https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jadro-je-jako-reseni-klimaticke-krize-nejdrazsi-a-nejpomalejsi-reseni-tvrdi-mycle-schneider
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jádro je jako řešení klimatické krize nejdražší a nejpomalejší řešení, tvrdí Mycle Schneider

25.9.2019 09:22 | PRAHA (Ekolist.cz)
Podle Mycle Schneidera je jaderná energetika nejdražší a nejpomalejší řešení. Ilustrační obrázek Dukovan.
Podle Mycle Schneidera je jaderná energetika nejdražší a nejpomalejší řešení. Ilustrační obrázek Dukovan.
Pravidelnou každoroční zprávu o stavu jaderné energetiky ve světě publikoval včera v Budapešti energetický konzultant Mycle Schneider. Oproti minulým vydáním ročenky je speciální pozornost věnována roli jaderné energetiky ve snižování emisí skleníkových plynů. Podle Mycle Schneidera je jaderná energetika nejdražší a nejpomalejší řešení.
 

„Každý dolar, euro, forint nebo rubl se dá utratit jen jednou. Naléhavost problému globální změny klimatu nás tlačí k tomu, aby investiční rozhodnutí preferovala nejlevnější a nejrychlejší řešení. Možnost rozvoje jaderné energetiky se opakovaně jeví jako nejdražší a nejpomalejší,“ říká Mycle Schneider.

„World Nuclear Industry Status Report poskytuje každoročně unikátní příležitost vidět klíčové ukazatele jaderné energetiky v globálním měřítku," říká o kontextu vydané zprávy Karel Polanecký z Hnutí DUHA. "Z pohledu klimatické změny je právě toto měřítko nejdůležitější. Speciální kapitola věnovaná tématu ukazuje, že jaderná energetika rozhodně nemá našlápnuto k tomu, aby nahrazovala fosilní zdroje." V příštích letech bude při zachování současných trendů jádro spíše stagnovat. Podle Polaneckého dává proto smysl soustředit se na sektor obnovitelných zdrojů, který ve světě několik let v řadě dynamicky roste.

"Zástupci jaderného průmyslu v české vládě vytvářejí iracionální dojem, že pro řešení našich energetických potřeb a snížení emisí skleníkových plynů není žádná jiná volba, než stavba nových atomových reaktorů," říká Edvard Sequens, energetický konzultant sdružení Calla. "Jenže nahradit spalování uhlí jádrem by znamenalo postavit osm až devět nových reaktorů velikosti uvažované pro nový zdroj v Dukovanech. V případě elektřiny z obnovitelných zdrojů plánuje vláda dalších deset let pokračující stagnace. To je potřeba zásadně změnit.“

Mezi hlavní zjištění World Nuclear Industry Status Report patří například tyto poznatky:

• V roce 2018 bylo spuštěno devět nových jaderných reaktorů (sedm v Číně a dva v Rusku), v první polovině roku 2019 pak další čtyři. Trvale uzavřeny byly tři reaktory (dva v Rusku a jeden ve Spojených státech). Celosvětový počet provozovaných reaktorů aktuálně činí 417, což je o 21 méně než v roce 2002, kdy dosáhl maxima.

• Během roku 2018 navýšily jaderné elektrárny v globálním měřítku svůj instalovaný výkon o 9 GW na celkových 370 GW, což znamená překonání historického maxima (368 GW z roku 2006). Pro srovnání – u obnovitelných zdrojů došlo v roce 2018 k navýšení o 165 GW.

• K 1. červenci 2019 bylo ve výstavbě 46 reaktorů (z toho 10 v Číně), o čtyři méně než před rokem a o 22 méně než v roce 2013. Více než polovina (59 %) rozestavěných reaktorů má zpoždění oproti harmonogramu výstavby. Do roku 2030 by muselo být k síti připojeno 188 nových reaktorů, aby se vyrovnalo předpokládané odstavování, což třikrát překračuje tempo dosažené v posledním desetiletí.

• Podíl jaderné energetiky na globální výrobě elektřiny mírně poklesl na 10,15 %. Tři ze čtyř nejsilnějších světových ekonomik – Čína, Japonsko a Německo – vyrábějí větší množství elektřiny z nových obnovitelných zdrojů (bez započítání produkce vodních elektráren) než z jádra. Totéž platí i o Brazílii, Mexiku, Španělsku, Velké Británii, Holandsku, Jihoafrické republice nebo Indii.

• Elektřina z nových jaderných reaktorů je také mnohem dražší, než elektřina vyrobená pomocí slunce a větru. Náklady na výrobu solární energie se pohybují od 36 do 44 USD za megawatthodinu a klesají, zatímco větrná energie na pevnině přijde na 29 až 56 USD a také je stále levnější. Náklady na jadernou energii se pohybují mezi 112 a 189 USD a mají rostoucí trend.

Výsledky zprávy budou dnes 25. září 2019 představeny na podvečerní talk Martina Bursíka s Myclem Schneiderem "Jaderná energetika a změna klimatu" v 18 hodin v prvním patře galerie Langhans - Centrum Člověka v tísni v Praze (Vodičkova 707/37).


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (28)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

25.9.2019 09:54
To je blbost. V Německu stačí škrtnout zákon o odstavení jaderných elektráren a hned máme o 17 elektráren víc. (ale raději ne ten rakouský šrot Zwentendorf, to by byla opravdu horká záloha za Černobyl :-))
Odpovědět
TM

Tomas Moravec

25.9.2019 10:15
Problem je, ze neni kilowat jako kilowat. Zatim sit potrebuje mit zdroje, ktere se daji naplanovat. Casu se ztratilo hodne. A je otazka co je rychlejsi reseni - nahradit cast stavajicich uhelnych elektraren jadrem pripadne nejakymi seriove vyrabenymi jadernymi reaktory nebo spolehat na to, ze nekdo vymysli zpusob, jak levnou obnovitelnou energii uchovavat na chvile, kdy je potrebna?
Odpovědět
BP

Bohdan Podlena

25.9.2019 10:26
Už první odstavec je nesmysl
Odpovědět
MV

Miroslav Vinkler

25.9.2019 13:07
Nejsem velkým zastáncem JE, ale ČR nemá takové podmínky jako velké země.

Pokud obskurně prohlásím, že JE a uhelné elektrárny(ty ano) devastují ŽP a odstavím je,čím nahradím potřebnou energii ?

Pokud importem tak se ČR dostane na úroveň kolonie,které zboží může, ale nemusí být dodáno . Kdo bude garantovat energetickou bezpečnost země? Brusel nebo Washington nebo Moskva?

Pokud obrátím svoji pozornost k OZE , pak nechci aby naše krajina byla od Aše po Hodonín poseta po celé trase stožáry větrníků po 100 metrech.
FVE - prosím, tím mohu řešit část bytového fondu, ale co zbytek?

Nejsme tak bohatí jako Němci nebo Dánové domácnost - 8Kč/kWh -viz Eurostat.
Užitečnou věcí by bylo snížit energetickou náročnost na HDP, kde jsme na 2x nad průměrem vyspělých zemí EU.

Jádro bych proto nezatracoval.

Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

25.9.2019 15:58
Přehled Mycle Schneidera je dobrý, obsáhlý a data v něm jsou jsou užitečná a dá se na ně spolehnout. Sám jej rád využívám. Jinou věcí je interpretace. V tom případě je to hodně manipulované. Jak už zmínili lidé v diskuzi, absolutně nebere v úvahu, že fluktuující větrné a fotovoltaické zdroje přinášejí s masivnějším podílem v síti problémy a nelze z nich vytvořit nízkoemisní mix bez jádra (nebo fosilních paliv) Pokud se započte zálohování a regulace, tak najednou už ty jejich ceny i dramaticky rostou. Je pravda, že vyrobená elektřina v Číně z jádra je o něco nižší než z větru, ale Mycle nedodá, že poslední léta roste výroba jaderných a větrných zdrojů v Číně velmi podobně a jsou to tyto dva, které tvoří velkou část nárůstu nízkoemisní výroby. Dokud měla Čína malý počet dokončovaných a větší počet zahajovaných staveb, tak se soustředil na dokončované. Teď je to opačně, tak se soustředí na nedostatek zahajovaných. Pokud jde o uváděné srovnání cen elektřiny z různých zdrojů, tak je to velice manipulativní. Výběr je nejvyšších možných u jádra a nejnižších u OZE.
Odpovědět
VK

Václav Kain

25.9.2019 18:13
Bez emisí naprosto čistá z jádra.Ten článek je jedno velké lhaní a blábolení.Jednoduchá otázka pro ty chytrolíny z hnutí duha.Pokud bychom chtěli nahradit Temelín vrtulemi,tak kolik tisíc by jich muselo být naistalováno?Kde by byly umístěny a co když by nefoukalo.Jádro se nechá regulovat podle potřeby.Jak by to bylo s větrníky?A nakonec na kolik by nás přišly ty tisíce vrtulí s veškerou režií?
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.9.2019 10:04 Reaguje na Václav Kain
Bylo by jich pár stovek. Cena je dnes oproti jádru cca poloviční až třetinová a klesá.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.9.2019 10:43 Reaguje na Petr Dvořák
Pane Dvořáku, podívejme se teď na reálná čísla. Temelín má výkon 2000 MWe. Roční koeficient využití je u u takových reaktorů přes 80 %, realisticky 85 %. Roční koeficient využití u našich větrných elektráren je něco málo přes 20 %, pokud budeme předpokládat zlepšení, tak dejme 25 %. Výkon větrníků, který nahradí Temelín, je tak 6800 MW. Na pevnině, tím více v horách, se nebudou stavět větší turbíny, než 3 MW. To je i maximální hodnota, kterou máme u nás. Předpokládejme, že střední hodnota výkonu bude 2,5 MW, což je docela realistické. V tomto případě potřebujeme 2700 turbín. S cenou také nemáte pravdu. U nás nelze předpokládat ceny dostupné v ideálních podmínkách na severu Německa. A i tam je cena v současných aukcích zhruba 60 EUR/MWh. A to je cena, která je blízká ceně elektřiny z plánovaného jaderného bloku v Maďarsku. U nás by byla cena větrné energie mnohem vyšší. Takže pan Kain byl mnohem blíže realitě než vy. Je třeba si alespoň trochu ověřit čísla, než něco prsknete do diskuze.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.9.2019 10:45 Reaguje na Vladimír Wagner
Je tak vidět, že nalézt místo pro tyto téměř tři tisícovky turbín nebude jednoduché. A je třeba počítat i s cenou a problémy se zapojením do sítě a nutnost zálohy pro dobu, kdy nefouká.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.9.2019 11:57 Reaguje na Vladimír Wagner
Ok, díky. Zrovna jsem to šel doplnit, protože jsem měl v hlavě špatné číslo ohledně výkonu jednotlivé turbíny, což jsem si bohužel neověřil předem.

Nicméně, cenově to je konkurenceschopné.
Po rychlé rešerši jsem dohledal, že odhadovaný potenciál větru je u nás mezi 10 a 20 TWh (podle scénáře výstavby atd..). Což je defakto ekvivalent JETE (15TWh) .. žádný zázrak, ale není to málo.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.9.2019 12:29 Reaguje na Petr Dvořák
O možnostech využití větru u nás i ve světě jsem psal poměrně podrobný rozbor http://www.osel.cz/9535-vetrne-elektrarny-vcera-dnes-a-zitra.html .
Vámi uváděny odhadovaný potenciál odpovídá tomu, co se třeba uvádí i tam. Tedy těch 10 - 20 TWh je z hlediska technického v pořádku (odpovídá odhadu kolegů z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR). Na druhé straně je otázka, jestli je únosný pro lidi. Připomeňme, že dosud je u nás jen málo turbín (výroba 0,5 TWh ročně) a i tak už se jen velmi těžko získává povolení místních pro stavbu dalších turbín. A právě zkušenosti z Německa, zvláště Bavorska, ukazují, že i v Německu je a stále roste odpor proti dalším turbínám. V posledních letech se vize nedaří naplňovat a v Bavorsku místní větrníky produkují jen pár procent elektřiny.
Doba na instalaci tolika turbín na nahrazení Temelína (byť jen získání potřebných povolení) by se nakonec roztáhlo na daleko déle, než je doba potřebná pro výstavbu ekvivalentních dvou bloků jaderných.
Takže souhlasím, že potenciál je a bylo by dobré jej využít. O tom, že by však nahradil ve velké míře jaderné a fosilní zdroje u nás je představa absolutně mimo realitu.
Představy o ceně elektřiny z větru však máte dost mimo. Problém by tam přineslo i to, že ve větrné době by byla cena elektřiny nízká (konkurenci německých větrníku na severu nemůžeme překonat) a vysoká bude v době, kdy nefouká.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.9.2019 12:46 Reaguje na Vladimír Wagner
Předpokládám, že obě naše JE budou pracovat ještě pěknou řádku let (a že se nejspíš obě dostaví..?) a že by se měly nahrazovat primárně fosilní zdroje. Dále, řádově podobný potenciál jako je u větru je v biomase, což je regulovatelný decentralizovaný zdroj.
Samozřejmě, biomasa je na dlouhou a složitou diskusi a je to otázka zásadní transformace zemědělství a péče o krajinu vůbec.. což je ale problém, který je nutné vyřešit tak jako tak.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

26.9.2019 21:56 Reaguje na Petr Dvořák
no víte ono se zemědělstvím to nebude tak valné - kupříkladu na tomto webu jeden článek připomněl že při současné těžbě a zdrojích fosfátů nebudeme mít moc čím po roce 2040 hnojit...

a budeme se tedy muset vrátit k původnímu tisíciletími osvědčené metodě - hnojení kravským hnojem - a ty krávy chtěj nechtěj budeme muset krmit tou biomasou.

tudíž "transformace zemědělství" určitě přijde - ale řekl bych že nezbytně směrem k vyšší masné produkci jenom kvůli tomu aby jsme si pohnojili pole.

šimek s grossmanem krásně popsali problém v povídce "Dožínky v naší obci"

Agronom "Jednu krávu ještě máme"
Sedláci "ano ale ta nepohnojí 54 hektarů a denně nenadojí 100l na náš čestný závazek"
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.9.2019 22:35 Reaguje na Vaclav Sobr
Ono to je trochu složitější, nicméně kráva vám ten fosfor taky nevyrobí. Samozřejmě nelze čerpat všechnu energii, pokud má půda fungovat. A to je to, co teď víceméně děláme se všemi plodinami a jedeme na dluh.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

26.9.2019 23:13 Reaguje na Petr Dvořák
Kráva sice fosfor nevyrobí ale on tak nějak v tom co nestráví zbývá...

A vzhledem k tomu že tím zemědělci dokázali hnojit 10000 let bych řekl že to je vcelku stabilní metoda. pointou ovšem je že na "revoluci" v zemědělství to moc nevypadá... spíš tak "vegie" kontrarevoluce posledních 50 let brzo padne zpátky do středověké klasiky kdy to bez poměrně vysokého množství dobytka nepůjde. (a nejíst ho bude dost neefektivní plátvání)
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

27.9.2019 07:17 Reaguje na Vaclav Sobr
Ano, něco tam zbyde. Ale tady jde o uzavření těch cyklů živin, tak jak to bylo ty tisíce let. Ne o krávy. U nás je aktuálně dostatek orné půdy. Nakonec nějaké pěstování šťovíku nebo vrb pro ní může být to nejlepší možné, jak tak sleduju alternativy (řepka pšenice řepka pšenice, eroze, průmyslové zóny, nákupní centra).
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

27.9.2019 09:31 Reaguje na Petr Dvořák
I ty vrby a stovik pudu vycerpaji pokud je tam budete tocit dokola a dokola bez alternativ - to se tisice let resilo tim ze na tretine pudy byla jedna plodina, na tretine pudy jina, a tretnina se nechavala lezet ladem jako pastvina.

A tocilo se to dokola.(idelni je mit v rotaci mensi casti a jeste vic verzi ale tohle je naprosty zaklad)
doslova receno - pokud chceme udrzitelnost bez chemie - mel by se na tretine nasi orne pudy past dobytek.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

27.9.2019 10:30 Reaguje na Vaclav Sobr
Jistě, jen jsem psal, že jak to tak sleduji, vyčerpání je lepší než odplavení, to měla být jen cynická poznámka na okraj. To téma je příliš obsáhlé.

Ta minerální složka se tam dá dodat ve formě popela, organické tam zůstane víc než je dnes v zemědělství běžné díky absenci orby a opadu listí. Je možné uvažovat o exktrakci těkavých složek a návratu dřevěného uhlí, čímž by se na plantáž vrátila jistá část živin a asi polovina energie, spolu s asi polovinou nebo více uhlíku.

S pastvou dobytka nemám žádný problém, to určitě není na škodu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.9.2019 10:15 Reaguje na Petr Dvořák
U toho fosforu je problém ten, že v rostlinách je, ale v nevyužitelné formě. Kráva má bachor se stovkami druhů mikroorganismů (mnohé ještě ani neznáme), které ten fosfor (mimo jiné) převedou do organických sloučenin, využitelných krávou i rostlinami, pohnojenými jejím trusem.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

26.9.2019 21:52 Reaguje na Petr Dvořák
dovolil bych si upozornit že ohledně čistého výkonu - máme ve fosilní energetice 22,6 GW výkonu (s tím že většina těch elektráren stojí blízko měst a jejich odpadní teplo se využívá na teplárenství - kogenerace je započtena)

do roku 2045 technologicky bude na odpis 8,6GW tohoto fosilního výkonu.

to máme (s malou rezervou) 9 temelínských bloků...
(a pravděpodobně nepostavíme třeba mezi pardubicemi a hradcem jaderný blok aby nahradil topení z tamní současné elektrárny...)

takže - už jenom náhrada dosluhujících fosilních zdrojů 4,5x překračuje vámi zmíněnou kapacitu větru... a to ještě bude problém s rozložením toho výkonu v čase.

v solárech máme momentálně 2,5GW a jejich výroba v od podzimu do jara za inverze je řekněme... při nejlepším pětinová.
Odpovědět

Jan Šimůnek

30.9.2019 10:17 Reaguje na Vaclav Sobr
Navíc musíte počítat s prudkým odtokem vody ze solárních panelů, takže větší elektrárny mohou být zdrojem vodních přívalů za větších dešťů. Leda by se to nějak technicky řešilo (poldery apod.), ale pak to řešení musíte připočítat k ceně solární energie).
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

26.9.2019 12:34 Reaguje na Petr Dvořák
Pan dr. Wagner mne s těmi čísly sice předběhnul, takže je jen trochu doplním těmi mými a rozšířím o finanční stránku. Já jsem při srovnání VTE s Temelínem vycházel z následujících konkrétních čísel.
VTE Vestas V90 o výkonu 2MW, roční produkcí 3,6 GWh, cenou 80 mil. Kč, na jejíž výrobu je potřeba cca 300 tun oceli a 1100 tun betonu.
JE Temelín o výkonu 2000 MW, roční produkcí 14 000 GWh, postavená z 25 000 tun oceli a 300 000 tun betonu, s cenou 250 mld. Kč (podle aktuální ceny výstavby ve výši cca 4500 Euro/kW)
Výsledek?
Aby tyto konkrétní, dnes běžně instalované VTE dodaly do sítě stejné množství elektřiny, jako dodává JETE, a nutno dodat, že na rozdíl od nich kontinuálně, muselo by se jich postavit 3 900, stálo by to cca 300 mld. Kč a spotřebovalo by se při tom cca 50x více oceli a 15x více betonu, které se bez emisí CO2 zatím vyrobit nedají. A to ještě nebereme v potaz finanční a materiálovou náročnost zajištění kontinuity dodávek ani dvojnásobnou životnost jaderných zdrojů.
Někdo může namítnout, že do nákladů na jaderné zdroje zase nejsou započítány náklady na jejich likvidaci a ukládání paliva. Ano, ty se se prý dnes odhadují ve výši až 100% pořizovací hodnoty, ale ty vcelku s přehledem eliminuje ta dvojnásobná životnost a stále nám zbývají nemalé náklady na zajištění kontinuity dodávek u OZE. No a pokud jde o to vyhořelé palivo, za které elektrárny odvádí do speciálního fondu 50,- Kč za každou vyrobenou kWh, tak to není nic jiného, než palivo budoucnosti. Věřím, že mi pan dr. Wagner dá za pravdu, případně odborně dovysvětlí, jaký potenciál energie se v něm skrývá.
Jak to vypadá s efektivností jednotlivých zdrojů, to nejlépe ukazují konkrétní čísla ze zprávy ERU o provozu elektrizační soustavy v roce 2018 (viz. http://www.eru.cz/documents/10540/4580207/Rocni_zprava_provoz_ES_2018.pdf/1420388b-8eb6-4424-9ad9-c06a57b5326c.) První číslo je roční dodávka v GWh, druhé celkový instalovaný výkon v GW a třetím pak jejich podíl (koeficient využití).
Jaderné: 30 000 – 4,3 – 7 000
Uhelné: 45 000 – 11 – 4 000
Větrné: 600 – 0,3 – 2 000
Fotovoltaické: 2 100 – 2 – 1 000

Odpovědět
JV

Jaroslav Vozáb

26.9.2019 07:32
Pokud chceme elektro - mobilitu musíme budovat zdroje (elektrárny). Elektrárna se nepostaví za jedno volební období a v tom je ten největší problém ( při rychlém tempu je to 10 let normálně 15). Je třeba využít pro výrobu el. energie všechny možné typy zdrojů, ale JE bude základní stacionární zdroj. Každý m3 zemního plynu vždy využít pro výrobu el. energie a "odpadním" teplem topit (palivový článek, baterie termočlánků, atd). Nebát se použít JE jako teplárny pro velké aglomerace atd. Vím že vše ruské je tz špatné ale ale 200m loď s kompletní elektrárnou se mi líbí. Bude vyrábět energii tam kde je to potřeba, po skončení životnosti je možné to odtáhnout na místo likvidace a tam je na lince recyklovat..? Co takhle dělat zdroje sériově jak za války lodě třídy Liberty a Victoria.
Odpovědět
VW

Vladimír Wagner

26.9.2019 11:26
Byl jsem se podívat na to podvečerní talk Martina Bursíka s Myclem Schneiderem. Bylo to přesně v duchu, jaký u Mycla znám. Tedy, jak už jsem psal, jeho přehled je velice užitečný a na konkrétní data, statistiky a čísla se lze dobře spolehnout a docela často je využívám pro kontrolu i při vytváření svého přehledu jaderné energetiky. Něco jiného jsou však interpretace, zvláště ty ekonomické, kde už je cela řada velice nekorektních vyjádření. A ta se pak dominantně objevují a převažují při jeho ústních vystoupeních a prezentacích, kde pak jsou vyloženě zavádějící a nepravdivá tvrzení. A tak tomu bylo i při současném vystoupení s panem Bursíkem.
Co mě však šokovalo daleko více, bylo chování pana Bursíka, který tuto akci využil k tvrdému vystoupení proti jaderné elektrárně Dukovany a boji za její okamžité uzavření. Pro něj je elektrárna nad třicet let stará a odepsaná a Dukovany jsou podle něj nebezpečné a je nutné je zavřít. Toto téma zavedl do debaty a snažil se posunout (což nebyl problém) Mycla k vyjádření v tomto směru.
Ukazuje se, že u něj na základě předchozího vývoje nedošlo k žádné sebereflexi. Připomeňme, že jde o člověka, který způsobil, že se v Temelíně postavily jen dva bloky místo čtyř a málem se mu povedlo Temelín vůbec zastavit. Byl také hlavním viníkem fotovoltaického průšvihu u nás (https://ekonom.ihned.cz/c1-46754920-kdo-muze-za-solarni-prusvih-my-nic-my-muzikanti-vzkazuji-ministri-i-poslanci), který tuto technologii velice užitečnou v decentralizované podobě a množství odpovídajícím podmínkách a zaváděné s přihlédnutím k podmínkám daného regionu hodně zdiskreditoval. Cestu k nízkoemisní energetice tak u nás velmi poškodil a má na svém triku významnou část emisí v poslední době.
Zároveň se zmínil o svých nynějších aktivitách v Praze. A jeho výroky ukazují, že k tomu i nyní v Praze přistupuje stejným stylem a stejně naivně jako před těmi deseti až dvaceti lety. A myslím, že si tím Praha koleduje o opakování průšvihu s fotovoltaikou, který jsme si už zažili.
Odpovědět
Jaroslav Čížek

Jaroslav Čížek

26.9.2019 12:54 Reaguje na Vladimír Wagner
Svojí podporou fantasmagorie s názvem biopaliva I. generace má pan Bursíh na svědomí devastaci zemědělské půdy a možná i nějakého toho indonézského orangutana. Kdyby náhodou chtěl zapírat, tak na webu sněmovny je archiv stenozáznamů. Velmi hezké čtení. A pokud jde o ty ceny, uváděné v článku, tak ti, kdo s nimi operují, asi nikdy neslyšeli o tzv. LCOE a nenahédl např. do této zprávy VGB POWERTWCH z roku 2015 (https://www.vgb.org/en/lcoe2015.html), kde jsou úplně jiná čísla.

Když si uděláme průmery LCOE uváděných v tabulce na str. 10 , uvidíme následující hodnoty a stačí si představit, jak by asi vypadaly, kdyby se do OZE započítaly náklady na stabilizaci sítě. I o tom se tam píše.

LCOE
cent/kWh
min max Průměr
Lignit 2,9 8,4 5,65
Jádro 3,6 8,4 6
Vodní elektrárny 2,2 10,8 6,5
VTE - vnitrozemské 2,9 11,4 7,15
Uhlí 4 11,6 7,8
FVE 3,5 18 10,75
Plyn - kombinovaný cyklus 5,3 16,8 11,05
VTE - mořské 6,7 16,9 11,8
Plyn - otevřený cyklus 9,5 22,7 16,1



Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.9.2019 17:18 Reaguje na Vladimír Wagner
Na vecerni talk show jsem byl take. Rád bych se podělil podělil o zkušenost z této akce. Po hodinovém kázání jak jsou solar & wind skvělé zato jádro je zplozenec pekla jsem to už nevydržel a začal opravoval faktografické chyby.
Seznam je předlouhý, tak jen jeden příklad za všechny - jak je uhlí v Indii (kdekoli, ale byla řeč o obrovském Indickém trhu) dražší než solar. Předně - kéž by. Opustit fosilní paliva je obrovská priorita i kvůli 4.2 millionům mrtvých ročně díky znečištění vnějšího vzduchu (https://www.who.int/airpollution/en/).
Akorát nám k tomu nepomohou lži a překrucování. Konkrétně:
According to research firm Bloomberg New Energy Finance, “wind-plus-battery and solar-plus-battery systems in India have wide cost ranges, of $34-$208 per MWh (megawatt hour) and $47-$308 per MWh respectively, depending on project characteristics, but the centre of those ranges is falling fast.” In comparison, the cost of coal is $68 per MWh. (https://qz.com/.../indias-solar-wind-plants-are-cheaper.../ s tim že data jsou z https://about.bnef.com/.../tumbling-costs-wind-solar.../). Ani nemluvě o tom že mít omezený storage znamená pevnou víru že opět dostatečně brzy a silně začne svítit/foukat.
=solar a wind jsou několikanásobně dražší když připočítáte nutnou zálohu
=to že několik omezených a negarantovaných hodin produkují elektřinu levně je hezké ale nijak to neřeší ty další hodiny kdy neprodukují nic
Navíc pan expert ani nezná moderní reaktory. ThorCon (http://thorconpower.com/news/) byl pro něj novinkou, stejně tak jako další.
Škoda že organizátoři neumožnili se dostat k podstatě věci - přístup typu Německé Energiewende založený na solar a wind má po 20 letech a 200 miliardách EUR výsledek zhruba stejné emise CO2 jako před tím. Navíc je Německá elektřina na jednotku 6x špinavější (jak CO2 tak částečně particulate matter, NOx, SOx) než Francouzská. K tomu je dražší. Z nutných předpokladů Energiewende stačí zmínit za minulý rok celých 30 km postavených HVDC vedení, potřebují asi 4000. Storage téměř neexistuje. Největší co mají (přečerpávací Goldisthal) by na zálohu jediného dne pořebovali... 200x. Trvalo 6 let a stálo 600 milionů EUR postavit jeden. Atd.
Prostě - můžeme jenom doufat že klimatické projekce IPCC jsou trapný vtip. Pokud nejsou, Energiewende a celý solar a wind je zaručená cesta do pekla.
Ad jádro - je to cesta, viz například výše zmíněný ThorCon (ale i další, mimo klasiky například NuScale v USA, Moltex v Evropě; dlouhodobě LFTR)
Odpovědět
Jiri Kovalovsky

Jiri Kovalovsky

26.9.2019 17:22 Reaguje na Jiri Kovalovsky
pokracovani (vse z Facebook "diskuze" na https://www.facebook.com/events/1625421720927422/?active_tab=discussion, kde nejsilnejsi argument Calla/Edvard Sequense je odkaz na https://www.worldnuclearreport.org/IMG/pdf/wnisr2019-lr.pdf kde jiz nezminil ze to je jejich, Schneideruv report - coz ma nezmerne daleko k "nezavisle" analyze a interpretacim)

tedy pokracovani:

Predni Nemecka universita v Heidelbergu:
https://www.physi.uni-heidelberg.de/.../energiew.../text.pdf
graf na prvni strane hovori jasne. Ale pokud mozno si cely text prectete.
Po zhruba 10 letech (zalezi od kdy vlastne Energiewende pocitate) a 100-200 miliardach EUR (zalezi co pocitate, da se dojit i k 500) jsme tam kde jsme byli.
Za ty promrhane penize jsme mohli zachranit nezmernou rozlohu tropickych pralesu. Mohli jsme pripadne vysadit sekundarni pralesy (pokud mozno ne chude monokultury eukalyptu/olejove palmy/smrku). Mohli jsme byt vyrazne dale.
Zbezny popularni prehled pro ctenare
https://www.spiegel.de/.../german-failure-on-the-road-to...
https://www.americanexperiment.org/.../german-co2.../
https://energypost.eu/energiewende-enters-a-new-phase.../
Primo z
https://www.agora-energiewende.de/.../Agora-Energiewende...
strana 27
Nemecke emise ekvivalent CO2 na kWh: 382 g
Francouzske emise ekvivalent CO2 na kWh: 59 g
--> toto pokladate za uspech?
Ctenari necht si udelaji obrazek sami - real time data jsou na https://www.electricitymap.org/?page=map&solar=false... (a skoro vzdy vidite dva zelene fleky - Francii s Svedsko)
Real i historicka data Energiewende jsou na www.agora-energiewende.de, doporucuji libovolny zimni mesic, napriklad:
https://www.agora-energiewende.de/.../01.01.2017/31.01.2017/
Muzete mi rict co s celymi tydny kdy kombinace solar a wind nedavaji skoro nic?
Ano, prumer je hezky - a kez byste tim prestali mast lidi. Vcetne mylne informace ze jsou to levne zdroje - to je pravda v omezene hodiny kdy funguji. Kdyz nefunguji tak je cena nekonecno protoze proste nedodavaji dost, pripadne nic. Kdyz mate hlavu v peci a nohy v lednici tak prumerne jste v komfortni teplote.
Znovu, abyste tvrdili ze tohle je cesta vpred musite verit ze vsichni v IPCC si v zasade delaji srandu a muzeme si hrat s solar & wind.
Ad jestli Energiewende se nejak zazracne polepsi... muzete byt konkretni jak?
Storage v zasade v Nemecku neexistuje. Nejvetsich pump hydro co Nemecko ma by potrebovalo 200 na pokryti jenom 1 dne (a vybudovat ji pres velky enviromentalni odpor trvalo 6 let a stalo 600 milionu EUR). Suedlink sam o sobe ani nezacal, tahne se leta, obecne HDVC vedeni ktera EW nutne potrebuje se de facto nestavi (ehm 30 km za rok).
Nastavajici expirace fixed feed in tarifu znamena ekonomicky kolaps vetsiny takovych zdroju.
Projekce Energiewende spolehaji hlavne na wind. Realita? Toto - https://www.dw.com/.../german-wind-energy.../a-50280676
Mozna nejlepsi zaver je - podivejte na poll uprostred clanku - nuclear jasne vyhrava. Mluvime o mainstream Nemeckem mediu.
Tak konecne prestanme tlacit environmentalne skodlive nesmysly s masivnim negativnim dopadem na zivotni prostredi (solar & wind, ktere navic skonci na skladce za 20-30 let) a uvedomme si ze mame bezuhlikaty energeticky zdroj s milionkrat vetsi energetickou densitou nez soucasna paliva.
Ten zdroj je jadro.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

26.9.2019 21:46
Elektřina z nových reaktorů je mnohem dražší - to je samozřejmě pravda.

ovšem co je na jaderné elektrárně výrazně levnější jsou náklady na síťové služby a zálohu. (vzhledem k její centralizaci od ní k distribuci vede míň drátů, je předvídatelná a není nutné platit tolik za zálohování...)

jenomže - náklady na síťové služby pro zdroj se nepočítají jako náklad elektráren - to vezme distributor, zprůměruje to každému spotřebiteli naúčtuje na KWh stejnou částku.

což je mimochodem důvod proč přestože německo stále zelená - spotřebitel platí největší účet za elektřinu v Evropě.
Cena silové elektřiny sice na tom papíře klesne, ale vše ostatní zdraží víc než okolik elektřina jako taková zlevní.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist