IOL: Sibiřské lesy ničí nelegální těžba dřeva
„Od Krasnojarsku po Irkutsk se rozpíná nekonečná tajga. Končí vůbec někde? Když stojíte na vrcholku hory, vidíte hory všude kolem... A všechny pokrývá hustý les. Rozechvěje vás to,“ napsal v devadesátých letech devatenáctého století Anton Čechov.
Ale éra slavného spisovatele je dávno pryč, a tak by i on dnes viděl něco jiného – nelegální těžba dřeva a žhářství totiž likvidují velké množství stromů. „V Rusku je nelegální více než 30 procent těžby dřeva. To pak putuje do skandinávských zemí nebo do Číny, záleží na lokalitě těžby,“ říká Jevgenij Švarc ze Světového fondu na ochranu přírody (WWF). A zástupkyně ředitele Krasnojarského centra pro ochranu lesů Galina Kuzmina k tomu dodává: „Dělají vše velmi rychle. Skupina pěti nebo šesti lidí přijede s nákladním automobilem, vykácí velkou plochu a dřevo pošle do Číny. Je to velmi ziskové.“ Dalším nebezpečím jsou požáry. Jen vloni jich byly dva tisíce a většinu z nich založili žháři.
Nejvíce ale ruské ekology trápí nový lesní zákon, který byl zatím navržen a který počítá s privatizací lesů. Ruské lesy jsou v současné době zcela řízeny lokálními lesními správami, které vydávají licence k těžbě dřevařům a jejich firmám. Švarc upozorňuje na to, že po zkušenostech s privatizací v devadesátých letech minulého století veřejné mínění nestojí na straně odstátnění lesů. Ekologové se také bojí, že nový zákon bude překážkou pro miliony Rusů, kteří v lesech sbírají cedrová jádra, houby a lesní plody.
Galina Kuzmina hovoří o tom, že největší krasnojarský výrobce hliníku Russal je připraven vykoupit v regionu celý les. Vláda podporuje vznik továren na zpracování dřeva, papíru a celulózy.
Rusko, jehož obrovské území je ze 70 procent pokryto lesy, má roční zisk z exportu dřeva 4 až 5 miliard dolarů. Zisky by ale mohly být větší, kdyby se dřevo zpracovávalo přímo v zemi a nevyváželo se v surovém stavu do zahraničí.
Velké plány má gubernátor Krasnojarské oblasti Alexander Chloponin. Ročně chce pokácet 49 milionů metrů krychlových dřeva. Zatím je káceno 5 milionů krychlových metrů. Zvýšení těžby je podle něj důležité pro lesní hospodářství a velké investory, kteří vybudují infrastrukturu a znovu vysadí porosty stejně jako to probíhá ve Finsku. Gubernátor doufá, že přiláká investory s dostatečným kapitálem, aby v regionu mohla být otevřena celulózka, která bude profitovat z nízkých cen energií. Chloponin považuje privatizační plány za ukvapené. Zejména proto, že průmysl může přejít pod soukromý sektor teprve až stát nastaví účinný kontrolní systém. To ale může zabrat až patnáct let.
Podle článku Lucie Godeau, IOL, 02. 05. 2004
reklama
