https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/co-je-to-agrovoltaika
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Co je to agrovoltaika?

23.11.2021 08:10 | PRAHA (Ekolist.cz)
Experimentální instalace agrivoltaiky
Experimentální instalace agrivoltaiky
Foto | Jan Weger / VÚKOZ, v.v.i.
Agrovoltaika, agrivoltaika nebo taky agrofotovoltaika. Jestli jste tyto pojmy dosud neslyšeli, vězte, že se jedná o spojení zemědělské produkce a energetiky.
 
Konkrétně jde o využití jedné plochy jak pro fotovoltaickou elektrárnu, tak pro i pěstování zemědělských plodin či chov hospodářských zvířat. Toto spojení by vždy mělo být symbiózou, mělo by zemědělci přinášet jak prospěch z pěstování plodiny či chovu zvířat, tak i z vyrobené elektrické energie.

V České republice aktuálně najdeme dvě instalace, jednu mikro na půdě Výzkumného ústavu Sylva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví a druhou v areálu uhelné elektrárny Ledvice. Ani jedna z těchto instalací není dostatečně velká na to, abychom mohli hovořit o reálném či alespoň pilotním projektu. Můžeme tedy s čistým svědomím říct, že agrovoltaika je v České republice na úplném začátku.

Je to dáno i tím, že agrovoltaika má v České republice těžkou startovní pozici. Za tu může především solární boom z let 2009 a 2010, kdy se nám před očima měnila obhospodařovaná pole a louky na fotovoltaické elektrárny. Agrovoltaika ale neznamená zastavení zemědělské produkce. Jejím smyslem je výroba elektrické energie a zároveň zemědělská činnost.

Možných variant agrovoltaiky bychom našli velmi mnoho. Můžeme začít spojením fotovoltaiky s chovem hospodářských zvířat a skončit u skleníků s fotovoltaickou střechou.

Rozlišovat ji můžeme i čistě podle použité technologie a jejích vlastností. Panely mohou být umístěny horizontálně, tedy jak je známe dnes ve většině fotovoltaických elektráren, nebo vertikálně, kdy mohou být použity například na pastvinách skotu.

Různá může být i orientace fotovoltaických panelů. První možností je orientace panelů na jih, ale nejenom v agrovoltaice se dnes využívá orientace východ-západ. V této orientaci vyrábí fotovoltaické panely nejvíce energie z ranního a večerního slunce (což rozhodně neznamená, že by byla výroba v poledne nulová). Poptávka po elektrické energie je totiž ráno a večer vyšší než v poledne, výroba elektrické energie proto lépe pokrývá denní diagram zatížení.

Ovce pasoucí se na solární farmě La Ola na ostrově Lanai na Havaji. Vypásají plevel a trávu v těžko přístupných místech mezi solárními panely a pod nimi.
Ovce pasoucí se na solární farmě La Ola na ostrově Lanai na Havaji. Vypásají plevel a trávu v těžko přístupných místech mezi solárními panely a pod nimi.
Licence | Volné dílo (public domain)

A v čem jsou hlavní přednosti?

Hlavní proměnnou agrovoltaických instalací je jejich stín. Jeho intenzitu, velikost, to vše si můžeme zvolit, v závislosti na konkrétním případu.

Existují totiž plodiny, které stín vyžadují celoročně, plodiny, které by ho uvítali v některých měsících a samozřejmě i plodiny, které by slunečního záření mohly mít ještě víc i bez jakéhokoliv zastínění. První dva zmíněné požadavky je agrivoltaika schopná vytvořit.

Je tedy zřejmé, že agrovoltaické zařízení nemůže fungovat s každou plodinou. Po celém světě funguje řada pilotních projektů, které ověřují různé intenzity zastínění plodin, pro které je výhodou. Stín fotovoltaické instalace má na daném místě ještě jeden přínos, totiž pomalejší vysychání půdy.

Další neméně důležitou proměnnou je fyzická ochrana pěstovaných plodin. Tu si můžeme nejlépe představit v oblasti ovocnářského zemědělství. Ovocné stromy jsou často přikrývané různě průsvitnou fólií, aby se ochránila úroda před ptáky, prudkým deštěm nebo kroupami. Tato folie může být v některých případech doplněna nebo částečně nahrazena fotovoltaickými panely. Poměr propuštěného a využitého slunečního záření si můžeme dle nabízených panelů zvolit.

V přínosech agrovoltaiky nesmíme zapomínat na ekonomiku. Vyrobená elektřina z fotovoltaických panelů může nejenom ušetřit zemědělcům peníze za spotřebovanou elektřinu, ale také přinést zajímavý výnos. Mít vlastní zdroj elektrické energie je dnes velmi ekonomicky zajímavé a zisk může zemědělci pomoci lépe se vyrovnat například s neúrodou.

Cena elektrické energie se zvedá rychlejším tempem, než kdokoliv čekal, zároveň roste i cena emisních povolenek. Postavit si vlastní zdroj elektrické energie, který pomůže plodinám nebo pomůže zlepšit či udržet kvalitu půdy na obhospodařovaných polích, může být zajímavým řešením.

Experimentální instalace agrivoltaiky
Experimentální instalace agrivoltaiky
Foto | Jan Weger / VÚKOZ, v.v.i.

Vlastní typy agrovoltaiky se od sebe často velmi výrazně liší už na první pohled. Zatím se zdá, že klasický konvenční fotovoltaický panel, tak jako ho známe dnes, bude mít zastoupení spíše menší, nebo pouze na začátku, a to díky nejnižší ceně.

Hlavní roli bude mít bifaciální fotovoltaický panel, tedy jak je již z názvu patrné, panel, který vyrábí elektrickou energii z obou stran, tedy i ze světla odraženého od země zpět.

Tyto panely dnes existují v nejrůznějších provedeních, kdy si zákazník může zvolit poměr samotného fotovoltaického článku a propouštěného světla. Tyto panely mají uplatnění i mimo agrovoltaiku, a tam se ve většině případů využívá propustnost světla do 10 %.

V agrivoltaice bude zajímavá především propustnost 10 % a více. Zastínění rostlin může být pouze takové, aby neomezovalo jejich růst, a co v celém jejich životním cyklu, respektive ročním cyklu.

Pokud se bavíme o zastínění, měli bychom hned dodat, v jaké zeměpisné šířce se má instalace nacházet. Podmínky Španělska a České republiky v porovnání osvitu jsou diametrálně odlišné. Ostatně, rozdíl najdeme i při porovnání projektů v Severních Čechách a na Jižní Moravě.

Měli bychom si také uvědomit, že technologie agrovoltaiky neznamená jen panely samotné, ale jde i konstrukce, na kterých jsou panely umístěny. Ty se mohou v jednodušších případech podobat té pro konvenční fotovoltaické elektrárny, mnohem častější je ale složitější konstrukce, uzpůsobená na míru podle potřeb pěstovaných plodin.

Konstrukce pro agrovoltaiku na vinici nebo v sadu bude podobná, úplně jiná bude ale technologie u skleníků či fóliovníků s fotovoltaickou střechou nebo konstrukce pro pěstování konvenčních plodin pod fotovoltaikou.

Pokud se podíváme na Evropu a státy nám nejbližší, pilotní agrivoltaické projekty jsou nyní v Německu, Francii, Itálii, Belgii, nebo Nizozemsku. Ve světě bychom asi další pilotní instalaci našli především v Japonsku.

V Německu probíhá pilotní projekt pěstování brambor pod vysokou konstrukcí s fotovoltaikou. Ve Francii bychom našli fotovoltaické panely nad vinicí a nad jablečným sadem. Belgie s Holandskem nabízejí pilotní projekty pěstování malin pod panely.

Experimentální instalace agrivoltaiky
Experimentální instalace agrivoltaiky
Foto | Jan Weger / VÚKOZ, v.v.i.

Z některých projektů jsou již první výsledky, většinou pozitivní, ale agrivoltaika má plno různých aspektů, které je třeba sledovat. Jeden příklad za všechny, v agrivoltaickém sadu ve Francii měli menší úrodu jablek. Samotná jablka však byla větší a kvalitnější.

Agrivoltaika jako nový obor teprve čeká na svou zásadní roli. Tu brzdí hned několik bariér. Na jakoukoliv agrovoltaiku je pohlíženo jen jako na fotovoltaickou elektrárnu, a proto jí nelze postavit na půdě, která je součástí zemědělského půdního fondu. Půda v zemědělském půdním fondu se liší podle její kvality, takzvaně bonity. Ta udává tzv. bonitní číslo, které známe od 1 do 5, nejkvalitnější je 1, nejméně kvalitní půda je 5. Půdy s horší bonitou lze ze zemědělského půdního fondu vyjmout, v takovém případě však zemědělec ztrácí nárok na tzv. přímé dotace, které dostává na plochu pěstované plodiny. To je asi nejzásadnější překážka rozvoje agrivoltaiky u nás, protože výstavbou fotovoltaiky zemědělská činnost na dané ploše nekončí. Nejde ale pouze o peníze z dotací, především jde o princip a stavební povolení.

S velmi pomalým řešením této bariéry souvisí i ta další, a to je špatná reputace fotovoltaiky v České republice obecně. Od solárního boomu v letech 2009 a 2010 pohlíží část české veřejnosti na provozovatele fotovoltaiky jako na solární barony, kteří chtějí zničit úrodnou půdu a vydělávat neskutečné dotované peníze.


reklama

 
foto - Bím Jiří
Jiří Bím
Autor je student doktorského studia na Elektrotechnické fakultě ČVUT.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (13)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

BM

Břetislav Machaček

23.11.2021 09:48
Nádhera!!! Hned na prvním snímku musel panelu ustoupit mladý strom
(pařez pod ním a kmínek vedle)a jsem zvědav jak zabezpečí u takto volně přístupných elektrických zařízení jejich bezpečnost. U nás by to "kluci šikovní" očesali do rána, kdy to nekope a prodali do sběru co se dá zpeněžit. Jinak to bude velmi estetická krajina a ta údržba zeleně
pod panely bude pomocí postřiků asi bezproblémová, protože ruční kosení
těch álejí je z říše snů. Vypásání pod fotovoltaikou je možné, ale
zvířata jsou zvědavá a je nutno chránit patřičně vodiče. Jsem zvědav
na masivní rozšíření a až následné zjišťování problémů.
Odpovědět
PE

Petr Eko

23.11.2021 10:12
Jediné místo, kde panely nevadí, jsou pouště a střechy domů.
Jinde to je již násilné řešení za každou cenu.
Příklad na obrázku - umístění jako pěst na oko - nacpat panely do přírody, to se může líbit jen vyloženým ****.
A chování ovcí pod panely - teoreticky či experimentálně jde všechno, ale kolik skutečně PRAKTICKÝCH případů u nás je?? Kdo by se o ty ovce staral atd..
Opravdu, rozumně uvažujícímu člověku je z toho zeleného šílenství smutno ..
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.11.2021 10:26 Reaguje na Petr Eko
U hořícího domu vadí panely při hašení a na poušti samotné poušti.
Překážka v poušti ve formě panelů zadrží vítr a ten je zavěje
pískem. Taková hezká duna se základem z panelů může být nakonec
zpestřením pouště a asi proto se to nijak masivně v pouštích
nestaví. Přitom jsou to místa s teoreticky nejvyšší návratností
investice z hlediska slunečných dnů a ne jako naše půl roku
zamračená krajina.
Odpovědět
PE

Petr Eko

23.11.2021 13:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Vidíte, takže zbývá jen někde na oběžné dráze nebo na Měsíci. Tam by bylo grantů na výzkum..

Ale vážně - je opravdu na Zemi místo, kde by to nevadilo a bylo to skutečně přínostné - ale ve velkém měřítku.??
A nezabíralo to ornou půdu, nemusely se kácet lesy, nebylo by to škodlivé pro přírodu, přežilo to bouře (na moři..) atd. atd..
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.11.2021 20:13 Reaguje na Petr Eko
Milióny střech a parkovišť, gigantické plochy dálnic a dálničních křižovatek, obrovské fabriky i nákupní areály, obrovké, totálně zdevastované oblasti ve vytěžených uhelných lomech.
To je vám pořád málo?
Silně větrné pobřeží Evropy je dlouhé přes 10 tisíc kilometrů, tam je prostoru pro větřáky zcela neomezeně. A bezvětří tam panuje v průměru asi tak 4-8 dní v roce.
Odpovědět
EN

Emil Novák

23.11.2021 21:48 Reaguje na Pavel Hanzl
Data z německých offshore větrných elektráren ukazují, že jen letos už bylo 1133 hodin, tedy více než 47 dní, kdy jejich offshore větrníky nevyráběly ani 5 % svého instalovaného výkonu. Tak tu nevyprávějte pohádky o 4-8 dnech v roce, vy experte.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.11.2021 09:19 Reaguje na Pavel Hanzl
Pročpak to nikdo bez dotací a všemožných podpor
nestaví? Zcela jednoduchá odpověď je, že se to
nevyplatí! Ne každá střecha je vhodná k instalaci,
ať už orientací ke slunci, krytinou a únosností
konstrukce. Pak je tu členitost střechy, světlíky
a střešní okna. Nad silnicemi a křižovatkami je
nelze zavěsit ve vzduchoprázdnu a nosné sloupy
budou stejně nebezpečné jako bilbordy a stromy.
Kdo asi tak riskne dálnice obestavět lesem
nosných sloupů fotovoltaiky? Chápete, že i sny
mají své praktické limity a co se jeví někomu
snadné, tak to myslící člověk zavrhne jako
nesmysl? Toto vše je pouze o logice a sny se
sní, ale nekonají! Ty vaše vytěžené doly by
se musely náležitě terénně upravit, povrch
zpevnit a v neposlední řadě udržovat od
stávajícího porostu. To jsou vícenáklady
a vyplatí se? Ano, s dotacemi se vyplatí
fotovoltaika i v noci a zimě pod svítící
lampou napájenou proudem z uhelky.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

23.11.2021 14:53
Agrovoltaika je řečeno upřímně pouze a jenom další ekomagořina , která vůbec neměla spatřit světlo světa.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.11.2021 15:08 Reaguje na Miroslav Vinkler
A taky trochu podvod, protože kolik sluníčka zasvítí pod panely a kolik tepla se tam dostane a co tam tedy poroste? Za nějakou dobu snad jen mech...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.11.2021 20:15 Reaguje na Miroslav Vinkler
Prostě ÚPLNĚ VŠECHNO, co kdo kde vymyslí, je už z principu nacypa. Nebyl jste za komára nějký třeba kádrovák??
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

23.11.2021 16:28
Když jsem loni v českobudějovickém okrese narazila na pastvinu, kde byla fotovoltaika a pod panely a v jejich těsném okolí se pásly ovce, tak jsem si uvědomila, že to je první fotovoltaická elektrárna v zemědělské krajině, která se mi líbí. Fandím instalacím FV panelů na střechách a myslím si, že by FVE neměly zabírat zemědělskou půdu. Pokud ale FVE louky zabírají, tak bych si přála, aby byly zároveň využity pro chov hospodářských zvířat.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

23.11.2021 18:34
Připadá mi to celé nesmyslné, v Česku máme asi 10% země pokrytých zpevněnými plochami. A do toho se nepočítají vytěžené a totálně zdevastované plochy hnědouhelných lomů, které by právě na fve byly nejvhodnější.
Odpovědět
JK

Jan Kropáč

24.11.2021 11:56
Většina diskutujících jsou těžce postiženi chorobou "vše je blbé a nesmysl", že to nejde a škodí to všemu. Vědci přecei HLEDAJÍ způsob, jak tyto dvě věci fotovoltaiku a zemědělství dát dohromady k užitku obou. A kdo hledá najde. Žádný zkušený z nebe nespadl.
Před 120 lety by tito pisatelé nadávali na benzín a auta a před 30 lety - k čemu ten internet je?
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist