Invazivní druhy na Floridě se dostávají na jídelní stoly. Loví se divoká prasata, krajty i perutýni

Americký stát Florida je plný invazivních druhů - a tím nemyslíme turisty namaštěné dětským olejíčkem a důchodkyně s modrými vlasy, napsal zpravodajský server Orlando Sentinel. Žijí tu stovky živočišných druhů, které sem nepatří, způsobují milionové škody od útesů po vrcholky stromů a přímo i nepřímo hubí původní tvory.

Jedním ze způsobů, jak tento problém vyřešit - nebo alespoň zmírnit - je zařadit tyto druhy na svůj osobní jídelníček, ale většina z nich je nedostupná. Pokud tedy nejste ochotní mít na rukou krev, tak jako třeba lovečtí klienti Rona Rittera, které bere na lov divokých prasat.

"Maso divočáka se podobá víc červenému než bílému masu," říká Ritter, který provozuje lovecké výpravy ve své firmě I Live Wild (Žiju divoce). A když jeho klienti nechtějí maso, které získali, což je podle jeho odhadů asi polovina, s největší radostí si ho vezme. Zákazníky bere i na lov krocanů a jelenovité zvěře, ale lov divočáků tvoří jádro jeho podnikání.

Na Floridě žije asi půl milionu divokých prasat, která se rozšířila do všech okresů tohoto státu. I když jde o invazivní druh, zabydlela se tu už před stovkami let - a řádí jako rockové hvězdy. Během jediné noci jsou schopná rozrýt cyklostezky nebo vyplenit pole.

"Je to neuvěřitelně dobré maso," řekl Ritter. "Ale dostat se k němu je těžší, než to vypadá. Divočáci jsou chytří, mají dobře vyvinutý čich a ostrý sluch."

Maso divočáků se dá koupit i v supermarketech, ale tam obvykle pochází z komerčních chovů. Svině divokých prasat mají dva až tři vrhy až selat ročně. "Jejich lov skutečně pomáhá životnímu prostředí," dodal Ritter. "A divočáci chutnají úžasně - třeba na rožni."

Letos na Valentýna se Jayne Cornsové skoro zastavilo srdce. Neměl s tím nic moc společného její manžel, ale spíš čtyřmetrová krajta tmavá, se kterou se setkali, když se vydali na procházku do Everglades.

Cornsovi se na Floridu přestěhovali ze Západní Virginie, aby mohli holdovat své lásce k přírodě a fotografování. Milují především exotické zástupce fauny svého nového domovského státu. Ovšem krajta tmavá mezi ně nepatří.

První zdokumentované pozorování tohoto invazivního druhu je z roku 1979. Od té doby se tito žraví škrtiči projídají pohostinným ekosystémem Everglades. Když jdou Cornsovi večer na procházku, přítomnost krajt je znatelná - všude je hrozné ticho.

"Když jsem tu byla jako malá, byli tu mývalové, vačice a ptáci," říká Jayne Cornsová. "Onehdy jsem strávila v noci venku tři hodiny a jediné, co jsem viděla, byly žáby a jedna sova."

Cornsovi se nyní vydávají do Everglades společně s nejslavnější floridskou lovkyní krajt Donnou Kalilovou. "Má strašnou spoustu znalostí, je skromná a hrozně milá," říkají Cornsovi o této odbornici na vyhlazování krajt, která pracuje pro odbor správy vodních toků jižní Floridy. "O krajtách nás toho naučila spoustu."

Včetně toho, jak je jíst.

Krajty, stejně jako další invazivní, ale jedlé druhy zvířat, jako jsou například leguáni nebo žraví hadohlavci druhu Channa marulius, což jsou ryby pocházející původně z jihovýchodní Asie, nejsou dostupní na menu žádné z místních restaurací. Ale to nijak nebrání místním obyvatelům, rybářům a lovcům, aby je nezkoušeli ochutnat. Musí být jen vynalézaví.

Kalilová o posledních Vánocích napekla cukroví z krajtích vajíček a nikdo nepoznal rozdíl. "Onehdy jsem zkusila její sušenky s čokoládovými kousky a byly vynikající!" tvrdí Jayne Cornsová.

Zatím ale není pravděpodobné, že by se této chuti v dohledné době dočkala širší veřejnost, protože odbor správy vodních toků zatím krajtí maso ke konzumaci nedoporučuje.

"Běží řada studií, které mají zjistit, jestli je konzumace krajtího masa pro lidi bezpečná," uvedl odbor v e-mailu zaslaném listu Orlando Sentinel. Předchozí studie zjistily v tělech krajt z Everglades vysokou hladinu rtuti.

Kalilová používá domácí testovací sadu. Už zjistila, že větší a starší hadi mají v mase příliš vysoké množství rtuti, aby se dalo jíst. "Nejradši mám ty s délkou kolem dvou metrů," řekla. "Ty se mi nikdy nevrátí zpátky ze stolu." Z jejich masa připravuje nejčastěji chilli a krajtí vajíčka má nejraději vařená natvrdo s omáčkou sriracha.

O dost častěji se ale na jídelníčku objevuje maso perutýnů - invazivní ryby, která pustoší místní vody a korálové útesy. Ochránci přírody už 12 let pořádají derby, při němž týmy vybavené harpunami soutěží o to, který uloví více perutýnů.

Jedním z průkopníků přípravy jejich masa je zakladatel a spolumajitel restaurace Cress Hari Pulapaka, který začal perutýny servírovat v roce 2013. "Perutýni mají jemné, bílé, lupínkovité maso, které je velmi lahodné," uvedl s tím, že se musí připravovat velmi krátce, stejně jako další druhy jemných rybích mas.

"Mám je rád jen rychle orestované, anebo jako ceviche. Největší úspěch v Cress mají filety obalené v bylinkách, podobně jako se připravuje chňapal. A perutýn se výborně hodí i do rybích tacos," dodal šéfkuchař.

---

reklama

---