Independent: Je ekoturismus skutečně ekologický?
Desítky terénních aut vozí nadšené turisty zaprášenou africkou savanou, aby si mohli nafilmovat pomalu mizící živočišné druhy. Vyděšené lvice nevědí, co se děje, podivné zvuky kamer a pohled na ocelovou bestii velkou jako nosorožec je rozhodně neuklidní, obzvlášť když jsou vyrušeny od jídla. A zaměstnanci turistických kanceláři jsou v takový den šťastní, protože mohli svým klientům nabídnout skutečný "ekoturistický" zážitek.
"To je nejhorší druh cestování za přírodou," říká Nigel Dunstone, zoolog z univerzity v Durhamu, který se dopadem turistiky na život zvířat zabývá již od roku 1985. "Problém je ale v tom, že ekoturismus se stal širokým pojmem. Inzeráty na rafting na divoké vodě mluví o plavbě jako o ekoturismu. Tímto výrazem můžeme nazvat jakoukoli dovolenou, od pobytu, který skutečně nenarušuje přírodu, až po nabídky cestovních kanceláří, které své klienty vozí na obrovské vzdálenosti, aby je ubytovaly v jednom konkrétním velkokapacitním hotelu." Ekoturismus se stal obrovským obchodem, kolem 20 % všech zájezdů označují turistické kanceláře jako výlety za poznáním přírody. Jenže tito turisté v mnoha případech ohrožují životní podmínky mnoha živočichům, kteří by měli být chráněni. Stejně tak jako hon za bio potravinami v "zelených supermarketech" vyvolaný zájmem o ekologii v osmdesátých letech, tak i pozdější nástup ekoturismu se stal zdrojem velkých příjmů, a to jak pro západní podnikatele, tak pro obchodníky z rozvinutých zemí.
Vědci se obávají přílivu cizích nemocí, které přenášejí cestovatelé na oděvech i vozidlech. Zvířata se mohou nakazit některými lidskými nemocemi, přenosné patogeny se mohou dostat do podzemních vod a nakazit místní druhy, které se neumějí bránit. Například již dnes trápí gorily ve východní Africe střevní parazité přivezení do země moderními cestovateli. Šelmy z čeledi cibetkovitých v Botswaně onemocněly lidskou tuberkulózou, což vyhubilo veškerou populaci těchto šelem v poušti Kalahari. Velké problémy nastaly i v Antarktidě, kde byla zvířata zvyklá žít zcela oddělena od zbytku světa. Zemřely zde tisíce zvířat, lvouni, tučňáci nebo tuleni krabožraví.
Na konci devatenáctého století a ještě dalších pár desítek let, nebylo potřeba turistiku ani přístup lidí do přírody nijak omezovat. Během dvacátého století, zejména v období do druhé světové války, se na divoká zvířata i vegetaci pohlíželo jako na nevyčerpatelný zdroj. Stejně tak neexistovala proudová letadla a cestování do vzdálenějších oblastí bylo záležitostí jednotlivců. Turistika nebyla k přírodě příznivější, ale byla velmi omezená. Změna nastala s příchodem levných letů a kvůli velké oblibě televizních pořadů, ve kterých slavní přírodovědci ukazují lidem krásy přírody v jiných koutech světa. Díky tomu všichni lidé z bohatší části světa znají exotická zvířata i rostliny a mají možnost se na ně jet podívat i na vlastní oči.
Podle článku Charlese Arthura Independent 04. 03. 2004.
reklama
