https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jahnova-skupina-navrhuje-radikalni-reformu-ekologickych-zakonu
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jahnova skupina navrhuje radikální reformu ekologických zákonů

1.7.2005 09:42 | PRAHA (EkoList)
Nestranický místopředseda české vlády Martin Jahn je proslulý radikálními reformními návrhy. Jím ustavená skupina nyní připravila materiál, který by v oblasti ekologické legislativy znamenal doslova zemětřesení. Hlavním mottem je ulehčit průmyslu, neboť předpisy na ochranu životního prostředí prý významně brzdí hospodářský růst. Dosažení tohoto cíle mělo zřejmě pomoci i složení pracovní skupiny, kterou tvoří zejména zástupci průmyslu.
 

Tento text je součástí volné série textů o české ekonomice a průmyslu a jejich vztahu k problematice životního prostředí. Další články jsou Podle skutků jejich poznáte je, Zelené podnikání a Revize ekologických zákonů na podruhé mírnější.

Materiál nazvaný „Identifikace problémových oblastí environmentální legislativy ve vztahu k podnikatelskému prostředí“ připravila pracovní skupina, v níž vedle zástupců odborů a některých ministerstvech hráli hlavní roli odborníci ze Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR) a Svazu chemického průmyslu (SCHP). Na práci se podle Ladislava Nováka z předsednictva SCHP podílelo několik desítek expertů z významných průmyslových podniků. „V konečné fázi auditu budou na základě výsledků pracovních skupin připraveny legislativní návrhy na změny příslušných právních předpisů, termín je stanoven na konec roku. 2005,“ říká místopředseda vlády Martin Jahn. Podle jeho informací bude materiál v nejbližší době projednáván na věcně zaměřených pracovních skupinách, a to odborníky z dotčených resortů a zástupci dalších subjektů. Zde se mají vedle odborářů a SP ČR objevit i Ekologický svaz podnikatelů, Ústav pro ekopolitiku a zástupci ekologických organizací.

Vedle dlouhodobé práce úřadu Martina Jahna vznikl před nedávnem na ministerstvu průmyslu a obchodu iniciativní materiál s názvem „Environmentální, ekonomické a další faktory omezující rozvoj podnikání v ČR“, který využívá výsledky práce Jahnovy skupiny. Týká se pouze sedmi ekologických zákonů, které je potřeba podle MPO co nejrychleji revidovat. Josef Zbořil, zástupce SPČR ve pracovní skupině Martina Jahna, si pochvaluje dvojí práci vládních úřadů na revizi ekologikckých zákonů. „Možná se nám podaří některé nejožehavější věci tímto způsobem urychlit,“ říká.

„Chlév je třeba vykydat“

Text „Identifikace“ kritizovali nevládní organizace ve společném vyjádření Hnutí Duha, Ekologického právního servisu a sdružení Arnika. „Největší problém není to, co navrhuje, ale jak je materiál udělaný,“ říká Vojtěch Kotecký z Hnutí Duha. Podle něj by bylo potřeba se podívat na legislativu koncepčně, zapojit do přípravy právnické fakulty a neziskové organizace. „Žádná komplexní revize české ekologické legislativy se nikdy nedělala. A tady se promarnila velká šance,“ říká. Podle Koteckého text pracuje s jednotlivými nápady a je udělaný nekvalifikovaně. A především jednostranně.„Je samozřejmě úplně normální, že se k legislativě vyjadřuje Svaz průmyslu a dopravy ČR. Ale je potřeba, aby celý proces byl otevřený dalším účastníkům, není možné vzít jenom připomínky jedné lobby a ostatním zavřít dveře. A není možné, aby státní úřad na takto jednostranné připomínky pohlížel nekriticky, aby je prostě vzal a přesunul do svého textu a řekl, toto je naše analýza,“ myslí si Vojtěch Kotecký. Josef Zbořil je přesvědčen, že role Svazu průmyslu je zcela legitimní. „Problémy tíží hospodářskou sféru a ne nevládní organizace, a tak jsme se spolu s odbory domohli toho, že je potřeba je identifikovat. Navržená řešení nemohou a nebudou hledat kompromisy v péči a tvorbě životního prostředí, protože hospodářská sféra, na rozdíl od nevládních organizací, je jeho skutečným tvůrcem,“ říká Zbořil.

Vedle nevládních organizací chybí v pracovní skupině místopředsedy pro ekonomiku také zástupci České inspekce životního prostředí, Státního fondu životního prostředí nebo ministerstva zdravotnictví. Nakonec i člen skupiny za ministerstvo životního prostředí Petr Petržílek byl v březnu na vlastní žádost ministrem Ambrozkem odvolán. Podle mluvčí MŽP Karolíny Šůlové nesouhlasil se způsobem práce skupiny, ktera měla v podstatě nahrazovat institut meziresortního připomínkového řízení. To se podle Šůlové od té doby změnilo, pozice MŽP ve skupině se posilila. Ministerstvo se tak bude opět účastnit práce ve skupine Martina Jahna, novým zástupcem bude Jan Dusík.

Úřad Libora Ambrozka se postavil negativně i k návrhům ministerstva obchodu a průmyslu, které vycházejí z práce Jahnovy skupiny. Návrh MPO je prý „tendenční, jednostranný, nesystémový, nekonkrétní a neodborný.“ To, že materiál postrádá koncepci, odbývá Josef Zbořil slovy: „Chlév je třeba vykydat a neohlížet se na koncepci. A to, že v naší ekologické legislativě je chlév, na tom se shodujeme i s našimi kritiky.“

Environmentální zákony, které podle ministerstva průmyslu a obchodu je potřeba bezodkladně revidovat

*Zákon č. 86/2002 o ochraně ovzduší
*Zákon č. 114/1992 o ochraně přírody a krajiny
*Zákon č. 100/2001 o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) ve znění zákona č. 93/2004
*Zákon č. 254/2001 o vodách
*Zákon č.76/2002 o integrované prevenci
*Zákon č.156/1998 o hnojivech
*Zákon o odpadech č. 185/2001 o odpadech a změně některých dalších zákonů

V ekologické legislativě je celá řada problémovým míst, s tím souhlasí nevládní organizace, úřady i akademická obec. Podle Michala Sobotky z katedry práva životního prostředí Právnické fakulty UK je hlavním důvodem rychlost zavádění nových předpisů při vstupu České republiky do Evropské unie. Podle něj existují v řadě případů problémy s prováděcími předpisy, na což Identifikace upozorňuje, a je potřeba skutečně českou legislativu zjednodušit. “Jenže tohle je text připravený jednou stranou, v některých kapitolách lépe, jinde hůře. Například zjednodušení legislativy chápe materiál většinou jako zmírnění limitů,“ dodává Sobotka.

Zbořil: Fond životního prostředí je anachronismus

Jedním z návrhů „Identifikace“ je revize systému vybírání poplatků za vypouštění znečišťujících látek do ovzduší a vody a poplatky za ukládání odpadů. Prý zbytečně zatěžuje podniky a účelem poplatků je jen vybrat peníze na provoz Státního fondu životního prostředí. Peníze vydané na složité administrativní úkony odčerpávají omezené prostředky, které by bylo možné investovat do moderní technologie. Ministerstvo průmyslu jde ještě dále a navrhuje platby zcela zrušit u malých a středních podniků. „Poplatky nikoho nemotivují ke snižování emisí, jde jen o ekologickou daň,“ říká Jiří Hanzlíček, poradce ministra průmyslu. Podle něj nedojde po zrušení tohoto požadavku k nárůstu škodlivých emisí. Podle Michala Sobotky z katedry práva životního prostředí PF je představa průmyslníků taková, že když vypouštějí škodlivé látky na základě vydaného povolení, proč by za to měli ještě platit. „Jenže faktem je, že prostředí zatěžují a to by měli kompenzovat. To, že se tak děje formou plateb Státnímu fondu, je druhotné,“ dodává Sobotka. Problém je v tom, že náklady na poplatky jsou řádově nižší, než investice do snižování emisí, takže výrobce nenutí investicím do čistších technologií.

„Když se zruší platby, tak průmysl ušetří miliony korun, nicméně náklady na dosažení zpřísněných limitů jsou v miliardách. Například ČEZ zaplatil za loňský rok za emise do ovzduší 120 milionů korun,“ říká Sobotka. Podle něj problematické určit jakou míru zátěže podniky způsobují a to vyjádřit v penězích.“ Jestli je systém dostatečně motivující je otázka, ale kvůli tomu ho zrušit, to se mi nezdá jako dobrý argument,“ říká Sobotka. Razantní snížení vybraných peněz by v podstatě znamenalo likvidaci Státního fondu životního prostředí, jehož jediným příjmem jsou právě poplatky a pokuty. Fond je přitom jedním z nejvýznamnějších domácích zdrojů financí pro ekologické projekty. Za rok 2003 přinesly poplatky za znečištění ovzduší 557,8 milionu korun. „SFŽP je anachronismu sloužící pouze ke získávání politických bodů,“ myslí si Josef Zbořil. Podle něj má málokdo podobný systém v praxi (Hnutí Duha ve svém komentáři vypočítává podobné úhrady na Slovensku, v Polsku, Estonsku, Litvě, Lotyšsku a jiný systém ještě využívá Slovinsko a Maďarsko) a odmítá přerozdělování financí státem. „Lze bez nadsázky říct, že soukromá sféra si svoje problémy řeší sama, rychle a zodpovědně,“ dodává Zbořil.

Vláda chce prý recyklovat až moc

Text pracovní skupiny kritizuje mimo jiné i zákony o odpadech a obalech. Hlavní problém uplatnění zákona o odpadech vidí v Plánu odpadového hospodářství ČR (POH ČR). Podle autorů stanovuje nepřiměřeně vysoké procento materiálového využití (recyklace a kompostování) komunálních odpadů. Zároveň znemožňuje spalování odpadů, tedy jejich využití na výrobu energie. Podle materiálu pracovní skupiny byl tento přístup zvolen „na nátlak nevládních organizací a přes odpor, těch, kteří se odpady skutečně zabývají.“

Společný materiál Hnutí Duha, EPS a Arniky říká, že plán odpadového hospodářství počítá s padesátiprocentním využitím komunálního odpadu na recyklaci a kompostování. Podle nich je cíl reálný, přes polovinu odpadů z domácností využívají v Rakousku, Německu a dalších státech.

„Identifikace“ zpochybňuje i celou myšlenku plánů odpadového hospodářství (viz rámeček). Podle textu „Identifikace“ je „stávající právní úprava značně vágní, pokud jde o vymahatelnost (...) shody mezi cíly POH ČR a cíly jednotlivých krajů“. Totéž prý platí ve vztahu mezi krajskými plány a plány jednotlivých původců. Plány prý nepřinesou žádný efekt a jen administrativně zatěžují podnikatele i státní správu, proto by měl být jejich systém revidován. Ještě jednoznačněji se k POH původců staví materiál ministerstva průmyslu a obchodu, který jednoznačně navrhuje jejich vypuštění ze zákona.

Původce odpadu je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíž činnosti vznikají odpady. Pro komunální odpady je původcem odpadu obec.

Plány odpadového hospodářství (POH) mají sloužit pro vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi v souladu se zákonem. Má je zpracovat stát (výše zmíněný Plán odpadového hospodářství ČR), kraje i ti původci odpadů, kteří produkují více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatních odpadů ročně. Dosud je zpracován jen celostátní plán odpadového hospodářství. Plány krajů se právě nyní připravují a plány jednotlivých původců mají být zpracovány do jednoho roku od přijetí těchto krajských plánů.

Michal Sobotka si myslí, že jde o obecný problém plnění plánů z hlediska právních nástrojů, které má stát k dispozici, což je problém všech koncepčních dokumentů. „Státní správa si stanoví cíle, ale jaké má nástroje vůči subjektům, které je budou naplňovat, je už otázka druhá,“ říká Sobotka. Jenže text pracovní skupiny zpochybňuje plány, které ještě nebyly ani zpracovány, a autoři zprávy už tvrdí, že nebudou fungovat.

Jahnova skupina i materiál MPO kladou důraz na umožnění spalování odpadů v širším měřítku, které chápou jako využívání alternativního zdroje energie. „Identifikace“ také zpochybňuje, zda je možno odpady v požadovaném měřítku skutečně materiálově využít. Podle Sobotky však například u komunálního odpadu prostor pro zvýšení míry jeho recyklace existuje. Obce prý dostatečně nevyužívají možnosti získat na sběr tříděného odpadu finance od společnosti EKO-KOM, která pro obalové firmy zajišťuje sběr a využívání obalového odpadu. Pak by nebylo nutné ani zvyšovat poplatky za komunální odpad, což také navrhuje materiál z pracovní skupiny.

Podle Martina Sobotky má „Identifikace“ pravdu v tom, že neustálými změnami zákona o odpadech se stal právní text nepřehledný a nekoncepční.'' Zákon v posledních novelách převádí odpovědnost za odpad, kterou měl dříve původce odpadu, na výrobce. To znamená, že výrobek se chápe jako potencionální zdroj odpadu. Tím se stává zákon nefunkční, protože část zákona vychází ze starého principu a část z nového. Podle Sobotky by určitě mělo dojít revizi celého zákona, protože podle současné praxe se pouze doplňují nové částí zákona podle nových směrnic Evropské unie.

Snaha ušetřit se může prodražit

Materiál skupiny Martina Jahna přejímá částku 285 miliard, kterou vypočítalo ministerstvo životního prostředí, jako objem nutných investic do zpřísnění ekologických limitů v souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie. Do roku 2010 se má utratit 17, 6 miliard v ochraně ovzduší, 11 miliard na nakládání s odpady, 116 miliard na ochranu vod a náklady na průmyslové znečištění, havárie a integrovanou prevenci dosáhnou 138 miliard Kč do roku 2007.

Ačkoli audit ekologických zákonů se podle svých tvůrců má zabývat problémy ve vztahu k podnikatelskému prostředí, věnuje pozornost i výstavbě čistíren odpadních vod. Ta je přitom placena z veřejných rozpočtů. Navíc velkou částí přispívají fondy Evropské unie. Výstavba kanalizací a čistíren odpadních vod u obcí nad 2 000 obyvatel spolkne podle Identifikace 92 miliard korun. Proto materiál navrhuje posunout přechodné období vyjednané s Evropskou unií až do let 2015-2020.

S posunutím termínu souhlasí i vodohospodáři, především kvůli nedostatku financí. „Letos se staví z investičních peněz určených na roky 2006-2007,“ říká Bohdan Soukup technický ředitel Středočeských vodáren a.s. Podle něj v současnosti úředníci hledají v projektech chyby, aby je mohli odložit, protože chybí peníze na výstavbu. Navíc neustále stoupá objem prostředků, který musí do projektu dodat sami obce. Podle Soukupa platila EU po roce 2000 70 - 80 % nákladů, dnes když se podaří získat 45 % částky je to úspěch. V průměru obce zaplatí 60 % částky, což pro ně v řadě případů znamená dlouhodobé zadlužení. Jenže prodloužit jednou schválené přechodné období je prakticky nemožné, navíc v případě rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko se Česká republika rázem stane relativně bohatým státem a přijde o peníze z podpůrných fondů.


reklama

 
Hugo Charvát

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist