Independent: Nosorožci jsou zpět! Soukromníci je zachraňují před vyhynutím
 |
|
| Nosorožec černý | |
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Ještě v roce 1960 se po afrických pláních prohánělo odhadem 100 000 nosorožců dvourohých (Diceros bicornis) neboli nosorožců černých. Pytlačení a devastace jejich přirozeného prostředí však snížily jejich počet až na 2 410 kusů v roce 1995. V posledních letech se však podařilo pokles zastavit a nosorožců pomalu začíná přibývat. Světový svaz ochrany přírody (IUCN) oznámil, že v Zimbabwe, Jižní Africe, Namibii a Keni se nachází více než 4 000 kusů jižního poddruhu nosorožce dvourohého (Diceros bicornis minor). Jde o mezník, který naznačuje stabilitu v množství těchto zvířat. Počty nosorožců tuponosých jižních (tzv. bílých) také vzrostly - ze 14 540 v roce 2005 na 17 480 na konci loňského roku.
"Účinné prosazování zákona na ochranu zvířat je teď, když jsou zvířata převážně ve vlastnictví soukromých osob, mnohem jednodušší," řekl Independentu Dr. Richard Emslie, vědecký pracovník IUCN zodpovědný za sledování počtu nosorožců. "Podařilo se nám přimět místní obyvatele ke spolupráci na programech ochrany přírody. Existují také stále silnější ekonomické výhody spojené s péčí o nosorožce, než jaké nabízí pytláctví: například ekoturistika nebo prodej zvířat. Je tolik majitelů, kteří je ochraňují. Soukromý sektor je klíčovým prvkem pomáhající naší práci," dodal Emslie.
Zprávy však už nejsou tak nadějné, pokud jde o severní varianty obou druhů afrických nosorožců. V důsledku pytlačení kvůli jejich rohům klesl počet severních nosorožců tuponosých z původních 30 v roce 2003 na pouhé čtyři, kteří byli naposledy spatřeni v roce 2006 v Národním parku Garamba v Demokratické republice Kongo. Tuto čtveřici už od té doby nikdo neviděl a vědci se obávají, že byli zabiti. Severní poddruh nosorožce dvourohého, který byl naposledy úspěšně odchován před dvěma lety v Kamerunu, již vyhynul, píše Independent.
Několik nových populací bylo založeno také na dalších místech jižní Afriky. Stovky nosorožců obou druhů byly přemístěny například do zambijského Národního parku v severní Luangwě, kde se jejich počty úspěšně rozrostly. Organizace Kenyan Wildlife Service zodpovědná za řízení keňských národních parků měla jiný program s podobným úspěchem.
Jean-Christophe Vie, zástupce ředitele programu na ochranu druhů při IUCN, prohlásil, že uvedené projekty obnovily důvěru ochránců přírody v budoucnost těchto býložravců. "Pokud dokážete jasně rozpoznat hrozbu a bojovat s ní, pak budou mít programy pro záchranu druhů velký úspěch. Ochrana přirozeného prostředí, turistika zaměřená na nosorožce a hlavně zastavení pytláctví - víme přesně, odkud hrozba přichází. To, že povzbuzujeme soukromé vlastnictví, nám pomáhá postavit se jí."
Jedinou oblastí jižní Afriky, kde populace nosorožců slábne, je Zimbabwe, kde ekonomické nepokoje způsobené vládou Roberta Mugabeho téměř znemožňují prosadit právní ochranu zvířat. Hrozba pytláctví zůstává: Světový fond na ochranu přírody (WWF) připisuje dvě třetiny mrtvých nosorožců v Zimbabwe právě pytláctví, přestože se objeví odhadem jen osm procent z ulovených rohů.
Agentury pro prosazování práva z celé země tvrdí, že se jim daří objevovat stále více rohů pocházejících z pytláctví. Mezi lety 2002-2005, což je poslední období, pro něž existují spolehlivé počty, bylo těmito agenturami odhaleno asi 42 % rohů.
Dvojice rohů se může prodat až za 50 000 dolarů. Vysoká poptávka přichází z Číny, kde se rohy používají v lécích, a z Jemenu, kde slouží k výrobě rukojetí dýk. Navzdory rozšířeným domněnkám však nejsou žádné vědecké důkazy, že rohy působí jako účinná afrodiziaka. Tvoří je keratin, což je protein tvořící lidské vlasy a nehty.
Podle článku Amola Rajana a Mike McCarthyho z deníku The Independent ze dne 17. června 2008
reklama
