Independent: Ropné zázraky amerického západu
 |
|
| Skály v Národním parku Arches v Moabu ve státě Utah USA. | |
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist |
Nemůžete si přát lepší výhled na ropné vrty než nabízí naftařský areál Long Canyon v jihovýchodním Utahu. K tomu výpary z nafty a neustávající vertikální pohyb pump. Tato lokalita je ohromným bolavým místem, vylévajícím do půdy toxiny, které pomalu zabíjejí prastaré jalovce alespoň trochu pokrývající pouštní terén, a vydechujícím do vzduchu plyny poškozující ozónovou vrstvu.
Jedna otevřená jáma s kalem se nachází hned vedle čerpacího stroje. Bývala tu ještě jedna podobná jáma, ale před několika lety ji zasypali štěrkem poté, co se tu ukázali novináři při příležitosti olympiády v Salt Lake City a vyvolali skandál. Toxické chemikálie však zůstaly v zemi aktivní a protékají dál půdou.
Co by mohlo ospravedlnit takovou pohromu v nejúchvatnější krajinné scenérii na americkém Západě? Bohaté zásoby nafty by jistě mohly být argumentem, avšak po skandálu kolem Long Canyonu se to zdá být podivné.
Přestože vlastníci vrtu v Long Canyonu tvrdí, že je to nejproduktivnější ropný vrt v Utahu, oficiální statistiky sestavené organizací SUWA a ekologickými skupinami ukazují, že je v produkci ropy v Utahu až na 209. místě a až na 275. místě v kombinované produkci ropy a zemního plynu. Pokud vezmeme v úvahu, že 1 procento ropy a zemního plynu produkovaných Spojenými státy pochází z Utahu, mělo by se zjistit, co se tu přesně děje.
Vládní úřady trvají na tom, že ropné vrty jsou dočasnou záležitostí, a dokonce mluví o tom, že až budou lokality vyčerpány, krajina se navrátí do původního stavu. Ochranáři však zdůrazňují, že zde v pouštní oblasti přetrvají silnice, mrtvé stromy a toxické jizvy v krajině po generace.
„Je třeba upozornit na trvalou destrukci míst, která tvoří Utah a celý americký západ tak unikátním,“ říká Heidi McIntoshová z organizace SUWA zabývající se ochranou divočiny v západním Utahu.
V posledních třech a půl letech rostla produkce ropy a zemního plynu v západních státech rekordním tempem. Není to však pouze Bushova záležitost - produkce místní ropy vzrostla o 70 procent již za Clintonovy vlády. „Likvidují poslední zbytky přírodní krajiny a zdevastovaná místa nechávají svému osudu. A proč? Protože tu je trochu ropy,“ říká Liz Thomasová, právnička pracující pro organizaci SUWA sídlící v Moabu, hlavním turistickém centru jihovýchodního Utahu.
„Nacházíme se v poušti a zde se nic nevyvíjí příliš rychle,“ dodává.
„Silnice, které se zde budují pro testování seismicity, vydrží navěky. Navíc vedou odnikud nikam. V posledních letech jsme objevili v této části Utahu několik vytěžených ropných ložisek, ale nikdo nepřišel, aby vyčistil ropné skvrny a toxické chemikálie. Tato vláda je zcela proti divoké přírodě.“
Podle článku Andrewa Gumbela na Independent ze dne 19. 10. 2004
reklama
