný. Z čištění odpadních vod se stal výnosný byznys
navyšující cenu vody o stočné i za vodu, která končí jako zálivková a
nebo jinak použitá bez znečištění. Snižování spotřeby vody naráží na
samotnou konstrukci kanalizačních sítí, které k dopravě pevných podílů
potřebuje dostatek vody, aby se neusazovaly v potrubí a jímkách. I ta
čerpadla nezvládnou příliš husté splašky a potřebují naředit. Šli jsme
zbytečně složitou a nákladnou cestou kanalizací a výsledkem je místní
zátěž v místě výpustí z ČOV. Rozptýlené znečištění příroda zvládá lépe,
než koncentrovaní do jednoho místa. Mám obavu, že se tu k lepšímu nic
brzo nezlepší a varuji i před banalizováním vlivu vody z cest a chodníků
na život v řece. V zimě při solení pak vody menších toků připomínají
spíše mořskou vodu obohacené o otěry z pneumatik, asfaltu s chemií z
autovosků a různých kapalin do ostřikovačů atd. Takže i ty by měly
být alespoň sedimentovány, než budou vypuštěny do řek. Takže to vidím
poněkud skepticky a obávám se spíše dalšího zhoršování kvality vody
v tocích o látky, kterými se dosud nikdo nezabývá. Ono co nelze
rozeznat smysly se jeví jako čisté a přitom může být horší, než co
páchne a na pohled je nečistotou.
Slavomil Vinkler
24.12.2024 12:00 Reaguje na Břetislav MachačekNavíc z hlediska obojživelníků jsou vpusti kanálů zcela smrtelnou pastí.
Břetislav Machaček
26.12.2024 08:56 Reaguje na Slavomil Vinklerjako takovou, ať je se spalováky a nebo "ekologická" na
jiné druhy pohonu. Základem byl, je a bude i nadále zábor půdy, ohrožení živých tvorů, kontaminace vod asfaltem,
otěry z pneumatik a úniky provozních kapalin a vosků. A
taky rizika havárií s kontaminací přírody přepravovaným
zbožím. Bohužel lidstvo si vybudovalo závislost na dopravě
přes celou zeměkouli místo toho, jak žili naši předci. Těm
stačila pouze místní produkce, návštěva sousední vesnice
a neznali slovo turistika a cestování pro zábavu. Vše co
konali mělo svůj nezbytný účel a nic se nedělo zbytečně.
To byla ta udržitelnost a nikoliv to, co děláme nyní. Vše
co je považováno nyní za ekologické je pouze kosmetická
úprava nezvratné devastace přírody zatížené moderním
způsobem života plného zbytných činností a zbytné spotřeby.
No a odkanalizování cest a ulic? Naši předci to řešili
zasakovacím rygolem a dlážděnou vozovkou propustnou pro
vodu. Hrůzou je v kanálech záchytný koš na nečistoty,
který je pastí pro ty obojživelníky. Bez něho by mohli
putovat potrubím až k výpusti, ale z koše už to nelze.


Státní podnik Povodí Vltavy letos plánuje veřejné zakázky za 1,25 miliardy korun
Šebestyán navrhl vládě, aby se vodní infrastruktura počítala do obranných výdajů
Povodí Ohře chce na Chomutovsku vrátit Bílinu do koryta, vznikl by nový revír