Jak financovat ekologickou obnovu České republiky: šest doporučení pro jednotlivá odvětví

Česko by mělo usilovat o to, aby do roku 2030 bylo hloubkově renovováno celkem 280 000 rodinných domů a tempo hloubkových renovací rodinných domů se zvýšilo na 40 000 domů ročně.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | Alessandro2802 / Shutterstock

Hospodářské oživení Evropy po pandemii COVID-19 může být pouze ekologické, protože z klimatických cílů Evropské unie pro rok 2030 vyplývá, že emise skleníkových plynů se budou muset výrazně snížit. Půjde na to rekordní objem veřejné finanční podpory, částka 1,8 bilionu eur.

Investiční potřebné pro přechod na čistou ekonomiku jsou ale mnohem větší a samotné fondy EU nestačí k tomu, aby státy cíle v oblasti klimatu a energetiky naplnily. Finančníci proto chtějí nabídnout rady, jak podporu z EU chytře nakombinovat s vnitrostátním financováním a získat pro ekologické oživení soukromé investory.

Jejich výzkum totiž poukázal na závažné nedostatky v oblasti zelených výdajů a alokace finančních prostředků v Plánu obnovy a odolnosti a Národním plánu pro energetiku a klima a dalších klíčových českých programech a politických dokumentech. Analýza, kterou dnes finančníci zveřejní, ukazuje, jak lze alokovat maximální množství finančních zdrojů, aby Česká republika dosáhla stanovených cílů EU do roku 2030. A především to, že to je možné.

Mezi šest vlajkových lodí, na které by se Česko mělo zaměřit, patří energetická účinnost ve stavebnictví, dekarbonizace dálkového vytápění, elektrifikace vozového paku, urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie a zvýšení flexibility sítě. To jsou doporučení odborníků z konzultační společnosti pro udržitelné financování Climate & Company, ČVUT v Praze, Agora Energiewende a Eclareon Consulting v Praze.

Energetická účinnost ve stavebnictví

Podle studie Šest specifických doporučení pro zelený přechod v Česku by Česko mělo usilovat o to, aby do roku 2030 bylo hloubkově renovováno celkem 280 000 rodinných domů a tempo hloubkových renovací rodinných domů se zvýšilo na 40 000 domů ročně.

Dekarbonizace dálkového vytápění

Dálkové vytápění českých domácností by mělo směřovat k dekarbonizaci. Mohly by k tomu být využity čistírny odpadních vod (ČOV). Podle případové studie z ČVUT lze instalací tepelných čerpadel na ČOV ve čtyřech českých městech dekarbonizovat spotřebu tepla 170 000 bytů.

Elektrifikace vozového parku

V elektromobilitě se vyplatí začít u firem. Českých cílem vy mělo být, aby do roku 2030 bylo 45 % firemního vozového parku plně elektrického a do roku 2035 pak 100 % firemního vozového parku plně elektrického.

Urychlení zavádění obnovitelných zdrojů energie

Do roku 2026 lze dosáhnout 100 000 fotovoltaických instalací na střechách a 1 500 agrivoltaických instalací. Do roku 2030 se tato čísla zvýší na 200 000 fotovoltaických instalací (1,8 GW) na střechách obytných a nebytových budov doplněných o 4 250 agrivoltaických instalací (0,45 GW).

Zvýšení flexibility sítě

Česká rozvodná síť musí do roku 2030být flexibilnější, aby dokázala integrovat změny v dodávkách elektřiny do sítě.

Přečtěte si také |

Co je to agrovoltaika?

O seminář mají zájem i zástupci státu. Panelové diskuse se zúčastní Tomáš Smejkal z Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ivo Marcin, ředitel odboru strategie Státního fondu životního prostředí ČR, Josef Schwarz, ekonomický poradce Evropské komise a úředník pro evropský semestr, Jan Krčmář, předseda představenstva Solární asociace a Petr Holub, zakladatel poradenské společnosti Buildings21. Moderátorkou bude Andrea Ferjenčíková z Evropské investiční banky.